Charakteristika lokality:
SV od a paralelně se silnicí Běstvina-Třemošnice.
Neživá příroda:
Geologie: Podložím celého přírodního komplexu jsou horniny (migmatity, ortoruly, pararuly) Ohebského krystalinika. Na části území se nacházejí sedimenty svrchní křídy (tzv. Dlouhá mez). Geomorfologie: Jihozápadní částí území se táhne poruchové pásmo (železnohorský zlom), podél něhož byly v třetihorách Železné hory vyzdviženy. Reliéf: Nejvýraznějšími jevy jsou výrazný hřbet Kaňkových hor (ve střední části přecházející v hřeben), rokle na svazích se suťovými poli (s vegetací) a skalní výchozy jevy s mrazového zvětrávání - mrazové sruby. Západně od obce Lhoty se nachází rozsáhlé sesuvové pole. Pedologie: Půdy jsou zastoupeny především kambizeměmi, na sutích jsou vyvinuty rankery, na svazích se vyskytují pseudogleje a v nivách potoků vzácně gleje. Krajinná charakteristika: Rozsáhlý soubor kyselých a květnatých bučin. Místy jsou vyvinuté reliktní bory a suťové porosty. Celý železnohorský hřbet je výraznou dominantou krajiny, která se zvedá z chotěbořské (čáslavské) pánve. Právě pro tuto působivost získaly Železné hory přízvisko hory, ačkoli morfologicky jsou vrchovinou.
Kvalita a význam:
Bučiny těchto rozsahů jsou v Železných horách neopakovatelné. Taktéž výskyt květnatých bučin je v tomto regionu vzácností, protože pokud se nějaké bučiny dochovaly, jedná se většinou o bučiny acidofilní. Některé porosty byly vybrány jako genová základna buku lesního.
Péče:
Území je turisticky silně využíváno. Po jednání s Klubem českých turistů byla přesunuta turistická značka z hlavního hřbetu dolů na okraj lesa. Jedná se o část NPR, kde se mohou lidé pohybovat pouze po značených cestách. Mnohdy se však setkáme s neukázněnými návštěvníky, kteří chodí mimo tyto cesty a navštěvují znepřístupněné vyhlídky (s reliktními bory). Touto činností ruší živočichy a zvyšují erozi půdy.
