Lanškrounské rybníky
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Soustava rybníků na Ostrovském potoce a niva Zadního potoka západně od Lanškrouna.
Neživá příroda: Území zahrnuje rybníky Olšový a Pšeničkův (částečně Dlouhý) s druhově pestrými litorálními porosty a nivu Zadního potoka se zachovalými luhy s výskytem řady vzácných druhů. Území bezprostředně navazuje na příměstskou rekreačně využívanou oblast rybníka Dlouhý. Vodní plochy náleží do soustavy šesti lanškrounských rybníků ležících na Ostrovském potoce. Území je převážně rovinaté až mírně zvlněné, pouze na JZ vystupuje výrazný hřbet vrchu Kypuš. Nadmořská výška je 380 – 400 m n.m. Geologickým podkladem jsou permské a třetihorní sedimenty. Převažují půdy ovlivněné zvýšenou hladinou podzemní vody – půdy typu glej, mokrý glej, v severní části lokality jsou pseudogleje, v rybničních litorálech jsou i kyselé slatinné půdy.
Kvalita a význam: Rybníky jsou využívány k intenzivnímu chovu ryb a jsou bez ochranářsky významné makrofytní vegetace. Fragmentárně (Utricularia australis) se nachází v rákosinách (as. Phragmitetum communis, Glycerietum maximae, Typhetum latifoliae, vzácně Equisetetum fluviatilis). Pestré je zastoupení společenstev vysokých ostřic (as. Caricetum gracilis, maloplošně as. Caricetum acutiformis, Caricetum vulpinae, as. Phalaridetum arundinaceae, u rybníka Dlouhý a Pšeničkův menší, druhově pestré porosty vzácné as. Caricetum appropinquatae – zde ohrožené zarůstáním tužebníkem). Malý porost nevápnitého mechového slatiniště as. Caricetum goodenowii se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a ostřicí Hartmanovou (Carex hartmanii) se nachází mezi rybníky Olšový a Pšeničkův. Ze vzácnějších druhů se zde vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. trsnatá (C. cespitosa), o. vyvýšená (C. elata), o. latnatá (C. paniculata), o. nedošáchor (Carex pseudocyperus), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), mochna bahenní (Potentilla palustris), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) (ustupují v důsledku neudržování porostů). Bezkolencové louky jsou zastoupeny oligotrofnější as. Junco-Molinietum, která je zde ohrožena expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Také ovsíkové louky degradují v důsledku nekosení. Na místě neobhospodařovaných pcháčových luk jsou vyvinuta tužebníková lada (druhově chudá společenstva as. Lysimachio-Filipenduletum). Druhově bohaté lužní porosty náleží as. Arunco sylvestris-Alnetum, místy přechází v as. Stellario-Alnetum (dobře vyvinuté keřové patro, výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria). Cenné jsou i porosty mokřadních olšin s přirozeným složením (as. Carici acutiformis-Alnetum a Carici elongatae-Alnetum). Oblast lanškrounských rybníků je významnou ornitologickou lokalitou (hnízdiště vodního ptactva, tahová zastávka). Ze živočichů lze uvést bekasinu otavní (Gallinago gallinago), bukáčka malého (Ixobrychus minutus), chřástala vodního (Rallus aquaticus), hohola severního (Bucephala clangula), čápa černého (Ciconia nigra), raka říčního (Astacus astacus), čolka horského (Triturus alpestris), rosničku zelenou (Hyla arborea), bobra evropského (Castor fiber). Území je součástí přírodního parku Lanškrounské rybníky.
Péče: Rybniční ekosystémy jsou nejvíce zasaženy eutrofizací – důsledek splachů ze zemědělských pozemků a intenzivního chovu ryb. Vliv eutrofizace je patrný i na společenstvech rákosin a vysokých ostřic v rybničních litorálech. V okolí rybníků byla ještě před deseti lety řada velmi pěkných druhově pestrých lučních porostů. V důsledku dlouhodobého nekosení porostů došlo k jejich degradaci (druhové ochuzení, zarůstání konkurenčně zdatnější vegetací např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a náletem dřevin). Dále jde o rekreačně využívanou oblast (narušení v okolí chatových a zahrádkářských kolonií, sportovní rybolov, poměrně frekventované turistické stezky, vodní sporty).
Předměty ochrany
Stanoviště
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení