Králický Sněžník
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
Alpínská a boreální vřesoviště; silikátové alpínské a boreální trávníky; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; aktivní vrchoviště; silikátové sutě horského až niválního stupně; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; jeskyně nepřístupné veřejnosti; bučiny asociace Luzulo-Fagetum; rašelinný les; acidofilní smrčiny
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Území Králického Sněžníku a údolí Moravy, Malé Moravy a Prudkého potoka mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem.
Neživá příroda: Základní charakteristika: Lesní a nelesní společenstva alpínské a montánní vegetace na masivu Králického Sněžníku, na bočních hřebenech a v údolích. Geologie: Z geologického hlediska Králický Sněžník náleží ke krystaliniku tvořeném rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy převažuje svor. Území bylo v minulosti modelováno periglaciálními procesy (nivační deprese, karoid, mrazové sruby, hradby, moře, úpady, kryogenní tvary půdního pokryvu apod.). V Krystalických vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvořeno několik jeskyň (např. Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně), závrtů, ponorů a vyvěraček, hluboké škrapy a geologické varhany. Geomorfologie: Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů dělených na dílčí rozsochy. Dva z nich v S - J směru jsou odděleny údolím Moravy. Západní (hraniční) hřbet vrcholí Malým Sněžníkem (1337,7 m n. m.), východní Mokrý hřbet Sušinou (1321,2 m n. m.). Převládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na Z, JZ a J, na moravské straně pak na V, JV. Nadmořská výška území se pohybuje od 700-1423,7 m n. m. (Králický Sněžník). Pedologie: Pro vysoký obsah křemene jsou vzniklé půdy kyselé. K acidifikaci dále přispívá podzolizace a kyselé spady. Půdy patří mezi kambizemní půdní typy (nejnižší polohy), kryptopodzoly (pásmo horských bučin) a podzoly (smrkový veget. stupeň), v okolí pramenišť jsou zastoupeny gleje, na rašelinných ekotypech organozemě a na suťových svazích rankery, místy se vyskytují balvanité droliny v různé fázi zazemnění. Krajinná charakteristika: Lesní porosty a bezlesí na výrazně členitém masivu Králického Sněžníku. Ve vrcholové partii pramení řeka Morava (1380 m n. m.).
Kvalita a význam: Lokalita představuje významný geomorfologický a krajinářský prvek v sudetské oblasti východních Čech. Předmětem ochrany je komplex unikátních rostlinných společenstev pohoří Králického Sněžníku, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Z lesních společenstev jsou to zejména zbytky acidofilních bučin (buk, javor klen, smrk, jedle) s hojným podrostem metličky křivolaké (Avenella flexuosa), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), ve zbytcích jsou také zachovány suťové lesy - buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra) s podrostem netýkavky nedutklivé (Impatiens noli-tangere), hluchavky skvrnité (Lamium maculatum), mařinky vonné (Galium odoratum) aj. Původně tato společenstva listnatých a smíšených lesů pokrývala většinu masivu. Lesní společenstva, která pokrývají nejvyšší polohy, jsou horské třtinové smrčiny, kde dominuje smrk ztepilý (Picea abies) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v podrostu brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň jedlová (Huperzia selago), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Přítomny jsou i fragmenty rašelinných a podmáčených smrčin (jde pravděpodobně o druhotné zrašelinění původně třtinových smrčin) a horských papratkových smrčin v bylinném patře s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) (na ústupu) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), na vlhkých místech i s kýchavicí Lobelovou (Veratrum lobelianum) a mlečivcem alpským (Cicerbita alpina). Smrčiny v současnosti pokrývají většinu území Králického Sněžníku, a to i v nadmořských výškách, kam by příslušely bučiny. Podél vodních toků jsou vyvinuta společenstva olšin (Alnion incanae). Lokalita je významná svou přítomností vyvinutých nelesních alpínských a subalpínských biotopů, které se v podobném složení vyskytují ve východních Čechách pouze v Krkonoších. Primární bezlesí ve vrcholových partiích formují vyfoukávané alpínské trávníky, zapojené alpínské trávníky (Nardo-Agrostion tenuis) a subalpínská brusnicová vegetace s ostřicí Biegelowovou (Carex bigelowii), kostřavou nízkou (Festuca supina), smilkou tuhou (Nardus stricta), zvonkem vousatým (Campanula barbata) (jediná česká lokalita), vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicemi (Vaccinium sp.). Z dalších nelesních společenstev je na lokalitě vytvořena štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, acidofilní vegetace alpínských drolin a acidofilní vegetace alpínských skal s hojným výskytem mechů a kapradinové vegetace na skalkách - osladič obecný (Polypodium vulgare), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), Gymnocarpium dryopteris, aj.), sítina trojklaná (Juncus trifidus) na Vlaštovčích skalách a s brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea) na okraji drolin, ve štěrbinách místy i plavuň jedlová (Huperzia selago). Hojně se uplatňují lišejníky: Brodoa intestiniformis, Parmelia stygia, Ophioparma ventosa, Rhizocarpon alpicola, Umbilicaria cylindrica. Ve sníženinách Mokrého hřbetu leží řada vrchovištních rašelinišť třídy Oxycocco-Sphagnetea s druhy jako: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice bažinná (Carex limosa), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), bradáček vejčitý (Listera cordata). K nejbohatším lokalitám Králického Sněžníku patří lavinová dráha pod pramenem Moravy, kde dochází k prolínání vysokohorských druhů s lesními: pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), rybíz skalní (Ribes petraeum), růže převislá (Rosa pendulina), pěnišník rezavý (Rhododendron ferrugineum). Luční a zvláště hojná lesní prameniště bez tvorby pěnovců – s druhy řeřišnice hořká (Cardamine amara), Cardamine opicii, violka dvoukvětá (Viola biflora), hojně oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). V nivách toků roste např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na jihu v údolí toku Moravy jsou zastoupena luční společenstva mezofilních ovsíkových luk s dominancí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a kostřavy červené (Festuca rubra).
Péče: Z hlediska stanovištních podmínek je území vhodné pro zachování a vytváření přírodě blízkých lesních společenstev (nevhodné pro intenzivní lesní hospodářství). V lesním hospodářství však přetrvává řada nepřiměřených způsobů hospodaření, poškozujících přírodní prostředí (používání těžké mechanizace, plošných způsobů obhospodařování, neakceptace původního genofondu dřevin, nedodržování únosných stavů zvěře). Velká část území je narušena vysokým zastoupením nepůvodních dřevin (smrk ztepilý - monokultury, smrk pichlavý, douglaska tisolistá, borovice kleč, jírovec maďal). Lesy podléhají rychlé destrukci také vlivem znečištěného ovzduší a nepříznivých klimatických podmínek (polomy), velká část území je pokryta holinami. Členité, skeletovité partie jsou ohroženy erozí, která je často iniciována smýcením lesních porostů a umocněna soustřeďováním dřeva (erozní rýhy po přibližování dřeva lanovkami). Nelesní společenstva zejména ve vrcholových partiích jsou ohroženy absencí kosení či pastvy a postupnou degradací porostu (hromadění stařiny, druhové ochuzení, expanze konkurenčně zdatnější vegetace, nitrifikace apod.). Králický Sněžník se pro svou výjimečnost stává velmi navštěvovaným územím v zimním i letním obdobím a místem pro pořádání různých hromadných akcí. Zvyšování návštěvnosti území má negativní vliv na všechny složky živé a neživé přírody na území NPR. Nejvážnějšími problémy je pořádání sportovních a turistických akcí ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Neukázněnost účastníků těchto akcí a jednotlivých turistů se projevuje neomezeným pohybem po celé ploše vrcholové partie. V zimním období se negativně projevuje pohyb běžkařů mimo vyznačené cesty. Negativní vliv mají také cyklisté na horských kolech pohybující se po nezpevněných cestách (zvýšená eroze). Velký dopad na místní ekosystém má také nelegální sběr lesních plodů (borůvky, houby apod.) ve velkém rozsahu pomocí hřebenů a s tím spojené porušování zákazu vjezdu motorovými vozidly až do nejvyšších partií.
Předměty ochrany
Alpínská a boreální vřesoviště; silikátové alpínské a boreální trávníky; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; aktivní vrchoviště; silikátové sutě horského až niválního stupně; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; jeskyně nepřístupné veřejnosti; bučiny asociace Luzulo-Fagetum; rašelinný les; acidofilní smrčiny
Stanoviště
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Realizace péče
Aktuální správní řízení