Králický Sněžník

Kvalita a význam: Lokalita představuje významný geomorfologický a krajinářský prvek v sudetské oblasti východních Čech. Předmětem ochrany je komplex unikátních rostlinných společenstev pohoří Králického Sněžníku, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Z lesních společenstev jsou to zejména zbytky acidofilních bučin (buk, javor klen, smrk, jedle) s hojným podrostem metličky křivolaké (Avenella flexuosa), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), ve zbytcích jsou také zachovány suťové lesy - buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra) s podrostem netýkavky nedutklivé (Impatiens noli-tangere), hluchavky skvrnité (Lamium maculatum), mařinky vonné (Galium odoratum) aj. Původně tato společenstva listnatých a smíšených lesů pokrývala většinu masivu. Lesní společenstva, která pokrývají nejvyšší polohy, jsou horské třtinové smrčiny, kde dominuje smrk ztepilý (Picea abies) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v podrostu brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň jedlová (Huperzia selago), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Přítomny jsou i fragmenty rašelinných a podmáčených smrčin (jde pravděpodobně o druhotné zrašelinění původně třtinových smrčin) a horských papratkových smrčin v bylinném patře s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) (na ústupu) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), na vlhkých místech i s kýchavicí Lobelovou (Veratrum lobelianum) a mlečivcem alpským (Cicerbita alpina). Smrčiny v současnosti pokrývají většinu území Králického Sněžníku, a to i v nadmořských výškách, kam by příslušely bučiny. Podél vodních toků jsou vyvinuta společenstva olšin (Alnion incanae). Lokalita je významná svou přítomností vyvinutých nelesních alpínských a subalpínských biotopů, které se v podobném složení vyskytují ve východních Čechách pouze v Krkonoších. Primární bezlesí ve vrcholových partiích formují vyfoukávané alpínské trávníky, zapojené alpínské trávníky (Nardo-Agrostion tenuis) a subalpínská brusnicová vegetace s ostřicí Biegelowovou (Carex bigelowii), kostřavou nízkou (Festuca supina), smilkou tuhou (Nardus stricta), zvonkem vousatým (Campanula barbata) (jediná česká lokalita), vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicemi (Vaccinium sp.). Z dalších nelesních společenstev je na lokalitě vytvořena štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, acidofilní vegetace alpínských drolin a acidofilní vegetace alpínských skal s hojným výskytem mechů a kapradinové vegetace na skalkách - osladič obecný (Polypodium vulgare), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), Gymnocarpium dryopteris, aj.), sítina trojklaná (Juncus trifidus) na Vlaštovčích skalách a s brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea) na okraji drolin, ve štěrbinách místy i plavuň jedlová (Huperzia selago). Hojně se uplatňují lišejníky: Brodoa intestiniformis, Parmelia stygia, Ophioparma ventosa, Rhizocarpon alpicola, Umbilicaria cylindrica. Ve sníženinách Mokrého hřbetu leží řada vrchovištních rašelinišť třídy Oxycocco-Sphagnetea s druhy jako: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice bažinná (Carex limosa), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), bradáček vejčitý (Listera cordata). K nejbohatším lokalitám Králického Sněžníku patří lavinová dráha pod pramenem Moravy, kde dochází k prolínání vysokohorských druhů s lesními: pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), rybíz skalní (Ribes petraeum), růže převislá (Rosa pendulina), pěnišník rezavý (Rhododendron ferrugineum). Luční a zvláště hojná lesní prameniště bez tvorby pěnovců – s druhy řeřišnice hořká (Cardamine amara), Cardamine opicii, violka dvoukvětá (Viola biflora), hojně oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). V nivách toků roste např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na jihu v údolí toku Moravy jsou zastoupena luční společenstva mezofilních ovsíkových luk s dominancí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a kostřavy červené (Festuca rubra).

Charakteristika lokality: Převážná část území Králického Sněžníku je tvořena lesními porosty, kde horské třtinové smrčiny (cca od 1100 m n. m.) zaujímají široký pás ve V polovině a okrajový pás na S a SV ve vrcholových partiích vybíhajících hřebenů. Uprostřed pásu ve východní polovině lokality jsou maloplošně zastoupeny rašelinné a podmáčené smrčiny (na zamokřených stanovištích v horních částech údolí - převážně v okolí vrcholů Souš, Podbělka, Tetřeví hora, Milíř, Sušina a Černá Kupa) a dále fragmenty horských papradkových smrčin, které jsou nejvíce vyvinuty na vnitřním okraji tohoto pásu smrčin na V. Po okrajích tohoto pásu smrčin jsou mozaikovitě vytvořené různě velké paseky s podrostem původního lesa. Téměř celou Z polovinu a značný pás na V okraji tvoří porosty lesních kultur s nepůvodními jehličnatými dřevinami v mozaice s přírodními biotopy. Hlavně v Z polovině lokality jsou v kulturních smrčinách mozaikovitě zastoupeny fragmenty původních acidofilních bučin. Údolní jasanovo-olšové luhy jsou zastoupeny pouze liniově na dně zaříznutých údolí při vodních tocích (Morava, Malá Morava, Prudký potok). Na členitých svazích jsou také místy zachovány fragmenty suťových lesů. Květnaté bučiny jsou vyvinuty minimálně, často v mozaice s dalšími biotopy (zejména v okolí Mramorového lomu při ústí Kamenitého potoka). Alpínské bezlesí je vyvinuto ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Tvoří jej maloplošné fragmenty vyfoukávaných a zapojených alpinských trávníků, subalpínské brusnicové vegetace a v lavinové dráze subalpínské kapradinové nivy. Významné zastoupení má acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (vrcholové partie Králického Sněžníku, Vlaštovčí skály - droliny, skály a skalky, suťová pole). Lokalita je velmi bohatá na prameniště. Nejhojněji jsou zastoupena lesní prameniště bez tvorby pěnovců (převážně J, JZ a JV svahy J poloviny území, JZ svahy Králického Sněžníku), méně luční prameniště bez tvorby pěnovců a na jediném místě (pramen Moravy) subalpínské prameniště. Velmi cenná jsou otevřená vrchoviště a vrchovištní šlenky vázaná zejména na srážky bohatý tzv. Mokrý hřbet. Luční společenstva jsou zastoupena fragmentárně v údolí toku Moravy v J části území (obec Velká Morava). Jedná se o mezofilní ovsíkové louky přecházející na zamokřených místech v blízkosti toku do vlhkých pcháčových luk nebo devětsilových lemů horských potoků (které jsou místně zastoupeny i při ostatních tocích, často v mozaice). Tok Moravy má přírodě blízký charakter (přirozené koryto, bez makrofytní vegetace). Na území EVL Králický Sněžník se vyskytuje velké množství zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin, z kategorie druhů kriticky a silně ohrožených jsou to řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opizii), bradáček srdčitý (Listera cordata), zvonek vousatý (Campanula barbata), ostřice mokřadní (Carex limosa), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), jestřábník alpský (Hieracium alpinum agg.), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica). V roce 2005 byl na území EVL v oblasti u vodopádu Na Strašidlech nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Ze zvláště chráněných druhů živočichů, z kategorie kriticky a silně ohrožených se v EVL vyskytují zmije obecná (Vipera berus), orel skalní (Aguila chrysaetos), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), linduška horská (Anthus spinoletta), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr velký (Myotis myotis), rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina).