Kvalita a význam:
Jde o krajinářsky hodnotné území (členitý reliéf, zachovalá vegetace, kaple Sv. Anny, prameny podzemní vody). Geomorfologicky nejvýznamnější úsek v severní části údolí u obce Hroubovice nebyl do území zahrnut z důvodu vysokého zastoupení nepřírodních biotopů. Nejvýznamnější společenstva představují širokolisté suché trávníky a fragment vápnomilných bučin. Suché trávníky sv. Bromion erecti s řadou charakteristických druhů: ostřice chabá (Carex flacca), vítod chocholatý (Polygala comosa), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), zaraza žlutá (Orobanche lutea) aj., jsou vyvinuty na výslunných jižních svazích. Velká část luk však není dlouhodobě obhospodařována, což se projevuje zarůstáním konkurenčně zdatnější vegetací třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a křovinami. Maloplošně se vyskytují mezofilní lemy sv. Trifolion medii s výskytem čilimníku nízkého (Chamaecytisus supinus). Část luk (přístupnější partie) je pravidelně kosena mechanizací. Neudržované fragmenty vlhkých pcháčových luk zůstaly zachovány v severní části území, výskytuje se zde upolín nejvyšší (Trollius altissimus), pcháč potoční (Cirsium rivulare). Z lesních společenstev jsou zastoupeny hercynské dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus) a bohatým křovinným a bylinným patrem. Pozoruhodné jsou porosty vápnomilných bučin s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a dobře vyvinutým bylinným patrem, výskyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium), ostřice prstnaté (Carex digitata), břečťanu popínavého (Hedera helix), svízele lesního (Galium sylvaticum) apod. Údolní jasanovo-olšové luhy (as. Stellario-Alnetum glutinosae) mají relativně bohaté bylinné patro s bledulí jarní (Leucojum vernum), prvosenkou vyšší (Primula elatior) aj. Z faunistického hlediska je významný výskyt obojživelníků: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), plazů: užovka obojková (Natrix natrix), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis), z motýlů modrásek bahenní (Maculinea nausithous), šedavka hnědoskvrnná (Apamea ophiogramma), osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a srpokřídlec olšový (Drepana curvatula).
Charakteristika lokality:
Kvalitní přírodě blízké lesní porosty jsou zachovány na svahu západně od obce Štěpánov (vápnomilné bučiny, hercynské dubohabřiny). V nivě potoka jsou zastoupeny údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) představující iniciální společenstva na zarůstajících nivních loukách. Nelesní společenstva tvoří na sušších výslunných svazích s převážně j. až jz. expozicí širokolisté suché trávníky (T3.4) (svahy v okolí obce Štěpánov). Místy jsou vyvinuty mezofilní bylinné lemy (T4.2). Svahové louky někde představují degradované mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Dlouhodobě nekosené plochy zarůstají porosty vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3). V odlesněné nivě potoka jsou vytvořeny vlhké pcháčové louky (T1.5). V okolí napřímeného toku byly tyto porosty přeměněny v odvodněné kulturní louky.
