Charakteristika lokality:
Údolí Anenského potoka a stráně v okolí obce Štěpánov, cca 1,5 km severně od Skutče.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří křídové horniny mezozoika. Ve spodních vrstvách se nachází kvádrové pískovce cenomanu, převrstvené vápnitými jílovci (opukami) spodního turonu. Geomorfologie: Území leží ve východní části Chrudimské tabule, která s nazývá Hrochotýnecká tabule. Reliéf: Výrazně zaříznuté údolí potoka, se sklonem svahů až 20–25°, je typické pro stupňovité okraje České křídové tabule na jejím přechodu k Českomoravské vrchovině. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 340–420 m n. m. Koryto Anenského potoka má přirozený charakter s meandry (pouze malá část je upravena). Pedologie: Na svazích kambizemě typické nasycené, na opukových svazích přecházejí v kambizemě rendzinové až rendziny; v nivě pseudogleje, lokálně gleje. Krajinná charakteristika: Území představuje údolí Anenského potoka a stráně se zachovalými a druhově pestrými společenstvy mezofilních lesů, potočních luhů, suchých trávníků a vlhkých luk s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jde o disjunktní lokalitu (jih Anenského údolí mezi obcemi Štěpánov a Hroubovice a stráně jihovýchodně od Štěpánova).
Kvalita a význam:
Jde o krajinářsky hodnotné území (členitý reliéf, zachovalá vegetace, kaple Sv. Anny, prameny podzemní vody). Geomorfologicky nejvýznamnější úsek v severní části údolí u obce Hroubovice nebyl do území zahrnut z důvodu vysokého zastoupení nepřírodních biotopů. Nejvýznamnější společenstva představují širokolisté suché trávníky a fragment vápnomilných bučin. Suché trávníky sv. Bromion erecti s řadou charakteristických druhů: ostřice chabá (Carex flacca), vítod chocholatý (Polygala comosa), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), zaraza žlutá (Orobanche lutea) aj., jsou vyvinuty na výslunných jižních svazích. Velká část luk však není dlouhodobě obhospodařována, což se projevuje zarůstáním konkurenčně zdatnější vegetací třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a křovinami. Maloplošně se vyskytují mezofilní lemy sv. Trifolion medii s výskytem čilimníku nízkého (Chamaecytisus supinus). Část luk (přístupnější partie) je pravidelně kosena mechanizací. Neudržované fragmenty vlhkých pcháčových luk zůstaly zachovány v severní části území, výskytuje se zde upolín nejvyšší (Trollius altissimus), pcháč potoční (Cirsium rivulare). Z lesních společenstev jsou zastoupeny hercynské dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus) a bohatým křovinným a bylinným patrem. Pozoruhodné jsou porosty vápnomilných bučin s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a dobře vyvinutým bylinným patrem, výskyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium), ostřice prstnaté (Carex digitata), břečťanu popínavého (Hedera helix), svízele lesního (Galium sylvaticum) apod. Údolní jasanovo-olšové luhy (as. Stellario-Alnetum glutinosae) mají relativně bohaté bylinné patro s bledulí jarní (Leucojum vernum), prvosenkou vyšší (Primula elatior) aj. Z faunistického hlediska je významný výskyt obojživelníků: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), plazů: užovka obojková (Natrix natrix), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis), z motýlů modrásek bahenní (Maculinea nausithous), šedavka hnědoskvrnná (Apamea ophiogramma), osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a srpokřídlec olšový (Drepana curvatula).
Omezení:
V současné době likvidace křovin a expanzní třtiny křovištní, pro dokončení vývoje hmyzu ponechat nepokosené pruhy. V budoucnu luční porosty kosit jednou za rok (optimální způsob je ruční kosení) mimo dobu výskytu dospělců. Vhodné období je do poloviny června, eventuálně na podzim, pokud není v tomto období možné louky pokosit, je lepší sekání odložit na následující sezónu. V místech, kde se kosení provádí i z jiných důvodů (např. botanicky odůvodněný management) ponechávat mozaiku neposekaných ploch (např. 20-30% z celkové plochy).
Péče:
Stav území byl částečně narušen úpravami Anenského potoka (napřímení toku, odvodnění nivních luk). Současným zásadním negativním jevem je samovolná sukcese dlouhodobě nekosených suchých trávníků, ve kterých dochází k postupnému ukládání stařiny a zarůstání křovinami, expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Nekosené nivní louky v severní části území také zarůstají dřevinami a nitrofilní vegetací. Louky v blízkosti obcí jsou využívány jako pastviny a občasné louky. Pro lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou představuje hlavní nebezpečí převod na kulturní porosty s převahou smrku Picea abies, příp. borovice Pinus sylvestris (patrné v severní části údolí – do území nezahrnuto). Nepřímo jsou lesním hospodářstvím ovlivněny i lužní porosty v údolí, přes které probíhá doprava vytěžené dřevní hmoty. Lokalita je potenciálně ohrožena aplikací insekticidů a intenzifikací hospodaření. Fatální by byly změny vodních poměrů.
