Orlické hory - sever

Evropsky významná lokalita
Orlické hory - sever
Rozloha (ha): 941,6314
Datum prvního vyhlášení: 15.04.2005
Kód Natura 2000: CZ0524046

lokalita hořečku mnohotvarého českého; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; horské sečené louky; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum; acidofilní smrčiny

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Přírodní komplex Orlické hory – sever zaujímá severní část hřebene hor od Šerlichu na jižním konci, přes NPR Bukačka, Vrchmezí, Ostružník až po osadu Čihalka na severním konci, dále zahrnuje Sedloňovský vrch a pravý svah nad řekou Bělou pod Šerlišským mlýnem. Populace Gentianella praecox subsp. bohemica se nachází v PR Hořečky. PR Hořečky leží při státní hranici cca 3,5 km VSV od kostela v obci Olešnice v Orlických horách.
Neživá příroda: Základní charakteristika: Rozsáhlé horské bučiny a klimaxové smrčiny s malými lučními enklávami na hřebeni Orlických hor. Geologie: Orlický hřbet je tvořen převážně starohorním krystalinikem. Vyskytují se zde ortoruly, migmatity, chloriticko-muskovitické a albitické svory, dvojslídné albitické svory, ojediněle porfyroidy a vápnité svory. Geomorfologie: Komplex je tvořen plochým hřebenem Orlických hor. Jednotlivé vrcholy mají nadmořskou výšku Šelich (1026 m), Vrchmezí (1081 m), Ostružník (982 m), Polomský (1050 m) kopec, Sedloňovský vrch (1050 m). Výraznými geomorfologickými prvky jsou mrazový srub na Ostružníku (výška cca 20 m) a skalní hrana nad Bělou. Pedologie: Území je tvořeno především kambizeměmi a podzoly. Kambizemě se nacházejí v nižších polohách a směrem k hřebeni přecházejí až v podzol extrémní, ojediněle se vyskytují organozemě a ranker podzolový. Krajinná charakteristika: Výrazný krajinný prvek, severní část hlavního hřebene Orlických hor. Lokalita Getianella praecox subsp. bohemica: k severu orientovaná mírně svažitá louka, kterou v minulosti vedla cesta do Polska.
Kvalita a význam: Severní část hřebene Orlických hor představuje nejrozsáhlejší dochovaný soubor horských bučin a klimaxových smrčin v horách. Důkazem jsou NPR Bukačka, PR Pod Vrchmezím a PR Sedloňovský vrch, I. zóny CHKO Ruské údolí a pravý svah nad Bělou. Luční enklávy jsou velmi zachovalé a druhově velmi bohaté, louka na Šerlichu a v NPR Bukačka jsou jedinými typickými horskými loukami v horách. Území se vyznačuje množstvím ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to vedle běžných horských a vlhkomilných lučních ohrožených druhů především hořeček český mnohotvarý (Gentianella praecox subsp. bohemica) – jediná početnější lokalita v severovýchodních Čechách, běloprstka bělavá (Leucorchis albida) – jediná lokalita v severovýchodních Čechách, pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) – jedna ze dvou lokalit v severovýchodních Čechách, tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) – jedna ze čtyř lokalit v Orlických horách, koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) – severní hranice celosvětového rozšíření. Z živočichů jsou významní především měkkýš řasnatka tmavá (Macrogastra badia) – severní hranice celosvětového rozšíření, z hmyzu se vyskytuje Zygota croton – prvonález z České republiky (též v NPR Trčkov), Nomada moeschleri – prvonález z České republiky, Moeneura carpathica – prvonález z Čech, Zygota spinosa – jedna ze dvou lokalit v republice, Rhizophagus brancsiki – jedna ze tří lokalit v republice, Telmacoscopus hajeky – nový druh pro vědu. Ze vzácných ptáků se vyskytují čáp černý (Ciconia nigra), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Zaznamenáni byli netopýři velký, n. velkouchý a n. černý (Myotis myotis, Myotis bechsteinii a Barbastella barbastellus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Bohatá populace hořečku mnohotvárného českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) je soustředěna zejména ve střední části louky převážně v místech bývalé cesty vedoucí do Polska. V letech 1991 až 2003 bylo každoročně ověřováno kvetení taxonu (vždy nejméně několik desítek kvetoucích exemplářů, většinou kolem stovky – J. Kučera, ústní sdělení). Přesné údaje však existují pouze z let 2000 a 2003 (86 respektive 261 kvetoucích exemplářů).
Omezení: Zachovat stávající způsob obhospodařování.
Péče: Nejvíce ovlivňujícím činitelem je lesnictví. Celý hřeben je postižen imisemi. Některé části jsou pod silným turistickým tlakem (Šerlich, okolí Masarykovy chaty, Bukačka aj.). Většina lučních enkláv degraduje absencí pravidelného managementu.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

lokalita hořečku mnohotvarého českého; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; horské sečené louky; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum; acidofilní smrčiny

Stanoviště
Druhy

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení