Charakteristika lokality:
Říčka Bystřice (přítok Cidliny) mezi Březovicemi a Boharyní, asi 12 km SZ od Hradce Králové, vlastní EVL tvoří koryto vodního toku a navazující břehy.
Neživá příroda:
Geomorfologie: dle regionálního členění reliéfu (Demek 2006) se zájmová oblast nachází v provincii Česká Vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, střední části podcelku Cidlinská tabule a okrsku Nechanická tabule. Nechanická tabule je plochá tabule v povodí řeky Bystřice.
Geologie a pedologie: jedná se o slabě rozčleněný erozně akumulační až erozně denundační reliéf staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras a údolní nivy Bystřice se strukturně denundačními plošinami a sprašovými pokryvy a závějemi.
Hydrologie: řeka Bystřice (číslo hlavního povodí 1-04-03-001) je tokem III. řádu. Pramení asi 1 km severovýchodně od Vidonic východně od Nové Paky v nadmořské výšce 495m n. m. Řeka Bystřice ústí v Chlumci nad Cidlinou do řeky Cidliny v nadmořské výšce 213m n. m. Délka toku je cca 62,8 km, plocha povodí 379,4 km2 (Vlček et al. 1984). S výjimkou horního toku protéká Bystřice odlesněnou krajinou.
Klimatologie: Území náleží podle klimatické rajonizace do klimatického regionu T2 (Oblast teplá, podoblast mírně vlhká, okrsek pahorkatinný, mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou).
Reliéf: Bystřice je pahorkatinný tok, vlévající se zleva do řeky Cidliny, zájmová lokalita se nachází v nadmořské výšce od 240 do 280 m n. m.
Krajinná charakteristika: zájmové území se nachází ve střední části toku Bystřice. Zájmovou lokalitu tvoří koryto této řeky, konkrétně úsek od mostu v obci Boharyně (16,0 ř.km) po most v obci Svatogotthardská Lhota (41,7 ř.km). Bystřice je z větší části zregulovaný tok, protékající intenzivně zemědělsky využívanou, až na menší výjimky odlesněnou krajinou. Koryto Bystřice je ve sledovaném úseku široké asi 3 – 8 m, v převážné části zájmové lokality se jedná o prohrábky (chrakter přirozeného koryta), směrová regulace bývá na mnoha místech již rozvolněna, jednotlivě se nacházejí břehové nátrže, kde je břeh převážně hlinitý a začínají se tvořit tůně. Tím vznikají nové habitaty v jinak celkem uniformním toku. Dno je hlinité, místy se štěrkopísčitými lavicemi, při březích se ukládá jemné bahno a detrit. V místech s rychlejším proudem může být dno místy štěrkovité až kamenité. Bystřice byla regulována v 60. letech 20. století, je propojena řadou náhonů a melioračních příkopů. Celé území již od 15. století bylo systematicky meliorováno a vysoušeno.
Kvalita a význam:
Bystřice patří mezi několik vodních toků v České republice, kde doposud přežívá prosperující populace ohroženého mlže velevruba tupého (Unio crassus).
Omezení:
Snížení znečistění, stavba rybích přechodů respektive bypassů, rozsáhlejší opatření v nivě ke snížení eroze a přísunu znečisťujících látek a živin.
Péče:
Znečistění a eutrofizace jak z bodových zdrojů, tak i plošné. Zvýšený přísun půdních částic erozí zemědělské půdy. Řada nepřekonatelných příčných objektů znemožňujících migraci rybích hostitelů. Regulace vodního toku.
