Charakteristika lokality:
Dva výrazné vrcholy - Velký a Malý Bezděz - nad obcí Bezděz, 5 km jihovýchodně od města Doksy.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří svrchnokřídové pískovce středního turonu a slínovce svrchního turonu. Slínovce se zachovaly ve formě denudačního reliktu kolem obou Bezdězů. Geomorfologie: Lokalita je součástí Bezdězské vrchoviny (celek Ralská pahorkatina, podcelek Dokeská pahorkatina). Dva mohutné vypreparované neovulkanické suky oddělené nižším sedlem. Ty jsou budovány dvěma třetihorními znělcovými tělesy, přičemž těleso Velkého Bezdězu je výrazně protaženo severovýchodním směrem. Znělec má deskovitou a sloupcovitou odlučnost. Reliéf: Dva znělcové vrcholy o výšce 603 m n. m. (Velký Bezděz) a 578 m n. m. (Malý Bezděz). Těleso Velkého Bezdězu je výrazně protaženo severovýchodním směrem. Pedologie: Svahy vrchů pokrývají kamenité a hlinitokamenité sutě (litozemě) a jen místy svahové hlíny, na nichž se vytvořily kambizemě (typická a rankerová), rankery (typický i kambický), na pískovcích je vyvinuta kambizem arenická a podzol arenický. Krajinná charakteristika: Výrazná krajinná dominanta dvou lesnatých vrcholů viditelná ze širokého okolí.
Kvalita a význam:
Soubor cenných lesních i nelesních biotopů, rostlinných i živočišných druhů. Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR chráněná v PR. Jedna z mála známých lokalit s výskytem reliktního druhu netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii) na území ČR, s dostatečnou plochou listnatých (převážně bukových) porostů s dostatkem doupných stromů pro letní i zimní úkryt umožňující existenci stabilní populace. Významným prvkem na lokalitě je puklinová jeskyně, sloužící jako sociální místo, tradičně využívané předmětným druhem i dalšími netopýry v podzimním aspektu k páření. Z dalších druhů netopýrů byli zjištěni vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Pro některé druhy netopýrů má význam sociálního místa zřejmě i samotný hrad Bezděz (např. spáry a pukliny ve zdech hradu). Na Bezdězu se dále vyskytuje i páchník hnědý (Osmoderma eremita) a dva další velmi vzácné, bionomicky vyhraněné druhy tesaříků: Necydalis ulmi a Brachyleptura erythroptera.
Omezení:
Tesařík alpský: Pro přežití stávající populace je nutno zachovat lesní porosty charakteru přirozených pralesních bučin. V rezervaci ponechat souše, zlomy, vývraty a padlé kmeny na místě. Těžba musí být velmi omezená, prováděná výběrným způsobem, obnova kotlíkovou metodou. V případě těžeb (mimo rezervaci) je třeba okamžitě odvážet pokácené kmeny a i skládky dřeva umístit mimo dosah dospělých brouků. V době výletu brouků (červenec až srpen) je též nežádoucí velkoplošně chemicky ošetřovat lesní porosty rezervace a jejího okolí. Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii): Neodstraňovat staré a umírající doupné stromy. Šetrné lesní hospodaření, těžba dřeva pouze maloplošně nebo výběrem, obnova porostů výsadbou původních druhů listnatých dřevin. Stanovištně nepůvodní jehličnany (modřín, borovice, smrk) postupně nahradit listnatými dřevinami (buk, dub, javor, jilm, lípa). Zabránit rušení jeskyně a jejího bezprostředního okolí. Další bližší ochranné podmínky jsou uvedeny v plánu péče o PR Velký a Malý Bezděz.
Péče:
Kácení starých listnatých porostů a odstraňování doupných stromů, souší a zlomů. Změna druhové skladby lesního porostu - snížení procentuálního zastoupení listnatých porostů. Nevhodné zásahy do vstupních partií puklinové jeskyně a jejího bezprostředního okolí. Aplikace biocidů na lokalitě nebo v blízkém okolí. Odchyt tesaříků alpských pro obchod a do sbírek. Území je navštěvováno entomology především pro odchyt dalších dvou druhů tesaříků - Necydalis ulmi a Brachyleptura erythroptera. Vliv kácení starých bukových porostů v těsném sousedství přírodní rezervace; v letech 1991 a 1992 bylo provedeno takové kácení pod Malým Bezdězem SV od vrcholu. Současně bylo ponecháno pokácené dříví v lese přes léto. Přes blízkost starých bukových porostů s dostatkem vhodného dřeva k vývoji, bylo pokácené dříví pro samice tesaříka alpského natolik atraktivní, že sem samice soustředily většinu snůšek. Toto vytěžené dřevo i s vajíčky bylo poté vyvezeno z lesa a tak zničena značná část populace. Stav území ovlivňuje turistický ruch a návštěvnický provoz hradu Bezděz, přístupová cesta ke hradu vede jižním úbočím Velkého Bezdězu.
