Charakteristika lokality:
Lokalita se rozkládá na jižně a jihozápadně orientovaných svazích v JV části Ještědského hřbetu asi dva kilometry severozápadně od obce Proseč pod Ještědem. Celá lokalita je součástí přírodního parku Ještěd.
Neživá příroda:
Geologie: Ještědské krystalinikum. Silurské vrstvy (ponikelská skupina): krystalické vápence až dolomity, chlorit-sericitické a grafit-sericitické fylity.
Geomorfologie: Celek Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelek Ještědský hřbet, okrsek Hlubocký hřbet, poloha v jihozápadní části této jednotky. Blízkost lužické poruchy – rozhraní vůči České tabuli (usazeniny svrchní křídy).
Reliéf: Výrazné svahy převážně jihozápadní orientace, zvlněné (prohyby a hřbítky), nadmořská výška 500-825 m, zasahují až do vrcholové partie Hlubockého hřbetu. Podloží vystupuje na povrch v podobě menších skalek, místně odkrytých dřívější těžbou (staré vápencové lůmky). Omezené krasové jevy. Výrazněji zazemněné sutě i drobné plochy otevřených sutí, spíše však antropogenního charakteru (kamenné snosy z někdejších polí).
Pedologie: Půdy tvoří přechod mezi rendzinou a (dystrickou) kambizemí. V pramenných polohách a terénních pokleslinách jsou půdy hydromorfně ovlivněné (glej typický, kambizem pseudoglejová). Ve vyšších polohách již spíše podzol kambizemní, maloplošně ranker.
Krajinná charakteristika: V členitém svažitém terénu převažují zalesněné plochy na jižním okraji lemované loukami. Lesy jsou přirozené i kulturní povahy, některé vznikly až ve 2. polovině 20. stol. zalesněním dřívější zemědělské půdy. Esteticky působivá lokalita s vysokým podílem listnatých dřevin (buk, jasan, klen) a dosud pestrou krajinnou mozaikou.
Kvalita a význam:
Lokalita zahrnuje komplex druhově bohatých luk s výskytem vstavačovitých, dříve i hořečků a dalších vzácných rostlin, obklopených fragmenty acidofilních bučin a suťových lesů na převažujícím karbonátovém podloží - v rámci Libereckého kraje poměrně vzácný fenomén. Lesní porosty tvoří největší soustředěný výskyt bučin v jižní části Ještědského hřbetu. Jedna z mála známých a dobře zachovaných lokalit s výskytem reliktního druhu netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii) na území ČR s dostatečnou plochou listnatých (zejména bukových) porostů, s dostatkem doupných stromů pro letní i zimní úkryt umožňující existenci stabilní populace. Na lokalitě je i významný podíl mladých smrkových monokultur, které lokalitu mírně znehodnocují. Významným prvkem na lokalitě jsou i krasové jeskyně v délce od 4 do 36 metrů (Velká Basa, Malá Basa-propast, Malá Basa-jeskyně, Liščí a Křížová jeskyně) s tzv. Hadí propastí (pod vrcholem Vápenice v blízkosti Liščí a Křížové jeskyně, což je přírodní vstup do rozsáhlých a hlubokých sutí tvořící svah rozsochy Vápenice), sloužící jako sociální místo, tradičně využívané předmětným druhem v podzimním aspektu k páření. V komplexu listnatých lesů nacházejí dostatek přirozených dutin pro úkryt a dostatečné potravní zdroje m.j. druhy: netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a n. stromový (Nyctalus leisleri). Jako loviště je uvedená lokalita vhodná i pro netopýra velkého (Myotis myotis). Veškeré jeskyně na předmětné lokalitě jsou v podzimním aspektu. Jsou významným sociálním místem pro všechny výše uvedené druhy, mimo ně zde byli zjištěni netopýr vodní (Myotis daubentoni), n. vousatý (Myotis mystacinus), n. Brandtův (Myotis brandtii), n. řásnatý (Myotis nattereri), n. brvitý (Myotis emarginatus), n. pobřežní (Myotis dasycneme), n. večerní (Eptesicus serotinus), n. dlouhouchý (Plecotus austriacus) a n. černý (Barbastella barbastellus). V zimním období byli v jeskyních zjištěni zimující jedinci vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netopýra velkého (Myotis myotis), n. vodního (Myotis daubentoni), n. vousatého (Myotis mystacinus), n. Brandtova (Myotis brandtii), n. dlouhouchého (Plecotus auritus) a n. severního (Eptesicus nilssonii).
Omezení:
Přechod lesního hospodaření k jednotlivě výběrnému, ponechávat dostatečné množství doupných stromů. Postupná přeměna smrkových monokultur na buko-javorové porosty. Rozlámané a rozvolněné smrkové mlaziny rekonstruovat na buko-javorové porosty. Při případných výsadbách a podsadbách převážně sázet zejména buk a javor. Při výchovných zásazích preferovat listnaté dřeviny. Údržba a případné opravy zabezpečení jeskyní průletnou mříží. Extenzivní využití lučních porostů pastvou a kosením.
Péče:
Místně se negativně projevuje zanedbávání údržby luk nebo jejich intenzivní využití. Potenciální riziko představuje expanze obytné a rekreační zástavby. V lesních porostech se negativně projevuje hospodářská preference smrku, popř. modřínu, a méně citlivé formy hospodaření, také úbytek doupných stromů v důsledku odstraňování umírajících stromů. Nevhodné zásahy do vstupních partií krasových jeskyní a jejich bezprostředního okolí.
