Charakteristika lokality:
Tok řeky Smědé v úseku dlouhém asi 23 km od Frýdlantu v Čechách po státní hranici s Polskem. Nejhodnotnější část, dlouhá zhruba 5 km, se nachází v PR Meandry Smědé, mezi mostem v Zadních Předláncích a železničním mostem poblíž rybníka Dubák jižně od Černous.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří biotitické až muskoviticko-seritické granity, které jsou v údolních polohách překryty terciérními a kvartérními sedimenty. Jedná se převážně o písky, štěrkopísky a hrubé štěrky fluvioglaciálního původu a fluviální sedimenty řeky s mocností 5-12m. Geomorfologie: Území Frýdlantské pahorkatiny (členitá pahorkatina ve Frýdlantském výběžku v Severočeském kraji) na S úpatí Jizerských hor. Reliéf: Pod Frýdlantem v oblasti Harta je tok zařízlý v strmém lesnatém údolí, místy kaňonovitého rázu. Níže tok v minulosti meandroval v sedimentech široké nivy, v současnosti v převážné většině regulován a břehy zpevněny kamenným záhozem. Přirozený charakter s vyvíjejícími se meandry a mrtvými rameny tok nabývá až pod obcí Předlánce. V úseku kde tok tvoří státní hranici s Polskem jsou opět časté regulace a zpevnění břehů. Pedologie: Na nivních sedimentech se vyvinula fluvizem glejová. Krajinná charakteristika: Řeka s proměnlivou šířkou toku od 4 do 12 m i proměnlivou hloubku od mělčin po hluboké tůně. V úseku mimo PR uniformnější charakter, bez hlubokých tůní. V oblasti Harty tok neupravený a členitý, s proudnými kamenitými úseky, štěrkovými lavicemi i hlubokými balvanitými tůněmi, úsek ale trpí jednostrannou manipulací s vodou ve prospěch MVE.
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) v Libereckém kraji. Lokalita s velmi početným výskytem mihule potoční (Lampetra planeri), zejména v úseku PR a vranky obecné (Cottus gobio). Dále bylo zjištěno dalších 15 druhů ryb, z chráněných druhů velmi početná populace střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a mník jednovousý (Lota lota). Nejcennější úsek toku se nachází v PR (vyhlášena v r. 1998).
Omezení:
Klínatka rohatá: Vyloučit regulaci přirozených úseků toku – a to především zpevňováním břehů (gabiony, kamenným záhozem, kamennou rovnaninou) a zachovat břehové porosty. Podle možností do budoucna revitalizovat nevhodně upravené části lokality (odstranění opevnění toku, obnova a péče o břehové porosty). Snižovat znečišťování vodních toků a zamezovat nasazování většího množství dravých ryb. Mihule potoční: Vyloučit technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování i narovnávání koryta) vedoucí k vytvoření jednotvárného proudění. Zamezit těžbě jemného sedimentu. Snižovat znečišťování vodních toků a nevysazovat větší množství dravých ryb, které by způsobily predační tlak na mihuli. Bylo by vhodné lokálně rozvolnit regulované partie toku a vytvořit stanoviště s možností usazení jemnozrnných sedimentů. Kusy dřeva napadané do toku je v něm možné ponechat. Vranka obecná: Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením pro tento druh nevhodných technických zásahů do koryt toků a jejich substrátů. Je třeba vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžbě štěrkových sedimentů. Části lokality poškozené nevhodnými úpravami uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku). Důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku a uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek. Nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření zohledňující potřeby a ekologii vranek (rozmnožování, predační tlak ad.).
Péče:
Regulace toku a technické opevňování břehů. Nedodržování asanačních průtoků ze strany provozovatelů MVE. Těžba sedimentů z toku. Likvidace břehových porostů. Znečišťování toku.
