Charakteristika lokality:
CHKO Český ráj. Soustava kaňonovitých údolí pod vrcholem Trosek, podél říčky Žehrovky a Želejovského potoka a Hruboskalské skalní město. Katastrální území: Dobšice, Malechovice, Mladějov v Čechách, Roveň u Sobotky, Rytířova Lhota (Královehradecký kraj); Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Mašov u Turnova, Troskovice, Vyskeř (Liberecký kraj). Součástí EVL jsou PR Hruboskalsko a PR Podtrosecká údolí.
Neživá příroda:
Geologie: Česká křídová tabule, kvádrové pískovce teplického souvrství.
Geomorfologie: Vyskeřská vrchovina - jižní část Turnovské pahorkatiny. Hruboskalské skalní město je zbytkem denudační plošiny, jejíž severní část je erodována v typické skalní město, jihozápadní část je rozčleněna třemi výraznějšími údolími charakteru širokých kaňonů. V jihovýchodní části navazuje na mladopleistocenní Podtrosecká údolí vzniklá zpětnou erozí, s primárně předurčeným tektonickým průběhem. V dolní části jsou již kvádrové pískovce proříznuty až na podložní slínovce, což je příčinou častých vývěrů v údolí.
Pedologie: Kambizemě arenické a luvické, podzol arenický.
Krajinná charakteristika: Pískovcové skalní město a soustava kaňonovitých údolí s komplexem mokřadních luk v údolní nivě Želejovského potoka a říčky Žehrovky.
Kvalita a význam:
Jedná se o jednu z deseti lokalit druhu hlízovec Loeselův na území ČR, a zároveň o jedinou lokalitu v Českém ráji. Populace je stabilní s progresivním vývojem v posledních letech, se zabezpečeným managementem.
Lokalitu vláskatce tajemného tvoří větší počet podlokalit jak v prostoru samotných Podtroseckých údolí, tak ve skalním městě Hruboskalsko. Výskyt populací druhu je roztroušený po téměř celém území, samotné populace jsou tvořeny spíše drobnými koloniemi s průměrnou vitalitou.
V Libereckém kraji jde rovněž o velice významnou lokalitu druhu srpnatka fermežová. Přítomná populace tohoto mechu patří k největším recentně známým v ČR.
Na lokalitě se vyskytuje také sekavec, jehož výskyt v tocích lze považovat za významnější .
Omezení:
Pro hlízovce Loeselova (Liparis loeselii a srpnatku fermežovou (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) zachovat hydrologické poměry na rašeliništi, pravidelně kosit, odstraňovat nálet a rákos, nehnojit. Šetrné lesní hospodářství na místě výskytu vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Zajištění klidu kolonii vrápence v letním období (od 1.4. do 15.9.), zachování letního provozu kotelny ve stávajícím režimu. Zachování přirozeného toku pro sekavce. Modrásci: nutné provádět kosení luk s výskytem motýlů v dostatečném předstihu před jejich letovým obdobím tak, aby stačila obrazit a nakvést jejich živná rostlina – krkavec toten (Sanguisorba officinalis); specifikováno na místní podmínky ukončit veškeré kosení cca 3 týdny před zahájením letového období motýla. Kosení je nutno realizovat s ohledem i na další druhy lučních organizmů, především hostitelských mravenců. Je tedy nutno kosit mozaikovitě. Naprosto nepřijatelné je kompletní pokosení sušších strání nad samotným rašeliništěm.
Péče:
Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) - pokud by došlo k přerušení kosení je biotop ohrožen přirozenou sukcesí - zarůstáním rákosem a náletem olše. Vážným ohrožením by mohla být i jakákoliv změna hydrologických poměrů na lokalitě, protože se jedná o rozvodí. Negativně by se projevilo jak odvodnění, tak např. i zásadní dlouhodobá změna výšky vodního sloupce v rybníku Vidlák, na který rašelinná louka bezprostředně navazuje. Nevhodné je také jakékoliv hnojení na okolních výše položených loukách, protože za deště by mohlo docházet ke splachům živin do rašeliniště a k jeho následné eutrofizaci. Na lokalitě byla pozorována i expanze rákosu. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) - Ohrožení mohou představovat velkoplošné holoseče v lesních porostech, které můžou vést ke změně mikroklimatu, dále pak táboření, zakládaní ohňů, a ukládaní odpadků do skalních štěrbin. Jinak není druh pro svou nenápadnost na navržené lokalitě ohrožen. Vrápenec je ohrožen rušením letní kolonie, záměrným hubením apod., nepřímo pak opravami v půdním prostoru (oprava střechy, krovů, chemické ošetření) v letním období (od 1.4. do 15.9.), tedy v době porodů a výchovy mláďat ho mohou ohrozit stavební úpravy (například půdní vestavby) a jiné nevhodné změny v půdním prostoru, zamezení přístupu netopýrů na půdu, zakrytí či odstranění vletových otvorů. Pro zachování populace modrásků je nutno neprodleně zavést odpovídající management, jinak hrozí její zánik. Sekavec je ohrožen především znečišťováním toků.
