Radhošť

Flóra: Květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion. Hlav­ní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), provází jej javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je jedle bělokorá (Abies alba). Součástí bylinného pod­rostu je svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozra­zil horský (Veronica montana), bukovinec kapradovitý (Gymnocarpium dryopteris) a vrbi­na hajní (Lysimachia nemorum). Zhruba ve výšce 800 m n. m. začínají v podrostu přibývat druhy plošně největších acidofilních bučin a jedlin svazu Luzulo-Fagion — třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika hajní (Luzula luzuloides), lip nice bělavá (Poa nemoralis), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), borůvka černá (Vaccinium myrtillus) aj.V nejvyšších polohách jsou vyvi­nuta společenstva montánních až supramontánních kapradinových smrčin svazu Athyrio alpestris-Piceion. Ve stromovém patře převládá smrk (Picea abi­es), hojný je jeřáb (Sorbus aucuparia), příměs tvoří buk a klen. Dominantou bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium) a dále jsou přítomny druhy vázané na nejvyššípolohy: sedmikvítek ev­ropský (Trientalis europaea), cípek objímavý (Streptopus amplexifolius), bika lesní (Luzula sylvatica) a kyselác horský (Ace­tosa alpestris). Rostou tu též dru­hy vysokobylinných niv — kamzicník rakouský (Doronicum austriacum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a mlécivec alpský (Cicerbita alpina).Hluboké erozní rýhy horských potoku s prudkými úbocními svahy porůstají vlhké suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion s udatnou lesní (Aruncus vulgaris), žluťuchou orlíckolistou (Thalictrum aquilegifolium), řeřišnicí křivolakou (Cardamine flexuosa), carovníkem prostředním (Circaea inter­media), netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), zimolezem cerným (Lonicera nigra), rybízem alpín ským (Ribes alpinum), růžípřevislou (Rosa pendulina) a cesnekem hadím (Allium victorialis). Poměrné vysoko (až do 800 m n. m.) vy­stupují na štěrkovité suti podél roklí měsíěnicové javořiny Lunario-Aceretum s dominantníměsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), dále s bažankou vytr­valou (Mercurialis perennis), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a popencem obecným (Glechoma hederacea). Suťové lesy jsou bohaté na jarní kvetoucí druhy. Roste tady sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), dymnivka dutá (Corydalis cava) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Západokarpatský subendemit kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) tu má nejvýše položenou lokali­tu (1000 m n. m.) v západní části Moravskoslezských Beskyd. Cenná je přítomnost oměje tu­hého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum).

Fauna: Dobré podmínky k rozmnožování zde mají mlok skvrnitý (Salamandra salaman­dra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Na lesních okrajích žije ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Zmije obec­ná (Vipera berus) se vyskytuje v černé i hnědé formě. Byli zde pozorováni například krahujec obecný (Accipiter nisus), jest­řáb lesní (Accipiter gentilis), ostříž lesní (Falco subbuteo), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), luka lesní (Scolopax rusticola), sýček obecný (Athene noctua), kalous ušatý (Asio otus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), žluna zele­ná (Picus viridis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), s. malý (D. minor), krutihlav obecný (Jynx torquilla), skřivan lesní (Lullula arborea), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torqatus), lejsek malý (Muscicapa parva), pěvuška modrá (Prunella modularis) a konipas horský (Motacilla cinerea). Tetřev hlušec (Tetrao urogalus) byl ješ­tě v první polovině 20. století hojným obyva telem Radhošťské hornatiny. Například v roce 1958 bylo ve zdejší oblasti zná­mo devět tokanišť. V posledních desetiletích byl tetřev pozorován jen ojediněle a v současné době v rezervaci již pravděpodobně nežije.Z drobných savců obývají úze­mí například ježek východní (Erinaceus concolor), rejsek malý (Sorex minutus) r. horský (S. alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. černý(N. ano­malus), lasice kolčava (Mustela nivalis), l. hranostaj (M. erminea), kuna lesní (Martes martes) a k. skalní (M. foina), hrabošík podzemní (Microtus subterraneus), myšivka horská (Sicista betulina). Rys ostrovid (Lynx lynx) byl ojediněle v ob­lasti Radhoště pozorován před rokem 1900. Původní beskyd­ská populace byla vyhubena a ry­si, kteří se v Beskydech objevili po roce 1912, pocházejí ze středoslovenských hor. Vposledních desetiletích jsou k dispozici vzác­ná pozorování pobytových zna­ků rysa z okolí NPR. Obdobně kočka divoká (Felis sylvestris) vymizela ze zdejší oblasti ještě před rokem 1900. Údaje o jejím pozdějším pozorování v Radhošťské hornatině jsou neověře­né a velmi pochybné. 

Neživá příroda: Vrcholové par­tie Radhostě jsou tvořeny blo­kem vlastních godulských vrstev ve velmi mocném vývoji. Sever­ní svah je zejména v pramenné oblasti Radhostnice pokryt strže­mi, vyplněnými bloky a balvani- tými sutěmi charakteru kamen­ných proudů. Rovněž převážná část území mimo strže je pře- kryta balvanitým suťovým pláštěm a velmi mělce zvětralinami. Výrazné jsou stopy hlubinného ploužení. Značně skeletovité kambizeměpřecházejí v horních partiích v podzoly.