Radhošť
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
Ochrana vrcholových porostů na severních svazích Radhoště a významných rostlinných druhů.
Toto území spravuje
Flóra: Květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), provází jej javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je jedle bělokorá (Abies alba). Součástí bylinného podrostu je svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), bukovinec kapradovitý (Gymnocarpium dryopteris) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Zhruba ve výšce 800 m n. m. začínají v podrostu přibývat druhy plošně největších acidofilních bučin a jedlin svazu Luzulo-Fagion — třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika hajní (Luzula luzuloides), lip nice bělavá (Poa nemoralis), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), borůvka černá (Vaccinium myrtillus) aj.V nejvyšších polohách jsou vyvinuta společenstva montánních až supramontánních kapradinových smrčin svazu Athyrio alpestris-Piceion. Ve stromovém patře převládá smrk (Picea abies), hojný je jeřáb (Sorbus aucuparia), příměs tvoří buk a klen. Dominantou bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium) a dále jsou přítomny druhy vázané na nejvyššípolohy: sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), cípek objímavý (Streptopus amplexifolius), bika lesní (Luzula sylvatica) a kyselác horský (Acetosa alpestris). Rostou tu též druhy vysokobylinných niv — kamzicník rakouský (Doronicum austriacum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a mlécivec alpský (Cicerbita alpina).Hluboké erozní rýhy horských potoku s prudkými úbocními svahy porůstají vlhké suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion s udatnou lesní (Aruncus vulgaris), žluťuchou orlíckolistou (Thalictrum aquilegifolium), řeřišnicí křivolakou (Cardamine flexuosa), carovníkem prostředním (Circaea intermedia), netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), zimolezem cerným (Lonicera nigra), rybízem alpín ským (Ribes alpinum), růžípřevislou (Rosa pendulina) a cesnekem hadím (Allium victorialis). Poměrné vysoko (až do 800 m n. m.) vystupují na štěrkovité suti podél roklí měsíěnicové javořiny Lunario-Aceretum s dominantníměsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), dále s bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a popencem obecným (Glechoma hederacea). Suťové lesy jsou bohaté na jarní kvetoucí druhy. Roste tady sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), dymnivka dutá (Corydalis cava) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Západokarpatský subendemit kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) tu má nejvýše položenou lokalitu (1000 m n. m.) v západní části Moravskoslezských Beskyd. Cenná je přítomnost oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum).
Fauna: Dobré podmínky k rozmnožování zde mají mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Na lesních okrajích žije ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Zmije obecná (Vipera berus) se vyskytuje v černé i hnědé formě. Byli zde pozorováni například krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ostříž lesní (Falco subbuteo), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), luka lesní (Scolopax rusticola), sýček obecný (Athene noctua), kalous ušatý (Asio otus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), žluna zelená (Picus viridis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), s. malý (D. minor), krutihlav obecný (Jynx torquilla), skřivan lesní (Lullula arborea), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torqatus), lejsek malý (Muscicapa parva), pěvuška modrá (Prunella modularis) a konipas horský (Motacilla cinerea). Tetřev hlušec (Tetrao urogalus) byl ještě v první polovině 20. století hojným obyva telem Radhošťské hornatiny. Například v roce 1958 bylo ve zdejší oblasti známo devět tokanišť. V posledních desetiletích byl tetřev pozorován jen ojediněle a v současné době v rezervaci již pravděpodobně nežije.Z drobných savců obývají území například ježek východní (Erinaceus concolor), rejsek malý (Sorex minutus) r. horský (S. alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. černý(N. anomalus), lasice kolčava (Mustela nivalis), l. hranostaj (M. erminea), kuna lesní (Martes martes) a k. skalní (M. foina), hrabošík podzemní (Microtus subterraneus), myšivka horská (Sicista betulina). Rys ostrovid (Lynx lynx) byl ojediněle v oblasti Radhoště pozorován před rokem 1900. Původní beskydská populace byla vyhubena a rysi, kteří se v Beskydech objevili po roce 1912, pocházejí ze středoslovenských hor. Vposledních desetiletích jsou k dispozici vzácná pozorování pobytových znaků rysa z okolí NPR. Obdobně kočka divoká (Felis sylvestris) vymizela ze zdejší oblasti ještě před rokem 1900. Údaje o jejím pozdějším pozorování v Radhošťské hornatině jsou neověřené a velmi pochybné.
Neživá příroda: Vrcholové partie Radhostě jsou tvořeny blokem vlastních godulských vrstev ve velmi mocném vývoji. Severní svah je zejména v pramenné oblasti Radhostnice pokryt stržemi, vyplněnými bloky a balvani- tými sutěmi charakteru kamenných proudů. Rovněž převážná část území mimo strže je pře- kryta balvanitým suťovým pláštěm a velmi mělce zvětralinami. Výrazné jsou stopy hlubinného ploužení. Značně skeletovité kambizeměpřecházejí v horních partiích v podzoly.
Předměty ochrany
Ochrana vrcholových porostů na severních svazích Radhoště a významných rostlinných druhů.
Ekosystémy
Druhy
Překryv s chráněným územím
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení