Horní Ploučnice

Kvalita a význam: Ploučnice (i toky v navazujícím povodí) je na větší části toku v EVL zachovalým přirozeně meandrujícím tokem. Díky tomu je podél toku i v nivě řeky zachována pestrá mozaika vodních, mokřadních i lučních společenstev, na něž mimo nivu navazujíc i cenná společenstva lesostepní. Na tento komplex je vázáno velké množství zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Například pouze na lokalitě Mokřiny mezi Žízníkovem a Vlčím Dolem bylo ve společenstvech podmáčených, rašelinných i vysychavých luk, rákosin, potočních a mokřadních olšin a na místech odvodňovacích příkopů potvrzeno 21 zvláště chráněných druhů rostlin (z celkového počtu 135 druhů), jako např. ostřice Davallova (Carex davalliana), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), o. blešní (C. pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), a dále řada druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, jako např. ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. Hartmanova (C. hartmanii), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustre), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris) aj. Lokalit podobného charakteru se v nivě horní Ploučnice vyskytuje více, ovšem převážná většina porostů lemujících řeku Ploučnici a Svitávku nebyla po mnoho let obhospodařována. V současné době dochází na některých místech k částečnému znovuobnovení hospodaření na těchto vlhkých, kdysi velmi hodnotných loukách.

Charakteristika lokality: V nivě horní Ploučnice je zastoupena jak makrofytní vegetace vodních toků, pobřežní mokřadní rákosiny a ostřicové porosty, přechodová rašeliniště a vlhké aluviální, pcháčové, tužebníkové a bezkolencové louky, mokřadní vrbiny a mokřadní i potoční olšiny, tak také porosty ovsíkových luk, kostřavové trávníky písčin a porosty dubohabřin a acidofilních a borových doubrav a borů. Makrofytní a mokřadní vegetace se v nivě střídá velmi mozaikovitě. V říčních ramenech a zarůstajících odvodňovacích kanálech je přítomna vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí sv. Hydrocharition, s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a b. obecnou (U. vulgaris) a porosty sv. Lemnion minoris. Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky spolu s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), hvězdošem jarním (Callitriche palustris), žebratkou bahenní (Hottonia palustris), okřehkem menším (Lemna minor) a o. trojbrázdým (L. trisulca) se vyskytuje např. v tůních některých mokřadních luk. Dále se zde vyskytuje vegetace parožnatek. Po celé délce toku Ploučnice a přítoků je v různé míře přítomna vegetace s dominantním zastoupením žabníku jitrocelového (Alisma plantago-aquatica), lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans), hvězdoše háčkatého (Callitriche hamulata), rdestu trávolistého (Potamogeton gramineus) nebo zevaru jednoduchého (Sparganium emersum). Rákosiny jsou zaznamenány především v meandrech, podél vysychavých melioračních kanálů a na částečně odvodněných plochách, a to jako jednodruhové porosty a nebo jako rozvolněné porosty s bohatým a dobře vyvinutým bylinným patrem s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), svízelem bahenním (Galium palustre), zblochanem vodním (Glyceria maxima), pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kozlíkem lékařským (Valeriana officinalis). Často se vyskytují v mozaice s vegetací vysokých ostřic nebo s vrbovými křovinami. Společenstvo říčních rákosin s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) zaujímá v nivě Ploučnice poměrně velké plochy a patří k druhově chudším porostům mapovaného území, často s příměsí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Toto společenstvo se vyskytuje po obou březích toku v úzkých pásech, zpravidla v zaplavovaných místech. Pobřežní vegetace potoků se vyskytuje podél toku Ploučnice a větších odvodňovacích kanálů, často v návaznosti na rákosiny eutrofních stojatých vod; se zastoupením druhů potočník vzpřímený (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzpřímený (Glyceria fluitans), z. řasnatý (Glyceria notata), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) aj. Porosty vysokých ostřic s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis), o. zobánkatou (C. rostrata) nebo třtinou šedou (Calamagrostis canescens) jsou vyvinuty většinou mozaikovitě na oligotrofních stanovištích po obvodu nivy a spolu s přechodovými rašeliništi patří k nejvzácnějším rostlinným společenstvům. Jsou zde zastoupeny ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. zobánkatá (C. rostrata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), mochna bahenní (Potentilla palustris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) aj. Do rašeliništních společenstev na zmiňovaných lokalitách pronikají nálety dřevin a pomístně do nich expanduje rákos. Ze vzácných druhů je zastoupena např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Aluviální psárkové louky jsou většinou degradované v důsledku absence hospodaření, dominantním druhem bývá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Jedním z nejčastěji se vyskytujících porostů mapovaného území jsou vlhké pcháčové louky. Porosty jsou hustě zapojené s četnými druhy ostřic, dále např. pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), p. bahenní (Cirsium palustre), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). V některých zachovalých porostech je přítomen prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), mochna bahenní (Potentilla palustris) aj. významné druhy; část těchto luk je ovšem degradována odvodněním a zarůstáním nálety dřevin. Vlhká tužebníková lada jsou v nivě zastoupena jako druhově chudé porosty s dominancí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), z dalších druhů např. kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), máta dlouholistá (Mentha longifolia), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Bezkolencové louky se vyskytují v kontaktu s vlhkými pcháčovými loukami místy s bohatší druhovou skladbou. Suchá vřesoviště jsou zde zastoupena s dominantním vřesem obecným (Calluna vulgaris), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), pavincem horským (Jasione montana). Pouze sporadicky se v EVL vyskytují trávníky písčin. Jde o řídké porosty s dominujícími kostřavami (Festuca sp. div.) a psinečkem obecným (Agrostis capillaris) s výskytem trávničky obecné (Armeria vulgaris). Mokřadní vrbiny jsou tvořeny zejména vrbou popelavou (Salix cinerea), krušinou olšovou (Frangula alnus), vrbou ušatou (Salix aurita) a vyskytují se nejčastěji v mozaice s mokřadními olšinami, pobřežní vegetací potoků nebo s porosty vysokých ostřic. Břehové porosty jsou často tvořeny vzrostlými stromovými vrbami s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa), střemchy obecné (Padus avium), jasanem obecným (Fraxinus excelsior) a nálety břízy bělokoré (Betula pendula). V bylinném patře jsou zde hojně zastoupeny druhy mokřadů metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tužebník jilmový pravý (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). V nivě Ploučnice jsou rovněž zastoupeny vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, ve kterých dominuje vrba trojmužná (Salix triandra) a vrba křehká (Salix fragilis), v bylinném patře např. chmel otáčivý (Humulus lupulus), opletník plotní (Calystegia sepium). V menší míře byly mapovány vysoké mezofilní a xerofilní křoviny se slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), místy líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaea). Mokřadní olšiny (as. Calamagrostis canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé míře jsou zastoupeny svahové dubohabřiny (sv. Carpinion) s převahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v keřovém patře. Maloplošně jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním (Quercus robur), krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), u vlhčích typů doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Dále jsou okrajově v rámci lokality mapovány bory spíše kulturní povahy. Ze vzácných druhů rostlin se zde vyskytují např. lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), potočník vzpřímený (Berula erecta), ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice latnatá (Carex paniculata), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), odemka vodní (Catabrosa aquatica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), rojovník bahenní (Ledum palustre), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), leknín bělostný (Nymphaea candida), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), r. alpský (P. alpinus), r. tupolistý (P. obtusifolius), r. Zizův (P. x angustifolius), r. trávolistý (P. gramineus), r. světlý (P. lucens), mochna bahenní (Potentilla palustris), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), bublinatka jižní (Utricularia australis), b. menší (U. minor), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum).