Charakteristika lokality:
Lokalita Horní Ploučnice zasahuje z Podještědí až do České Lípy, kde navazuje na EVL Dolní Ploučnice a EVL Jestřebsko - Dokesko. Mezi Českou Lípou a Mimoní ji tvoří řeka Ploučnice s přilehlými podmáčenými loukami a lužními lesy a také soustava Hradčanských rybníků. Z Mimoně pokračuje EVL jednak po Panenském potoce až k Markvartickému rybníku v Jablonném v Podještědí a dále po Ploučnici k přítoku s Ještědským potokem a po Ještědském potoce až do Křižan. Lokalita zahrnuje i vrch Strážný u Mimoně, jehož nadmořská výška je 362 m.
Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m. Ploučnice je pravobřežní přítok Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí.
Panenský potok je pravostranným přítokem Ploučnice, do které se vlévá v Mimoni na jejím ř. km 74,8 v nadmořské výšce 280 m.
Ještědský potok pramení na SZ svahu Ještědu a je pravostranným přítokem Ploučnice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem na jejím 86,3 ř. km v nadmořské výšce 302 m.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, méně slínovci a vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Geomorfologie: Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Celek Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina. Reliéf: Niva bohatě meandrující řeky s řadou mrtvých ramen v nadmořské výšce od 240 do 280 m, ve střední části z jihu obklopená pískovcovými Hradčanskými stěnami, jinak v pestrém, mírně členitém terénu. Rybniční soustava na Hradčanském potoce v poměrně mělkém širokém údolí v nadmořské výšce od 270 do 285 m. Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizemě, podél nivy Ploučnice pseudoglejové i arenické kambizemě (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizemě. Krajinná charakteristika: Bohatě meandrující niva Ploučnice s řadou mrtvých ramen a s břehovými porosty olšin, rákosin a vlhkých a mokřadních luk. Soustava pěti rybníků (nejvýše položený Černý - zazemnělý s mokřadní vegetací, dále Vavrouškův, Strážovský - nedávno obnovený, Držník – spojen odvodňovacími stokami s rašeliništěm Pustý rybník - tj. součást EVL Jestřebsko Dokesko, nejníže Hradčanský rybník) propojených Hradčanským potokem. Převážně zalesněné území s porosty mokřadních olšin, podmáčených smrčin a rašelinných borů, borových doubrav a v rybniční soustavě s plochami makrofytní vegetace a bezlesí převážně mokřadního charakteru.
Kvalita a význam:
Ploučnice (i toky v navazujícím povodí) je na větší části toku v EVL zachovalým přirozeně meandrujícím tokem. Díky tomu je podél toku i v nivě řeky zachována pestrá mozaika vodních, mokřadních i lučních společenstev, na něž mimo nivu navazujíc i cenná společenstva lesostepní. Na tento komplex je vázáno velké množství zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Například pouze na lokalitě Mokřiny mezi Žízníkovem a Vlčím Dolem bylo ve společenstvech podmáčených, rašelinných i vysychavých luk, rákosin, potočních a mokřadních olšin a na místech odvodňovacích příkopů potvrzeno 21 zvláště chráněných druhů rostlin (z celkového počtu 135 druhů), jako např. ostřice Davallova (Carex davalliana), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), o. blešní (C. pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), a dále řada druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, jako např. ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. Hartmanova (C. hartmanii), suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustre), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris) aj. Lokalit podobného charakteru se v nivě horní Ploučnice vyskytuje více, ovšem převážná většina porostů lemujících řeku Ploučnici a Svitávku nebyla po mnoho let obhospodařována. V současné době dochází na některých místech k částečnému znovuobnovení hospodaření na těchto vlhkých, kdysi velmi hodnotných loukách.
Omezení:
Pro zachování mokřadních lokalit je nutné uvažovat alespoň o udržovacím managementu: zachování původního vodního režimu, zpomalení sukcese vedoucí k zarůstání plochy dřevinami, kosení porostů a odstranění pokosené biomasy.
Péče:
Snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk v důsledku sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch. Původně obhospodařované louky v nivě Ploučnice a dalších vodních toků nejsou koseny ani spásány, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice štíhlá (Carex acuta), rákos obecný (Phragmites australis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstající i vrby a olše na vlhčích plochách. Za velké ohrožení tohoto území jsou považovány invazní druhy - netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata). Naproti tomu intenzivní pastva skotu by měla za následek nitrifikaci a druhovou degradaci vlhkomilných společenstev. Eutrofizace, narušení vodního režimu, nešetrné lesní hospodářství. Hradčanské rybníky: V minulosti byly hráze rozryty tanky, snížením hladiny byla vodní a rašelinná vegetace značně ochuzena. Černý rybník sloužil dokonce jako deponium pro odpad z ČOV v Kuřivodech a dnes je zanesen bahnem a probíhá zde revitalizace. V roce 1990 zasáhl území velký lesní požár. Menší opuštěné louky v blízkosti rybníků postupně degradují. Území Horní Ploučnice: aplikace insekticidů, zarůstání či naopak intenzifikace hospodaření, úpravy koryta, změny vodních poměrů, znečištění vody.
