Charakteristika lokality:
Lokalitu tvoří tok a část nivy Ploučnice od České Lípy po soutok Ploučnice s Labem v Děčíně.
Neživá příroda:
Geologie: Mezi Českou Lípou a Policí protéká Ploučnice druhohorními svrchnokřídovými sedimenty. Mezi Policí a Děčínem prohloubila údolí v třetihorních vulkanitech a vulkanosedimentárních horninách.
Geomorfologie: Svrchní část řeky protéká Českou křídovou tabulí. Od Police po Děčín pak Českým středohořím.
Reliéf: Tok Ploučnice se nachází v hluboko zaříznutém údolí místy kaňonovitého charakteru.
Pedologie: Kromě modálních a glejových fluvizemí se podél nivy Ploučnice vytvořily glejové regozemě, modální pseudogleje až gleje a eutrofní variety modálních kambizemí.
Krajinná charakteristika: Povodí Dolní Ploučnice představuje komplex většinou malých vodních toků podhorského pásma. Toky mají převážně přirozené koryto. Částečně protéká intravilány menších obcí.
Kvalita a význam:
Pro lososa obecného (Salmo salar) představuje Ploučnice unikátní lokalitu v rámci ČR, území je také kvalitní lokalitou vydry říční (Lutra lutra). Jedná se o významný migrační koridor pro šíření německé metapopulace vydry říční do ČR. Lokalita je jedním z mála stanovišť, které v širším regionu obývá kuňka ohnivá (Bombina bombina).
Omezení:
Vydra říční (Lutra lutra) Zajistit osvětu a výchovu mezi veřejností i zájmovými skupinami. Zachovat toky s pravidelným výskytem vydry v přirozeném stavu včetně břehových porostů. Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní toky důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí). V místech opakovaných úhynů vyder na silnicích řešit zabezpečení těchto kritických úseků (zaplocení v kombinaci se zprůchodněním stávajícího mostu instalací bočních lávek nebo speciálního „vydřího tunelu“). Škody na rybích obsádkách minimalizovat tzv. „odkláněcími rybníky“ a chovem druhově pestrých obsádek s dostatečným zastoupením „bílé ryby“. Monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění. Při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.). Losos obecný (Salmo salar) Výskyt lososa obecného v České republice zůstává závislým na probíhajícím repatriačním programu a vysazování dostatečného počtu juvenilních jedinců. Počet vysazovaných ryb nesmí být vyšší než je skutečná kapacita biotopu pro druh, aby nedošlo ke zbytečně vysoké mortalitě nejmladších exemplářů. V plánu je pokračovat v každoročním dovozu 350 000 jiker, jež budou líhnuty v ČR. Zvláštní pozornost bude věnována odchovu jiker a plůdku před vysazením na lokalitu z důvodu zafixování mateřské lokality, tzn. výzkumu, zda je nutné odchovávat jikry a plůdek přímo na toku nebo dostačuje pouze přítok v povodí. Na základě poznatků bude potom možné navrhnout opatření optimalizující umělé vysazování na jednotlivé lokality a doplnit je výstavbou potřebného počtu moderních odchovných zařízení, jejichž provozovatelem bude Český rybářský svaz. Snahou repatriačního programu lososa obecného do českých řek je však docílení přirozeného rozmnožování. Je nutné dodržovat rybářské obhospodařování toků s výskytem strdlic blízké přirozenému stavu a podřízené ochraně lososa na úkor vysazování nižšího počtu ostatních ryb, především pstruha obecného. Je zapotřebí zprůchodnit toky výstavbou rybích přechodů až k trdlištím. Sledován musí být zdravotní stav populací důkladným veterinárním a parazitologickým vyšetřením.
Péče:
Znečištění vody. Regulace vodního toku a existence příčných stupňů bránících v obousměrných migracích vodních živočichů. Intenzivní chov ryb.
