Velký rybník
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech); přechodová rašeliniště a třasoviště; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; lokalita vážky jasnoskvrnné
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Rybník na severozápadním okraji obce Horní Podluží, vlevo od silnice Rybniště - Varnsdorf (okr. Děčín).
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno horninami lužického žulového masivu (středně zrnitý biotitický granodiorit).
Geomorfologie: Území náleží do geomorfologické oblasti Šluknovské pahorkatiny.
Reliéf: Mělká prohlubeň s kopcovitým okolím.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou kambizemě modální a pseudogleje modální.
Krajinná charakteristika: Rybník a jeho litorál s charakteristickou vodní a mokřadní vegetací. Rybník má také význam jako hnízdiště a stanoviště ptáků.
Kvalita a význam: V pobřežních porostech rákosin a na ně navazujících podmáčených loukách roste řada chráněných a mizejících druhů rostlin, jako je: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), mochna bahenní (Potentilla palustris). Na okrajích rybníku roste také kriticky ohrožená masožravá bublinatka (Utricularia vulgaris) a v porostech olšin vzácný mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). Květenu nevápnitých mechových slatinišť a přechodových rašelinišť tvoří mimo jiné tyto vzácné, ohrožené a zvláště chráněné druhy: suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), s. úzkolistý (E. angustifolium), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), přeslička bahenní (Equisetum palustre), vrbka bahenní (Epilobium palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Zajímavé a biologicky cenné jsou nevyhraněné porosty starčeku potočního (Tephroseris crispa). Společenstva podhorských a horských smilkových trávníků v okolí Velkého rybníka patří k biologicky nejcennějším v okolí. Vyskytují se zde některé chráněné druhy všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prha arnika (Arnica montana) a na přechodech do rašelinišť a vlhkých luk také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V případě rašelinné březiny se jedná o výsadbu břízy bělokoré (Betula pendula) na výrazně zrašelinělém podloží. Bylinnému patru zde dominují třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (E. angustifolium) a místy ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Lokalita je také významnou tahovou zastávkou a hnízdištěm ptáků nadregionálního významu. Z lokality se udává výskyt 177 druhů ptačích druhů, z nichž 62 je uváděno v seznamu zvláště chráněných živočichů. Od poloviny 90. let 20. století zde pravidelně hnízdí jeřáb popelavý (Grus grus) a je zde také zaznamenáno jedno z prvních novodobých hnízdění potápky rudokrké (Podiceps grisegena) v Čechách. Zajímavá jsou pozorování orlů mořských (Haliaeetus albicilla). Z dalších ptačích druhů se zde vyskytuje moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Vlhké louky představují ideální hnízdiště bekasín otavních (Gallinago gallinago), bramborníčků hnědých (Saxicola rubetra) a lindušek lučních (Anthus pratensis). Zajímavý je také výskyt některých druhů hmyzu, jako např.: vážky podhorní (Sympetrum pedemontanum), šídla královského (Anax imperator), vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a šídlatky hnědé (Sympecma fusca).
Omezení: Smilkové porosty 1x za 1-2 roky kosit (ideální termín od poloviny července do konce září) a odvoz sena. Vlhké a podmáčené louky kosit 1-2x za rok s odvozem sena. Z hlediska výskytu ptáku omezit co nejvíce jejich rušení zejména v době hnízdění (hlavním rušivým faktorem je zde čilý rybolov), dále regulace rybí osádky a její optimální složení. Rákosiny neredukovat, maximálně provádět zimní kosení.
Péče: Největší význam mají obecně známé a uváděné vlivy jako je absence vhodného obhospodařování lučních porostů, nevhodné lesní hospodaření, přemnožení zvěře (hlavně vysoké), acidifikace a eutrofizace prostředí, šíření invazních a expanzivních druhů rostlin.
Předměty ochrany
Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech); přechodová rašeliniště a třasoviště; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; lokalita vážky jasnoskvrnné
Stanoviště
Druhy
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení