Údolí Chřibské Kamenice

Evropsky významná lokalita
Údolí Chřibské Kamenice
Rozloha (ha): 338,2513
Datum prvního vyhlášení: 15.04.2005
Kód Natura 2000: CZ0420507

smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; přechodová rašeliniště a třasoviště; jeskyně nepřístupné veřejnosti; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Údolí Chřibské Kamenice mezi žel. st. Jedlová a vodní nádrží Chřibská.
Neživá příroda: Základní charakteristika: Soubor rozsáhlých neovulkanitů po obou stranách údolí Chřibské Kamenice, četné rašelinné a mokřadní lokality zvláště v okolí Jedlovských rybníků, z biotopů zcela dominují acidofilní bučiny. Geologie: Plošně převažují pískovce březenského souvrství a kyselé neovulkanity (trachyty) s četnými deluviálními blokovými sedimenty, vzácnější jsou bazaltoidní subvulkanické brekcie (Malá Tisová a okolí) a fluviální hlinité sedimenty (okolí Chřibské Kamenice). Geomorfologie: Jedná se o okrsek Jedlovský hřbet. Reliéf: Lokalita zahrnuje významné elevace Lužických hor (Velká Tisová 692 m n. m., Malý Stožec 659 m n. m.). Pedologie:Pod zakrslými a kamenitými smrkovými bučinami vrchů Velké Tisové a Malého Stožce vznikly modální (až litické) rankery spolu s rankerovými (litickými) kryptopodzoly. Mezi těmito terénními dominantami převládají ve svěžích a kyselých bučinách modální a arenické kryptopodzoly s podzolovanou varietou kambizemě dystrické. Na svazích s porostem jedlových smrčin, podél toku Chřibské Kamenice, se vytvořily oglejené kryptopodzoly, v zamokřené vrbové olšině akvické a histické gleje. Ty se spolu s organozemí glejovou vyskytují i v okolí Jedlovských rybníků. V západní části území vznikly pod jedlobučinami menší ostrůvky eutrofní variety kambizemě modální. V této části území se vyvinula i menší lokalita modálního stagnogleje. Krajinná charakteristika: Údolí Chřibské Kamenice představuje typický (mezo-)mikroklimatický prvek, charakteristické jsou biotopy otevřených suťových polí.
Kvalita a význam: Jedná se krajinu v centrální části CHKO Lužické hory s množstvím typicky vyvinutých biotopů charakteristických pro tuto oblast. Jde především o acidofilní bučiny (s hojným smrkem a původně též jedlí), rozvolněné lesy extrémních stanovišť, reliktní společenstva suťového bezlesí (porosty pionýrských dřevin, mechová a brusnicová společenstva. Typicky vyvinuté jsou i některé mokřadní biotopy (lesní rašelinná prameniště s ostřicí převislou (Carex pendula) a starčekem potočním (Tephroseris cripsa)), rašeliniště a litorální porosty v okolí Jedlovských rybníků. V oblasti se vyskytují i mnohé vzácné živočišné druhy (u Jedlovských rybníků např. orel mořský a vydra)
Omezení: Management uveden ve výčtu biotopů.
Péče: Největším problémem území je rozpad některých starších lesních porostů (např. v oblasti Velké Tisové) a jejich náhrada nepříliš vhodnými výsadbami (smrk ztepilý a pichlavý, modřín), u mnohých je nezbytné zajistit rekonstrukci (výsadby buku, jedle, u dalších postupně dožívajících porostů je nutné zajistit možnosti obnovy, prosvětlení, podsadbu, ochrana zmlazení. V některých lesních segmentech dochází občas k nešetrným melioračním zákrokům, u cenných biotopů je nutné zajistit stávající vodní režim. Rovněž v případě Jedlovských rybníků je nutné zajištění trvalé vodní hladiny, např. Malý Jedlovský rybník byl po poškození hráze v roce 2003 delší dobu bez vody. Rozsáhlé území spadá do pásma hygienické ochrany vodního zdroje.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; přechodová rašeliniště a třasoviště; jeskyně nepřístupné veřejnosti; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum

Stanoviště

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení