Charakteristika lokality:
Niva potoku Hačka od pramene (východně od obce Strážky) až po severozápadní okraj města Chomutov (okr. Chomutov).
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří ortoruly a pararuly krušnohorského krystalinika spodně paleozoického až svrchně proterozoického stáří. Dno údolí je překryto deluviálními a proluviálními sedimenty. Geomorfologie: Území náleží do geomorfologického celku Krušných hor (Loučenská hornatina). Reliéf: Od pramene Hačky pozvolně se zařezávající údolí obklopené kopci (nejvyšší body: Střední vrch 572 m n. m., Hraničná 517 m n. m.). Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické. Krajinná charakteristika: Nivní společenstva v údolí potoku s charakteristickou květenou a faunou.
Kvalita a význam:
Tok Hačky nebyl dosud vodohospodářsky upravován a ponechal si do současnosti svůj přirozený charakter. Tato skutečnost se přirozeně odráží na zachovalosti vegetace dna údolí. Lužní les má poměrně pestrý bylinný podrost, který vyniká zvláště v časně jarním aspektu. Ze vzácných rostlinných druhů zde lze nalézt jarmanku větší (Astrantia major), toliji bahenní (Parnassia palustris), bleduli jarní (Leucojum vernum), ostřici trsnatou (Carex cespitosa), prvosenku jarní (Primula veris). Mimo les jsou botanicky cenné střídavě vlhké a periodicky vysušované horské resp. podhorské smilkové trávníky. V těchto společenstvech roste několik vzácných druhů, např.: prha arnika (Arnica montana), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), mochna bílá (Potentilla alba) a hrachor horský (Lathyrus linifolius). Z dalších vzácných druhů lze zmínit výskyt koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) na horských loukách a lilie zlatohlávku (Lilium martagon) v dubohabřinách a květnatých bučinách. Charakter a celkový ráz lokality se pravděpodobně výrazně změní probíhající výstavbou silniční komunikace.
Omezení:
V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad: - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny - při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby - klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře) - preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy - při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. - neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) - při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě. Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004).
Péče:
Nejvýznamnějším plánovaným zásahem bude jistě rychlostní komunikace - obchvat Chomutova ve směru hraniční přechod Hora sv. Šebestiána – Praha. Nepochybně dojde ke zničení nebo ovlivnění některých cenných lokalit. Lužní porosty jsou také ve své jižní části káceny z důvodu udržování ochranného pásma elektrovodu a horkovodu. Velkým problémem oblasti je také rozsáhlá přeměna původních lesních porostů v produkční komplexy geograficky nepůvodních dřevin, zejména smrku ztepilého (Picea abies). Nevhodné je také umístnění motokrosové dráhy v severovýchodní části území u Krásné Lípy. Přetrvávajícím negativním faktorem je znečištění vzduchu a eutrofizace prostředí.
