Charakteristika lokality:
Dominantní vrch (457 m n. m.) na jižním okraji Lounského středohoří 6 km ssz. od centra Loun.
Neživá příroda:
Geologie: Masiv vzniklý na vypreparované žíle olivinického nefelinitu. Geomorfologie: Výrazný masiv Chožovského středohoří. Reliéf: Krátký strukturní hřbet (457 m n. m.) protažený ve směru SV - JZ (dlouhý 1 km), nápadné čedičové těleso vystupující z mírně zvlněného terénu na křídových sedimentech v krajině s přechodným reliéfem mezi Českým středohořím a Českou tabulí. Pedologie: V půdním profilu jsou převážně kambizemě eutrofní. Krajinná charakteristika: Mezinárodně významná lokalita s dochovanými zbytky xerotermních travinných společenstev a s unikátními společenstvy teplomilných a suchomilných živočichů.
Kvalita a význam:
Suché trávníky masivu Rané jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet zvláště chráněných druhů rostlin, mj. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) (jedna z mála početnějších populací v ČR), kavyl Ivanův (Stipa pennata), Stipa pulcherrima f. nudicostata (endemit Rané), pupava bezlodyžná prodloužená (Carlina acaulis subsp. Caulescens) (jedna z mála lokalit v ČR), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum) (druh vzácný v rámci ČR), tařice skalní (Aurinia saxatilis) (druh vzácný v rámci ČR), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) aj. Z význačných a zvláště chráněných bezobratlých se na Rané vyskytují výkalník pečlivý (Copris lunaris), okáč skalní (Chazara briseis), snovačka kaštanová (Eucharia casta), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), několik druhů majek (Meloe spp.), lišaj pryšcový (Celerio euphorbiae) (jedna z největších populací v ČR). Z obratlovců kriticky ohrožený sysel obecný (Spermophillus citellus). Celostátní význam lokality je dán mj. velkou koncentrací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Významná lokalita termofilního hmyzu vázaného na lesostepní společenstva. Jedna ze sedmi lokalit sarančete (Stenobothrus eurasius) v ČR (v Českém středohoří). Jedna z nejvýznamnějších lokalit sysla obecného v ČR (v současnosti evidováno 26 lokalit). Jedna z mála lokalit v ČR, kde se sysel vyskytuje také na primárních biotopech.
Omezení:
K4A Mechanické odstraňování náletu dřevin, zapěstování stabilního okraje křovin. S2B Bez zásahů. T3.3D Pastva jednorázová (pastva rotační) zanedbané plochy: odstraňování náletu mechanicky (chemicky), vypalování. T3.4D Sečení se sušením píce a odvozem sena, pastva jednorázová (mechanické odstraňování náletu). Management pro saranče (Stenobothrus eurasius): Části lokalit, které si doposud zachovávají charakter spoře porostlých skalních stepí či xerotermních trávníků, je nutno v tomto stavu udržovat pomocí pastvy. Vzhledem ke snížené přístupnosti a členitosti lokalit se jako nejvhodnější metoda zachování současného stavu jeví pastva malého smíšeného stáda ovcí a koz (1ks/ha v průběhu celého roku). Velice důležitá je přítomnost alespoň menšího podílu koz, které jsou schopny okousávat dřeviny, eliminovat nálet nebo rozrušit již neprostupné houštiny keřů. Z praktického hlediska (majetkoprávní vztahy, nutnost trvalé péče, financování) je však mnohem přijatelnější pastva většího stáda v určitém období roku. Na místech, která již podlehla sukcesi je nutné odstranit nálet dřevin, a to mechanicky nebo případně i propanbutanovým hořákem za holomrazu. Nálet se musí i nadále odstraňovat až do vymizení, někdy však i po několik let za sebou. V případě využití pastvy jen ovcemi se nálet musí odstranit vždy znovu po několika letech (3-4 roky). Na těchto a podobných lokalitách se dále musí zabránit hromadění stařiny a vzniku drnů, které okamžitě zapříčiňují větší vlhkost biotopu. Nahromaděnou biomasu trav a bylin je případně možné před započetím pastvy spálit v zimním období na zmrzlé půdě od prosince do února. Dále je vegetaci nutno vypást až do rozrušení drnů trav. Management pro sysla (Spermophillus citellus): Vzhledem k tomu, že většina území navrhovaných jako EVL pro sysla obecného jsou člověkem uměle udržované trávníky (sportovní letiště, golfové hřiště, tábořiště), bude nezbytné na těchto lokalitách zajistit pravidelné sečení travního porostu, a to několikrát za sezónu. Při absenci pravidelné údržby dochází k velmi rychlému růstu vegetace a nástupu sukcese. Podle zkušeností z některých lokalit dřívějšího výskytu sysla může místní populace sysla zaniknout již během dvou let. Výška vegetace by neměla přesahovat 10 cm. Na většině lokalit to znamená zajistit sečení minimálně 4x za sezónu. V ideálním případě by měla být frekvence sekání trávy přizpůsobována rychlosti jejího růstu (v závislosti na počasí). Příklad vhodného režimu: - v období duben-červen: celkem 4x - v červenci: 1x - v srpnu: pouze v případě deštivého počasí a rychlého růstu trávy – 1x. Konflikt mezi managementem stepních trávníků a péčí o populaci sysla.
Péče:
Z hlediska ochrany přírody jde o jednu z nejkonfliktnějších lokalit. Je zde areál sportovního létání, pořádají se zde akce leteckého modelářství. V minulosti byla přerušena tradiční pastva domácího zvířectva, což způsobilo zarůstání lokality křovinami. V roce 2000 byla pastva ovcí obnovena.
