Charakteristika lokality:
Lokalita leží v Terezínské kotlině, severovýchodně od obce Oleško (okres Litoměřice). Tvoří ji jihozápadní část Trávčického lesa včetně bývalé střelnice a cesty přiléhající k jižnímu lesnímu okraji.
Neživá příroda:
Geologie:
V podloží Lovosické kotliny spočívají turonské až koniacké slínovce, vápnité jílovce a méně písčité slínovce většinou s pokryvy kvartérních štěrkopísků a povodňových hlín.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Lovosické kotliny.
Reliéf: Lovosická kotlina se vyznačuje akumulačním reliéfem se středopleistocénními a mladopleistocénními říčními terasami. Jedná se o rovinu až mírně zvlněný terén v nadmořské výšce 170-175 m n. m.
Pedologie: Půdním podkladem je vátý písek pleistocenního stáří, původem ze štěrkopískových náplavů řeky Labe. Půdy jsou kyselé, surové, protorankery až rankery.
Krajinná charakteristika: Zemědělsky intenzivně využívaná oblast s relativně hustým osídlením a naopak malou lesnatostí.
Kvalita a význam:
Z národního hlediska představuje jednu z nejrozsáhlejších oblastí vátých písků v Polabí, kde jsou doposud zachovány plochy bezlesí nebo řídkého boru s výskytem typických psamofytů. Významný je výskyt smělku sivého (Koeleria glauca).
Omezení:
Lokalita vyžaduje řízenou péči spočívající především v odstraňování expanzních dřevin (akát) a v likvidaci třtiny křovištní. Podstatnou činností je blokace přirozené sukcese a narušování půdního povrchu speciálními zásahy k udržování rozvolněné bylinné vegetace, např. disturbancí půdního povrchu a obnažování písčitého podkladu v okolí rostlin. Regulovat lesnické a zemědělské zásahy.
Péče:
Zranitelnost je vysoká, neboť vegetace písčin jen těžko snáší konkurenci ostatních druhů, šířících se především v souvislosti s obohacováním prostředí dusíkatými látkami. Vegetace písčin je ohrožena zejména především nastupující sukcesí a expanzivním šířením třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a trnovníku akátu (Robinia psedaccacia). Negativní vliv na stanoviště má do jisté míry i holosečný způsob hospodaření v okolních lesních porostech, neboť po odlesnění na uvolněných plochách dochází k rychlé expanzi třtiny křovištní, v jejíž monocenózních hustých porostech již nejsou optimální podmínky pro výskyt ostatních rostlin.
