Pulčín - Hradisko

Flóra: Zbytky května­tých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Hlavními dřevinami stro­mového patra jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle běloko­rá (Abies alba), na skalních blo­cích roste původní borovice lesní (Pinus sylvestris) s jeřábem pta­čím (Sorbus aucuparia), vtroušen je smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Podrost tvoří kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), rozrazil horský (Veronica montana), žindava evrop­ská (Sanicula europaea), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), vesenka nachová (Prenanthes purpurea), pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a svízel vonný (Gali­um odoratum). Na kyselejších stanovištích roste pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vranec jedlový (Huperzia selago), plavun vidlačka (Lycopodium clavatum) a p. pučivá (L. annotinum). V umele zalozených jehličnatých porostech převazuje smrk s přímesí doug­lasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii).Lokalita je velmi cenná z hle­diska výskytu skalních druhů mechorostů, lišejníků a řas. Travinobylinná společenstva (býva­lé pastviny) na svahových (deluviálních) hlínách mají povahu zarůstajících luk s řadou teplo­milných druhů rostlin. Rostou tady např. zvonek broskvonolistý (Campanula persicifolia), pupava bezlodyzná (Carlina acaulis), svízelka lysá (Cruciata glabra), jehlice trnitá (Ononis spinosa), silenka nicí (Silene nutans), jalovec obecný (Juni­perus communis), smilka tuhá (Nardus stricta), vstavač muž­ský (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), kruč in ka bar vír ská (Ge­nista tinctoria) a čičorka pestrá (Securigera varia). Vzácný je modřenec chocholatý (Muscari comosum). Podél pramenných stružek je vyvinuta vegetace sva­zu Calthion s blatouchem bahenním (Caltha palustris), skřípinou lesní(Scirpus sylvati­cus), prstnatcem májovým (Dac­tylorhiza majalis), mátou dlouholistou (Mentha longifolia) a pcháčem bahenním (Cirsium palustre). Přechod ve skalní stě­ny lemují porosty hasivky orličí (Pteridium aquilinum).V území roste celá rada hub, mj. rezavec šikmý (Inonotus obliquus), r. uzlinatý(I. nodulosus), bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum), krásnopórka mlynářka (Albatrellus ovinus), k. kozí noha (A. pescaprae), hřib borový (Bole­tus pinophilus), šiškovec černý (Strobilomyces strobilaceus), muchomurka jízlivá (Amanita virosa) a m. šafránová (A. crocea).  

Fauna: Na slunných stráních pod skalami a ve sta­rých lesních porostech se daří bezobratlým. Můžeme pozoro­vat batolce duhového (Apatura iris), otakárka fenyklového (Papilio machaon), majku obec­nou (Meloe proscarabaeus), zdobence skvrnitého (Trichius fasciatus), roháčka Ceruchus chrysomelinus. Zamokřené plochy obývají mlok skvrnitý (Sala­mandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo), slunné skalní výchozy vyhovujíplazům - ještěrce obecné (Lacerta agilis), ještěrce živorodé (Zootoca vivipara), slepýši křehkému (Anguis fragilis), zmiji obecné (Vipera berus).Ve starých porostech žijí vzácný strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), s. malý (D. minor), datel cerný (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), cáp cerný (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bo­nasa bonasia), holub doupňák (Columba oenas), sluka lesní (Scolopax rusticola), ostříž les­ní (Falco subbuteo), lejsek ma­lý (Ficedula parva). Jeskyně a skalní štěrbiny vzácně obývají vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr ušatý (Plecotus auritus), n. velký (Myotis myotis) a n. brvitý (M. emarginatus).

Neživá příroda: Ojedinělý vý­choz třetihorních (paleogenních) hrubě zrnitých pískovců a drobnozrných slepenců svrch­ních vrstev soláňských, vyprepa­rovaných kvartérní denudací. Pískovce tu leží ve velmi hru­bých lavicích zrnotoků až turbiditů o mocnosti mnoha met­rů. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Ta je členěna puklinami, jejichž rozši řo vá n ím vzn i kaj í prota­žené deprese, sufózní závrty a izolované skalní věže. Plošina je omezena mrazovými sruby a denudačními svahy. Nejná­padnější jsou dvě vypreparované rovnoběžně k jihozápadu vybí­hající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými ska­lami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 250 m a asi uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko. Obdobný charakter má také solitérní hřbítek na se­verozápadě. Vlastní vrchol je ob­klopen věncem skal ve tvaru ko­runy. Bloky značných rozměrů se sunou svahem a vytvářejí nakupeniny, na trhlinách a pukli­nách s jeskyněmi. Níže po sva­zích jsou na sesuvu roztroušeny jednotlivé bloky značných roz­měrů. Ve vodorovných vrstvách jsou vyvinuty až 10 m hluboké pukliny a skalní město. Převláda­jí mezotrofní kambizemě.