Oblík - Srdov - Brník

Charakteristika lokality: Skupina 3 vrchů 6 km severně od Loun.

Neživá příroda: Geologie: Oblík, Srdov, Brník patří k třetihorním vulkanitům, které při svém výstupu využily jeden ze zlomů oháreckého riftu. Oblík je tvořen nefelinitickým bazanitem, Srdov s Brníkem olivinickým nefelinitem. Geomorfologie: Oblík - nejvyšší vrch Chožovského středohoří (509 m n. m.), Srdov - výrazný suk tvaru krátkého úzkého hřbetu směru SV-JZ (482 m n. m.) a Brník - výrazný kuželovitý suk (471 m n. m.) jsou seřazeny ve ZJZ - VSV směru. Reliéf: Výrazná skupina vrchů vystupující ze zarovnaného povrchu na křídových horninách. Pedologie: V půdním profilu převládají kambizemě eutrofní. Krajinná charakteristika: Mezinárodně významná lokalita s cennými xerotermními a subxerotermními společenstvy rostlin a živočichů na výhřevném geologickém podkladu.

Kvalita a význam: Suché trávníky a pohyblivé sutě jsou druhově velmi bohaté a hostí velké množství vzácných a chráněných druhů rostlin, mj. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) (jedna z mála početnějších populací v ČR), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), Carlina acaulis subsp. caulescens (pupava bezlodyžná prodloužená) (jedna z mála lokalit v ČR), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum) (druh vzácný v rámci ČR), tařice skalní (Aurinia saxatilis) (druh vzácný v rámci ČR), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) aj. Z význačných a zvláště chráněných bezobratlých se na lokalitě vyskytují lišaj pryšcový (Celerio euphorbiae), snovačka kaštanová (Eucharia casta), roháč obecný (Lucanus cervus), Maloe spp., otakárek fenyklový (Papilio machaon), z obratlovců, mj. ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca), slepýš křehký (Anguis fragilis), dudek chocholatý (Upupa epops) aj. Oblík je jedna z mála severočeských lokalit kavylu olysalého (Stipa zalesskii), čítající cca 200-300 jedinců (trsů). Jedná se o poměrně stabilní populaci. Několik druhů kavylů rostoucích v nejbližším okolí velmi znesnadňuje identifikaci druhu. Nejasná je populační čistota některých jedinců, vzhledem k nejasnostem stability druhu a relativně těžší identifikovatelnosti druhu. Jedna ze sedmi lokalit sarančete Stenobothrus eurasius v ČR (v Českém středohoří); významná lokalita termofilního hmyzu (přástevník kostivalový) vázaného na lesostepní společenstva. Srdov - Brník : Jedna z mála severočeských lokalit druhu Stipa zalesskii (v sousedství je populace druhu na vrchu Oblík), čítající cca 240 jedinců (trsů). Jedná se o poměrně stabilní populaci ve dvou mikrolokalitách. Velmi nesnadná identifikace druhu zejména v důsledku přítomnosti více druhů kavylů na lokalitě. Jedná se o perspektivní populaci druhu. Srdov - jedna ze sedmi lokalit Stenobothrus eurasius v ČR (v Českém středohoří), významná lokalita termofilního hmyzu (přástevník kostivalový) vázaného na lesostepní společenstva. Brník - jedna ze sedmi lokalit Stenobothrus eurasius v ČR (v Českém středohoří), významná lokalita termofilního hmyzu (přástevník kostivalový) vázaného na lesostepní společenstva.

Omezení: Letní kolonie netopýra brvitého (Myotis bechsteinii). Oblík, Srdov, Brník: L4, L6.4 Nešířit geograficky nepůvodní druhy, odstraňovat nepůvodní invazní druhy, do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, klást důraz na přirozenou obnovu lesů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři, preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, upravovat druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání, ponechání jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby na dožití, do úplného rozpadu dřevní hmoty. S2A - bez zásahů. T1.1 Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce). T3.1 Mechanické odstraňování náletu a nepůvodních druhů rostlin v kombinaci s bodovým chemickým. T3.3D Pastva jednorázová (pastva rotační) zanedbané plochy: odstraňování náletu mechanicky (chemicky), vypalování. T3.4D Sečení se sušením píce a odvozem sena, pastva jednorázová (mechanické odstraňování náletu). T6.2A Odstraňování náletu mechanicky (chemicky). T6.2B Odstraňování náletu mechanicky (chemicky). Na Oblíku je zaveden management přepásání kombinovaným stádem ovcí a koz. Management pomáhá při rozšiřování populací vzácných druhů rostlin: hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (A. danicus), kozinec bezlodyžný (A. exscapus), Stipa sp. div. a mnoha dalších. Na základě hodnocení účinnosti managementových opatření (tříleté sledování) je tento management nejlepší formou udržení a podpory populací ohrožených druhů, zahrnující i kavyl olysalý (Stipa zalesskii). Na Srdově a Brníku je zaveden management přepásání kombinovaným stádem ovcí a koz od roku 2003, bohužel prozatím zcela závislý na financích Správy CHKO České středohoří. Management pomáhá při rozšiřování populací vzácných druhů rostlin: hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (A. danicus), kozinec bezlodyžný (A. exscapus), Stipa sp. div. a mnoha dalších (obdobná situace je na lokalitě druhu v prostoru Oblík). Na základě hodnocení účinnosti managementových opatření (tříleté sledování) je tento management nejlepší formou udržení a podpory populací ohrožených druhů, zahrnující i kavyl bezlodyžný (Stipa zalesskii). Management přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria): Management stanovišť tohoto druhu spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. zajištění odstraňování náletových dřevin, regulace porostu sečením, popř. řízenou pastvou, v souladu s metodikou péče o travinná společenstva. Vhodné je sečení v co nejpozdějším (podzimním) termínu. V pásmech listnatých lesů je nutno podpořit na vybraných lokalitách návrat k cyklickému pařezinovému způsobu obhospodařování s ponecháváním výstavků, nebo jeho simulaci. Ve vymezených územích je nutno zachovat lesní lemy a mozaiku světlin a pasek. Přehled: Bezlesí: - odstraňování náletu - sečení (mozaikové, jarní či podzimní termín) x extenzivní pastva. Les: - výmladkové hospodaření (pařezina, sdružený les x pasečný způsob s maloplošnými pasekami) - ponechávání lesních lemů, obnova lesních luk. Management sarančete (Stenobothrus eurasius): Části lokalit, které si doposud zachovávají charakter spoře porostlých skalních stepí či xerotermních trávníků, je nutno v tomto stavu udržovat pomocí pastvy. Vzhledem ke snížené přístupnosti a členitosti lokalit se jako nejvhodnější metoda zachování současného stavu jeví pastva malého smíšeného stáda ovcí a koz (1ks/ha v průběhu celého roku). Velice důležitá je přítomnost alespoň menšího podílu koz, které jsou schopny okousávat dřeviny, eliminovat nálet nebo rozrušit již neprostupné houštiny keřů. Z praktického hlediska (majetkoprávní vztahy, nutnost trvalé péče, financování) je však mnohem přijatelnější pastva většího stáda v určitém období roku. Na místech, která již podlehla sukcesi je nutné odstranit nálet dřevin, a to mechanicky nebo případně i propanbutanovým hořákem za holomrazu. Nálet se musí i nadále odstraňovat až do vymizení, někdy však i po několik let za sebou. V případě využití pastvy jen ovcemi se nálet musí odstranit vždy znovu po několika letech (3-4 roky). Na těchto a podobných lokalitách se dále musí zabránit hromadění stařiny a vzniku drnů, které okamžitě zapříčiňují větší vlhkost biotopu. Nahromaděnou biomasu trav a bylin je případně možné před započetím pastvy spálit v zimním období na zmrzlé půdě od prosince do února. Dále je vegetaci nutno vypást až do rozrušení drnů trav.

Péče: V minulých letech bylo na lokalitě upuštěno od pastvy hospodářských zvířat, následkem tohoto do travních porostů expandovaly křoviny a vysokostébelnaté trávy. Náhradním opatřením je v současné době kosení a likvidace náletu. Na Oblíku byla pastva ovcí obnovena v roce 1998. Populace se zde jeví jako stabilní, nejasný je vliv útlumu pastvy počátkem 90. let 20. století. Postupný návrat pastvy kombinovaných stád ovce a kozy na plochy od roku 1998. Ohrožení populaci druhu Stipa zaleskii při extenzivním managementu typu pastvy nehrozí. Naopak, pastva prospívá sešlapem a rychlejším rozkladem stařiny, umožňující plnou fotosyntézu nových listů a zvyšující pravděpodobnost kvetení. Na Srdově a Brníku se populace jeví jako stabilní, nejasný je vliv útlumu pastvy počátkem 90. let 20. století na další osud populace. Postupný návrat pastvy kombinovaných stád ovce a kozy na plochu od roku 2003. Ohrožení populaci druhu Stipa zalesskii při extenzivním managementu typu pastvy nehrozí. Naopak, pastva prospívá sešlapem a rychlejším rozkladem stařiny a redukcí pomalu se šířícího akátu na stepní porosty. Pokud jde o živočišná společenstva na Oblíku, Srdově a Brníku je hrozbou: upuštění od pastvy - umělé zalesňování - zarůstání dřevinami.