Charakteristika lokality:
Vrchy 2 km SZ směrem od Velemína.
Neživá příroda:
Geologie: Milešovka je trachytický lakolit vypreparovaný z povrchových vulkanitů a se svým okolím tektonicky vyzdvižený. Neovulkanická efusiva jsou zastoupena v obou hlavních typech, bazaltoidech a trachytech, rozdíl mezi nimi se silně projevuje na vegetaci. Geomorfologie: Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří (837 m n. m.). Její horská skupina v rámci navrhovaného území zahrnuje z výraznějších vrchů ještě Kamenec (552 m n. m.), Dubický vrch (441 m n. m.), Dlouhý vrch (456 m n. m.) a Šibeník (486 m n. m.). Reliéf: Dominantní vrch Milešovka, nejvyšší elevace Českého středohoří a jedna z nejvyšších hor českého vnitrozemí. Milešovka má velký klimatologický význam, na vrcholu je zřízena meteorologická pozorovací stanice (od roku 1905). Pedologie: Půdní profil tvoří především kambizemě eutrofní. Krajinná charakteristika: Rozsáhlé zachovalé lesní ekosystémy, společenstva skal a sutí, velká koncentrace bohatých populací vzácných druhů rostlin.
Kvalita a význam:
Lesní porosty navrhovaného území jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to například medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) na Výřích skalách - Milešovka, lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) na vrcholu Milešovky, kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) a velmi bohaté populace kosatce bezlistého (Iris aphylla). Faunistický průzkum je velmi kusý, z uvedeného území je potvrzen výskyt výra velkého (Bubo bubo), zmije obecné (Vipera berus), užovky hladké (Coronella austriaca) a střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis).
Omezení:
Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.
Péče:
Lokalita byla v minulosti negativně ovlivněna lesnickými zásahy - zaváděním nepůvodních dřevin do přirozených lesních porostů. V současnosti probíhá rekonstrukce porostů s cílem obnovit přirozené druhové složení. Vrchol je ovlivněn turistickým využíváním, provozem vojenských objektů a meteorologickou stanicí. Negativně působí rovněž přemnožení divoké zvěře, především prasete divokého. Louky v nižších polohách byly meliorovány, nejsou bohužel koseny (náročnost terénu, nízká krmná hodnota, malý zájem vlastníků o seno). Na delší dobu nekosených loukách dochází k expanzi křovin. V současné době se obnovuje pravidelné kosení na soukromých loukách i původní vodní režim. Některé porosty křovin jsou dobře zachovalé, velká část těchto porostů je ale přestárlá. Rekonstrukce lesních cest nepříliš šetrnými metodami.
