Charakteristika lokality:
Rozsáhlý lesní komplex východně od silnice I/13 (Nový Bor-Varnsdorf), při hranici se SRN.
Neživá příroda:
Geologie: Dominují terciérní vulkanity (trachyt, fonolit), v severní části podél lužického zlomu rovněž granit a granodiorit, v nižších polohách převažují křídové pískovce březenského souvrství a kvartérní deluviální sedimenty. Geomorfologie: Komplex tvoří tři významné elevace Lužických hor, plynule na sebe navazující v severojižním směru v oblasti přechodu okrsků Jedlovský hřbet a Hvozdský hřbet. Reliéf: Významné krajinné dominanty v oblasti hlavního hřebene Lužických hor (Pěnkavčí vrch 792 m n. m., Kozí hřbet-Weberberg 711 m n. m., Bouřný 702 m n. m.). Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou kambizemě dystrické. Krajinná charakteristika: Nejrozsáhlejší komplex bučin (převážně acidofilních) na území Lužických hor.
Kvalita a význam:
Význam lokality je dán především plošnou rozlohou lesních porostů s příznivou druhovou skladbou, místy (zvláště na extrémnějších skeletovitých stanovištích) pralesovitého typu (jde o genovou základnu dřevin - buku lesního a javoru klenu). Rozsáhlý lesní komplex představuje rovněž útočiště řady vzácných živočišných druhů: sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a další.
Omezení:
V lesích dbát v rámci péče těchto obecných zásad: • nešířit geograficky nepůvodní dřeviny • při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny • do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby • klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře) • preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy • při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. • neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) • při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.
Péče:
Problematická může být obnova některých částí, kde kvůli zvýšenému stavu zvěře je prakticky likvidováno hojné přirozené zmlazení listnáčů, často se vyskytují zvláštní, tzv.cokusové (bonsajové) formy buku. Zvláště ve starších rozvolněných porostech je nezbytný specifický a šetrný způsob lesního hospodaření (omezené výběrové těžby, individuální oplocenky výsadeb). Rozsáhlé plochy všech tří vrchů leží v I. zóně CHKO, lesní hospodářské plány těchto lokalit jsou přizpůsobeny zájmům ochrany přírody.
