Lovoš

Evropsky významná lokalita
Lovoš
Rozloha (ha): 292,9447
Datum prvního vyhlášení: 15.04.2005
Kód Natura 2000: CZ0424037

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; lokalita přástevníka kostivalového; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Nápadný kuželovitý vrch s nasedajícím hřebenem 2,5 km severně od Lovosic.
Neživá příroda: Geologie: Lovoš je neovulkanický suk tvaru výrazného kužele na vypreparovaném žilném tělese olivinického nefelinitu, hřbet Kybičky nasedající na jeho kužel v mělkém sedle je tvořen trachytem. Geomorfologie: Výrazný vrch Kostomlatského středohoří (570 m n. m.), severně od jeho vrcholu vybíhá nižší hřbet Kybičky (486 m n. m.), protažený ve směru JZ-SV, k severu klesají svahy do Oparenského údolí. Reliéf: Významná krajinná dominanta okraje Českého středohoří zvedající se nad Lovosicemi. Pedologie: Půdní profil tvoří kambizemě eutrofní. Krajinná charakteristika: Rozsáhlá společenstva skal, sutí, travnatých stepí, lesostepí a listnatých lesů s teplomilnými druhy rostlin a živočichů.
Kvalita a význam: Teplomilná společenstva stepí, lesostepí a listnatých lesů jsou druhově velmi bohatá a hostí velký počet zvláště chráněných a velmi vzácných druhů rostlin a živočichů, mj. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), třemdava bílá (Dictamnus albus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), kosatec bezlistý (Iris aphylla), kavyl Ivanův (Stipa pennata), dřín jarní (Cornus mas) a dub pýřitý (Quercus pubescens). Z brouků se vyskytují mj. krajník pižmový (Calosoma sycophanta), roháč obecný (Lucanus cervus) aj., z motýlů mj. otakárek fenyklový (Papilio machaon), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), okáč ovsový (Minois dryas), nesytka česká (Pennisetia bohemica) aj., z pavouků mj. sklípkánek hnědý (Atypus affinis), stepník rudý (Eresus cinnaberinus) aj., z plazů se vyskytuje zmije obecná (Vipera berus), užovka hladká (Coronella austriaca), z ptáků mj. linduška lesní (Anthus trivialis), strnad zahradní (Emberiza hortulana), z drobných savců mj. plch velký (Glis glis) aj. Významná lokalita termofilního hmyzu vázaného na lesostepní společenstva.
Omezení: V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad: • nešířit geograficky nepůvodní dřeviny • při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny • do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby • klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře) • preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy • při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. • neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) • při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě. Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004). Management přástevníka kostivalového: Management stanovišť tohoto druhu spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. zajištění odstraňování náletových dřevin, regulace porostu sečením, popř. řízenou pastvou, v souladu s metodikou péče o travinná společenstva. Vhodné je sečení v co nejpozdějším (podzimním) termínu. V pásmech listnatých lesů je nutno podpořit na vybraných lokalitách návrat k cyklickému pařezinovému způsobu obhospodařování s ponecháváním výstavků, nebo jeho simulaci. Ve vymezených územích je nutno zachovat lesní lemy a mozaiku světlin a pasek. Bezlesí: • Odstraňování náletu • Sečení (mozaikové, jarní či podzimní termín) x extenzivní pastva Les: • Výmladkové hospodaření (pařezina, sdružený les x pasečný způsob s maloplošnými pasekami) • Ponechávání lesních lemů, obnova lesních luk
Péče: Lokalita je vyhledávaným turistickým cílem, na vrcholu je turistická chata. Zarůstání dřevinami.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; lokalita přástevníka kostivalového; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Stanoviště
Druhy

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Realizace péče
Aktuální správní řízení