Kvalita a význam:
Rekapitulace přírodovědných průzkumů především v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN potvrzuje velkou druhovou pestrost všech forem organizmů. Z prioritních naturových druhů (podle přílohy II směrnice č. 92/43/EHS) se v Labském údolí setkáváme s následujícími rostlinnými a živočišnými druhy. Rostliny: žabníček vzplývavý (Luronium natans), vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum). Živočichové: vydra (Lutra lutra), bobr (Castor fiber), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), losos atlantský (Salmo salar) a roháč obecný (Lucanus cervus). Pro druhy Luronium natans, Lutra lutra, Castor fiber, Salmo salar byly v Labském údolí navrženy druhové evropsky významné lokality, což také podtrhuje význam celého území. Řeka je také jediným možným životním prostředím pro vodní živočichy, vázané na proudící vodu. Jakoukoli změnou průtokových podmínek dojde k ochuzení fauny ryb a měkkýšů a k vymizení některých druhů, což odporuje mezinárodním úmluvám, ke kterým Česká republika přistoupila. Pravý břeh Labe je podle mezinárodní Úmluvy o ochraně mokřadů (Ramsar), řazen mezi mokřady regionálního významu. Význam navrženého území však nespočívá pouze ve výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných organizmů. Důležitá je také existence a zachování celého komplexu, pro údolí Labe, charakteristických biotopů. Velice zachovalé jsou biotopy lesních společenstev na prudkých a těžko přístupných svazích kaňonu Labe v oblasti Labských pískovců. Jsou to především acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagion) a boreokontinentální bory (Dicrano-Pinion), které v tomto ohledu vynikají. Velmi cenné jsou také fragmenty měkkých nížinných lužních porostů svazu Salicion albae s výskytem topolu černého (Populus nigra). Jedním z fenoménů dolního toku Labe jsou bahnité až štěrkopískové říční náplavy, v tomto ohledu je dolní tok Labe posledním úsekem velké řeky v ČR, kde jsou tato stanoviště přirozeně zachována a periodicky obnovována. Tento biotop je posledním přirozeným stanovištěm zvláště chráněného a kriticky ohroženého drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis). Z dalších vzácných druhů rostlin se na těchto stanovištích vyskytují: bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), blatěnka vodní (Limosella aquatica), blešník obecný (Pulicaria vulgaris), kalužník šruchový (Peplis portula), pažitka pobřežní pravá (Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum), potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Výskyt většiny těchto druhů je však udáván mimo stávající Evropsky významnou lokalitu, výše proti proudu, v úseku dolního Labe mezi Ústím nad Labem - Střekov a Děčínem. Říční náplavy v Údolí Labe jsou také biotopem některých vzácných druhů mechů a bezobratlých živočichů (hlavně střevlíkovitých brouků). Údolí Labe je rovněž evropsky významnou migrační cestou, kterou vstupuje do republiky a dále do vnitrozemí řada rostlinných i živočišných druhů; pohyb samozřejmě nastává i opačným směrem a umožňuje šíření bioty z české kotliny na sever.
Charakteristika lokality:
Kaňon Labe v Labských pískovcích představuje výjimečnou ukázku unikátní kombinace říčního a pískovcového fenoménu, který se odráží v druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné. Na průřezu kaňonem Labe lze sledovat pozoruhodný sled lesních společenstev od borových doubrav (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) na plošinách, přes reliktní boreokontinentální bory (Dicrano-Pinetum) na hranách skalních stěn, dále přes acidofilní bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion, které představují nejrozsáhlejší biotop vymezeného území v oblasti Labských pískovců, až po suťové lesy dubohabrového stupně (Aceri-Carpinetum) a fragmenty měkkých nížinných luhů svazu Salicion albae s topolem černým (Populus nigra). V případě bučin se jedná o nejníže položený výskyt v ČR. Vliv reliéfu na vegetaci je patrný i v podélném směru, kde se vlivem různých expozic podmíněných záhyby toku Labe střídají submontánní bučiny s porosty suchých acidofilních doubrav (Luzulo albidae-Quercetum petraeae). Řeka Labe se v Labských pískovcích zařezává až na úroveň krystalinického podloží, které podmiňuje výskyt květnatých bučin asociace Festuco altissimae-Fagetum s kostřavou lesní (Festuca altissima) a acidofilních (avšak v porovnání s bučinami asociace Luzulo-Fagetum na pískovcích přece jen bohatších) bučin asociace Calamagrostio-arundinaceae-Fagetum. Na kontaktu vrstev krystalinika a pískovců jsou místy zachovány zcela maloplošně fragmenty jasanovo-olšového luhu asociace Carici remotae-Fraxinetum s výskytem přesličky největší (Equisetum telmateia). Charakter bioty lokality Nad Kaménkou (výskyt rostlinného druhu Luronium natans - naturový druh z přílohy č. II směrnice EU č. 92/43/EHS/1992): Výskyt L. natans v submerzní i natantní formě. Porosty jsou dosti husté a ve vegetační sezóně pokrývají téměř celou plochu vodní hladiny i vodní sloupec (pokryvnost je téměř 100%). V okolí nádrže není výrazně vyvinuta břehová vegetace.
