Charakteristika lokality:
Charakteristická dominanta východní části Dolnooharské tabule, přibližně 3,5 km jižním směrem od Roudnice nad Labem a 1,5 km severozápadně od obce Ctiněves (okr. Litoměřice).
Neživá příroda:
Geologie: Hora je vybudována ze sodalitického nefelititu a nefelinického sodalitu. Geomorfologie: Hora Říp je nejvyšším bodem Krabčické plošiny (495 m n. m.). Reliéf: Výrazná efúzní neovulkanická kupa s četnými tvary zvětrávání a odnosu na příkrých svazích. Na rozsáhlém slínovcovém podstavci vznikl v pleistocénu mocný soliflukční suťový plášť. Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě a černozemě. Krajinná charakteristika: Vulkanický vrch s úpatním pláštěm soliflukčních sutí s více či méně zachovalým suťovým lesem.
Kvalita a význam:
Kvalitní a cenné jsou především některé úseky suťového lesa. Velmi cenné jsou také mozaiky s vegetací nízkých xerofilních křovin na skalách. Na vymezeném území roste velké množství vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Jsou to např.: řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), tařinka horská (Alyssum montanum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec australský (Astragalus austriacus), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ostřice Michelova (Carex michelii), o. drobná (Carex supina), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), dřín jarní (Cornus mas), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kostřava sivá (Festuca pallens), k. walliská (Festuca valesiaca, křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica), kakost krvavý (Geranium sanguineum), oman vrbolistý (Inula salicina), kosatec nízký (Iris pumila), jalovec obecný (Juniperus communis), len tenkolistý (Linum tenuifolium, kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), černýš rolní (Melampyrum arvense), strdivka zbarvená (Melica picta), s. sedmihradská (M. transsilvanica), pipla osmahlá (Nonea pulla), smldník jelení (Peucedanum cervaria), mochna písečná (Potentilla arenaria), prvosenka jarní (Primula veris), černohlávek velkokvětý (Prunela grandiflora), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), růže galská (Rosa gallica), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), s. sivý (Seseli osseum), silenka ušnice (Silene otites), jeřáb břek (Sorbus torminalis), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), kavyl vláskatý (Stipa capillata), k. Ivanův (S. pennata), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), žluťucha menší (Thalictrum minus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), m. časná (Thymus praecox), jilm habrolistý (Ulmus minor), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), rozrazil rozprostřený (V. prostrata), violka divotvárná (Viola mirabilis).
Omezení:
Tato lokalita postrádá jakýkoliv management. V bezlesí provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., 2004). Nutné je zejména odstraňování křovin, náletu a pravidelné kosení či občasná pastva stepních trávníků. V lesních partiích formulovat požadavky na management těmito body: - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny - při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby - klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři - preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy - při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. - neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) - při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.
Péče:
Pěší turistika má poměrně nevýrazný vliv. Např. masové poutě na horu Říp by bylo možné považovat za výraznější vliv, ale vzhledem k tomu, že pohyb turistů je omezen na okolí rotundy a několika vyhlídek, není tento vliv tak silný.
