Charakteristika lokality:
Lokalita Holý vrch u Hlinné se nachází v k.ú. Hlinná, ve vzdálenosti cca 5 km SSZ od Litoměřic, vrch Hradiště leží 3 km SSZ od Litoměřic.
Neživá příroda:
Geologie: Holý vrch a Hradiště tvoří jedno těleso, jež je částí erodovaného zbytku příkrovu čedičové horniny (olivinického nefelinitu), s výraznými rozptýlenými čedičovými skalkami a volnými balvanitými sutěmi. Geomorfologie: Lokalita je součástí Litoměřického středohoří. Reliéf: Severojižně orientované obloukovité těleso, na severní straně leží Holý vrch (574 m n. m.) a na jihu Hradiště (545 m n. m.). Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě eutrofní a kambizemě modální. Krajinná charakteristika: Soubor skalních, lesostepních a stepních ekosystémů s významnou teplomilnou květenou.
Kvalita a význam:
Travnaté porosty na skalnatých sutích jsou druhově velmi bohaté, hostí velké množství ohrožených druhů rostlin, především Pulsatilla patens na Holém vrchu a loukách a pastvinách jižně od Holého vrchu (jedna z nejpočetnějších lokalit v ČR). Počet individuí v roce 2000 činil cca 200 kusů (kvetoucích i nekvetoucích). Rostliny rostou v blízkosti skalek nebo na místech se slabou vrstvou půdy, kde je zastínění porosty vysokostébelných trávníků nebo šířícími se křovinami relativně malé. Dále mj. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. Bohemica) (druh vzácný v rámci ČR), koniklec Hackelův (Pulsatilla x hackelii) (poprvé popsán z Hradiště), tařice skalní (Aurinia saxatilis) (druh vzácný v rámci ČR), sasanka lesní (Anemone sylvestris) (druh vzácný v rámci ČR). Celostátní význam lokality je dán mj. výskytem velkého počtu vzácných a chráněných druhů rostlin, z nichž některé zde mají jednu z mála početnějších lokalit, popř. jsou vzácné v rámci České republiky.
Omezení:
Management koniklece otevřeného: Od roku 2000 probíhá postupně intenzivní management lokality založený na odstraňování křovin v místech výskytu jednotlivých jedinců druhu, proběhlo oplocení celého prostoru plochy PR Holý vrch u Hlinné a od jara 2003 je stabilně na území umístěné kombinované stádo ovcí a koz. Přepásání způsobuje urychlenější rozklad stařiny, limitaci a postupný útlum růstu i ústup rozšířených vysokostébelných trávníků s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Podpora pastvy ovcí a koz jako základního managementového opatření v této lokalitě a je nezbytností pro přežití druhu v této lokalitě. Uvažované jsou i další metody záchranných opatření (zraňování drnů, vysévání semen apod.). Management ostatních nelesních stanovišť podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004). V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad: - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny - při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby - klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře) - preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy - při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. - neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) - při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě. Management přírodních stanovišť nekoliduje s managementem koniklece otevřeného.
Péče:
Lokalita je ovlivňována zemědělstvím - negativně jeho absencí a pozitivně obnovením pastvy koz a ovcí, kosením většiny travních porostů lokality. V minulosti díky přerušení pastvy i kosení došlo k expanzi křovin do travních porostů, v současné době se porost křovin redukuje. Travní porosty mezi Holým vrchem a Hradištěm jsou nedostatečně udržovány pouze kosením. Na Holém vrchu druh Pulsatilla patens od konce 70. let 20. století silně ustoupil a vyskytuje se ve skupinkách mimo dosah vysoké vrstvy stařiny, hustších porostů vysokostébelných trávníků s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Druh relativně prosperuje především v okolí skalek, na prostorách s velmi slabou vrstvou půdy a na prostorách s výskytem druhů Festuca sp. Koncem 80. let 20. století prakticky skončilo pravidelné přirozené zemědělské obhospodařování luk a pastvin Holého vrchu (málo dostupných lokalit), pastva ovcí a koz zmizela úplně. Náhradní kontrolované vypalování stařiny, zraňování půdy a vyřezávaní křovin prováděné občasně bylo relativně málo úspěšné.
