Kvalita a význam:
Bořeň se řadí oprávněně mezi nejvýznamnější a nejzajímavější botanické lokality v České republice Lokalita je významná mimořádnou rozmanitostí květeny, která je podmíněna rozmanitostí ekologicky různých, a často i extrémních, stanovišť. Flóra území čítá téměř 500 druhů vyšších rostlin. Pozoruhodná jsou např. společenstva skalkové stepi. Tato společenstva si díky extrémním ekologickým podmínkám (především nedostatek vláhy a živin) do současnosti zachovala charakter primárního bezlesí, což umožnilo nepřetržitou existenci společenstev s pozdně glaciálními prvky květeny. V těchto společenstvech roste celá řada vzácných druhů. Jsou to např.: hvězdnice alpská (Aster alpinus) - Bořeň je jednou z 5 recentních lokalit v ČR (s nejbohatší populací druhu), dále hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mochna písečná (Potentilla arenaria), kosatec bezlodyžný (Iris aphylla), řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (A. setacea), zvonek jemný (Campanula gentilis), ostřice drobná (Carex supina), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), mák časný (Papaver confine), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), žluťucha menší (Thalictrum minus). Významná jsou také dosud zachovalá společenstva bývalých pastvin J a JV od Bořeně. Zde roste např.: kozinec dánský (Astragalus danicus), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), ostřice nízká (Carex humilis), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), mochna písečná (Potentilla arenaria), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), hlaváček jarní (Adonis vernalis) – vysazen v roce 2005, světlík tatarský (Euphrasia tatarica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis). Neméně významná je květena lesních stanovišť. V lesních společenstvech např. hojně roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vzácně se vyskytuje dřín jarní (Cornus mas) a zcela ojediněle lze objevit kruštík modronachový (Epipactis purpurata). Výrazný jarní květnatý podrost suťových lesů a dubohabřin S od Bořeně obohacuje vzácný orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia). Severně od Bořeně (ve světlých výsadbách jasanu ztepilého) také hojně roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Charakteristika lokality:
Vlastní skalnatý suk porůstá mozaika vegetace skalních štěrbin a silikátových skal (hlavně as. Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis), nízkých xerofilních keříků (sv. Prunion spinosae), řídké skalní vegetace sv. Alysso-Festucion a vegetace vysokostébelných trávníků skalních terásek (as. Cynancho-Calamagrostietum arundinaceae, as. Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum). Některé prvky skalní vegetace si uchovaly do současnosti svůj pozdně glaciální reliktní charakter. Strmé i pozvolnější svahy s akumulací balvanů nebo jiného suťového materiálu s půdami hlubšími, optimálně vlhkými a úživnými porůstají společenstva suťových lesů (as. Aceri-Carpinetum). Na výslunných, strmých a často skalnatých svazích s kyselými mělkými půdami rostou světlá lesní společenstva acidofilních teplomilných doubrav (as. Viscario-Quercetum). Svahy místně pokrývají i pohyblivá suťová pole častěji bez rostlinného krytu, nebo s řídkou vegetací pohyblivých silikátových sutí. Věkově mozaikovitý souvislý les severně a severovýchodně od úpatí Bořeně má částečně charakter dubohabřin (sv. Carpinion, as. Melampyro nemorosi-Carpinetum), částečně se jedná o vzrostlé výsadby (např. jasanu ztepilého). Les je lemován vysokými křovinami. Bylinná společenstva pastvin se zachovala pod J a JV úpatím Bořeně a pokračují dále směrem k obci Chouč (tzv. Bořeňská step). Jedná se o společenstva mezofilních až xerotermních luk a bylinných lemů. V travinných porostech se šíří křoviny a jiné pionýrské dřeviny. Jistý podíl z vegetačního krytu Bořeně zaujímají i synantropní společenstva (společenstva sešlapávaných půd, ruderalizované a zaplevelené plochy).
