Bořeň

Charakteristika lokality: Skalnatý vrch (539 m n. m.), nepřehlédnutelná dominanta kraje cca 700 m jižním směrem od města Bílina (okr. Teplice).

Neživá příroda: Geologie: Podložní dvojslídná a biotitická kataklastická ortorula proterozoického stáří překrytá křídovými turonskými slínovci, která byla v třetihorách (v miocénu) při sopečné činnosti nadzvednuta, rozlámána, přičemž do jednotlivých souvrství pronikl mohutný lakolit nefelinického fonolitu.
Geomorfologie: Nesouměrný skalnatý suk je nejvyšším bodem Bořeňského středohoří (539 m n. m.).
Reliéf: Ze všech stran nápadná neovulkanická kupa, erozními procesy vypreparovaná z okolních měkčích slínovců.
Pedologie: Svahy pokrývají kamenitohlinité sutě, na několika místech i souvislá suťová pole. Hlavními půdními typy v oblasti jsou černozemě modální a karbonátové ze spraší a kambizemě eutrofní.
Krajinná charakteristika: Mohutný vypreparovaný lakolit s příkrými erozně denudačními svahy, význačný turistický a vyhlídkový bod se vzácnými rostlinnými společenstvy reliktního charakteru a hnízdišti vzácných dravců.

Kvalita a význam: Bořeň se řadí oprávněně mezi nejvýznamnější a nejzajímavější botanické lokality v České republice Lokalita je významná mimořádnou rozmanitostí květeny, která je podmíněna rozmanitostí ekologicky různých, a často i extrémních, stanovišť. Flóra území čítá téměř 500 druhů vyšších rostlin. Pozoruhodná jsou např. společenstva skalkové stepi. Tato společenstva si díky extrémním ekologickým podmínkám (především nedostatek vláhy a živin) do současnosti zachovala charakter primárního bezlesí, což umožnilo nepřetržitou existenci společenstev s pozdně glaciálními prvky květeny. V těchto společenstvech roste celá řada vzácných druhů. Jsou to např.: hvězdnice alpská (Aster alpinus) - Bořeň je jednou z 5 recentních lokalit v ČR (s nejbohatší populací druhu), dále hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mochna písečná (Potentilla arenaria), kosatec bezlodyžný (Iris aphylla), řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (A. setacea), zvonek jemný (Campanula gentilis), ostřice drobná (Carex supina), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), mák časný (Papaver confine), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), žluťucha menší (Thalictrum minus). Významná jsou také dosud zachovalá společenstva bývalých pastvin J a JV od Bořeně. Zde roste např.: kozinec dánský (Astragalus danicus), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), ostřice nízká (Carex humilis), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), mochna písečná (Potentilla arenaria), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), hlaváček jarní (Adonis vernalis) – vysazen v roce 2005, světlík tatarský (Euphrasia tatarica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis). Neméně významná je květena lesních stanovišť. V lesních společenstvech např. hojně roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vzácně se vyskytuje dřín jarní (Cornus mas) a zcela ojediněle lze objevit kruštík modronachový (Epipactis purpurata). Výrazný jarní květnatý podrost suťových lesů a dubohabřin S od Bořeně obohacuje vzácný orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia). Severně od Bořeně (ve světlých výsadbách jasanu ztepilého) také hojně roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Omezení: Zcela zásadní je eliminace negativních vlivů souvisejících s nadměrnou návštěvností lokality a s provozováním horolezectví. Toto lze realizovat buď důslednou kontrolou dodržování podmínek (zejména zákazu vstupu mimo značené stezky) a nebo naprostým zákazem vstupu v jarních a letních měsících (včetně kontroly dodržování). Ve stepních partiích je nutná redukce křovin. Tento management se v současnosti provádí pouze v rámci stávající NPR a je nutné jej aplikovat i na zarůstající xerotermní trávníky jižně a jihovýchodně od vlastního vrchu. Zajistit občasnou pastvu a kosení travnatých strání j. a jv. od úpatí Bořeně. Odstranění porostů geograficky nepůvodních druhů dřevin a jejich postupná náhrada vhodnějšími dřevinami. Jedná se především o smrčiny, výsadbu borovice černé (Pinus nigra) a akátiny v z. a jz. části území. Vhodná by byla také eliminace mladých porostů jasanu severně od Bořeně a dosadba vhodnějších dřevin. Suťové lesy na severních úpatích Bořeně bez zásahu. Z hlediska managementu druhů lze doporučit monitoring a záchranný program zaměřený na posílení populace hvězdnice alpské (Aster alpinus).

Péče: Lesní hospodářství: Stávající lesní hospodaření nemá přímý vliv na předmět ochrany. Stav některých lesních porostů však není ve vztahu k ochraně území optimální. Dochází zde k šíření borovice černé (Pinus nigra) a akátu (Robinia pseudacacia) z výsadeb pod JZ úpatím Bořeně. Borovice černá (Pinus nigra) náletem diaspor úspěšně osidluje skalní stanoviště, hojně zde nalézáme menší i větší stromy, které narušují přirozené druhové složení skalní stepi. Negativní vliv na skalní fytocenózy je obdobný jako u jiných náletových dřevin ve skalních partiích, dochází k zástinu, větší spotřebě půdní vláhy a minerálních živin, změně mikroklimatických podmínek, což ovlivňuje bylinný podrost. Akát (Robinia pseudacacia) se do skalních stanovišť nešíří, nicméně jeho monodominantní porosty při JZ úpatí Bořeně nemají nic společného s lesem přirozeného druhového složení. Porosty akátu zasahují do vlastní NPR a jejího ochranného pásma. Akáty, jako i jiné rostliny z čeledi Fabaceae obohacují půdu dusíkem získaným z ovzduší činností symbiotických nitrifikačních bakterií v kořenovém systému. V bylinném podrostu akátin tak rostou pouze rostliny náročné na výživu dusíkem, dominují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přitula (Galium aparine), měrnice černá (Ballota nigra subsp. nigra) aj. Akát (Robinia pseudacacia) má také fytoncidní vliv na své okolí. Protože jeho kořeny vylučují do půdy toxické látky, nevydrží v jeho sousedství žádné jiné rostliny ani dřeviny. To je důvod, proč akát tvoří monokultury. Rekreace a sport: Negativní vliv na území má turistický ruch (zelená turistická značka z Bíliny) a horolezecká činnost. Sešlap je patrný na poměrně velké ploše skalní stepi (nejvíce na jižní straně pod skalními stěnami). Turistická stezka je často v zátočinách zkracována (dřevěné zábrany jsou návštěvníky likvidovány), objevují se i vyšlapané cestičky (hlavně přístupové k horolezeckým výstupům, dále také ve vrcholové části), čímž je nejen likvidována vegetace, resp. dochází k její nežádoucí změně, ale dochází i k podmínění erozivní činnosti. S turistikou v NPR je spojeno i nepovolené táboření a znečišťování území odpadky. V poslední době se stává populárním „adrenalinovým“ sportem terénní cyklistika, ta však zatím není na Bořeni masově rozšířena. V NPR chybějí informační tabule pro návštěvníky, které by jasně formulovaly, co je v rámci NPR dovoleno a co je zakázáno. Škodlivý vliv na přírodní hodnoty měla především nekoordinovaná horolezecká činnost a její důsledky (sešlap, rozdělávání ohňů, táboření a zvýšený hluk a táboření). V současné době je tato činnost usměrněna výjimkou MŽP ČR z roku 2007. Výjimka platí individuálně pro členy ČHS, popř. členských organizací Union Internationale des Associations d´ Alpinisme a dále pro výcvik adeptů horolezeckého sportu, i když nejsou členy uvedených organizací, ale jsou doprovázeni a školeni členem ČHS, majícím horolezeckou kvalifikační třídu instruktor 1. nebo 2. třídy. Ve výjimce je celá skalní oblast Bořeně rozdělena na území s celoročním zákazem lezení, s celoročním povolením lezení a na území, kde je lezení povoleno pouze po určitou část roku (zimní lezení). Výjimka je platná vždy na období několika let a při každém dalším schvalovacím procesu může být podle stavu území upravována a aktualizována.