Charakteristika lokality:
Údolí potoku Chomutovka v délce od Chomutova až pod vrch Hadinec (okr. Chomutov).
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno dvojslídnými pararulami místy s porfyroblasty plagioklasu, dále homogenní křemenem a živcem bohatou pararulou, a drobně až středně zrnitou dvojslídnou či muskovitickou ortorulou. Geomorfologie: Údolí protíná část Loučenské hornatiny a Chomutovsko - teplické pánve. Reliéf: Hluboce zaříznuté erozní údolí s četnými skalnatými srázy a suťovými svahy. Dominantami nad údolím jsou: Skleněný vrch (796 m n. m.), Hadinec (815 m n. m.), Sedm nosů (804 m n. m.), Chlum (762 m n. m.), Kulatý vrch (690 m n. m.). Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou podzoly kambické, kambizemě dystrické a kambizemě modální. Krajinná charakteristika: Horské údolí význačné rozsáhlými porosty svahových bučin v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace. Horní část říčky je též druhovou lokalitou pro živočicha Maculinea nausithous a součástí je i lokalita pro rostlinný druh Pulsatilla patens (0,5 km vjv. od Krásné Lípy). Součástí území jsou také dříve existující malá zvláště chráněná území, a to: PR Buky nad Kameničkou (předmětem ochrany je pralesovitý porost bučiny) a PP Krásná Lípa (předmětem ochrany je populace Pulsatilla patens na kyselém podloží krystalinika).
Kvalita a význam:
Bezručovo údolí je jedno z nejdelších a nejkrásnějších údolí Krušných hor. Zajímavá je vertikální diferenciace porostů s chladnomilnou podhorskou složkou květeny na dně údolí a s termofilní složkou na sluncem exponovaných stráních. Zmíněná diferenciace vegetace má příčinu v rozdílné insolaci stanovišť, která je daná geomorfologickým utvářením zdejší krajiny. Význam Bezručova údolí spočívá v relativní zachovalosti rozsáhlého komplexu typických lesních biotopů, především pak svahových bučin a doubrav. Nejcennější lesní partie zahrnuje PR Buky nad Kameničkou. Ve zdejších lesích se vyskytuje celá řada vzácných rostlinných druhů, jsou to např.: udatna lesní (Aruncus vulgaris), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), jedle bělokorá (Abies alba), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Ochranářský význam má také málo zastoupená nelesní vegetace. V lučních společenstvech roste několik vzácných druhů, jsou to např.: koprník štětinolistý (Meum athamanticum), prha arnika (Arnica montana), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), kakost krvavý (Geranium sanguineum), smldník kmínolistý (Peucedanum carvifolia), zdrojovka potoční (Montia hallii), koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Populace posledně zmíněného druhu je jednou z 12 v České republice a jedinou lokalitou na kyselém rulovém podloží. Populaci koniklece otevřeného představuje v současné době asi 160 jedinců. Část vlhčích lučních porostů v Bezručově údolí má význam z hlediska ochrany vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous). Ze vzácných druhů ptáku v údolí hnízdí např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo).
Omezení:
Potřebné zásahy pro lokalitu koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) VJV od Krásné Lípy: 1. Kosení travních porostů po odkvětu a vysemenění konikleců (květen - pol. června). 2. Rozrušování půdního pokryvu (drnu) v blízkosti trsů za účelem snadné ecese. 3. Zpracování záchranného programu za účelem posílení populace koniklece otevřeného. Eliminace kulturních výsadeb smrku a jiných geograficky nepůvodních dřevin a jejich postupná náhrada dřevinami, jejichž druhové složení více odpovídá druhovému složení rekonstruované přirozené lesní vegetace. Kosení vlhkých a podmáčených luk. Péče o ostatní luční porosty. Management území s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous) by se měl zaměřit na zachování vhodného vodního režimu na lokalitách, tzn. zamezení odvodňování luk, zasypáváním sníženin. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami). U lokalit silně zamokřených je možné provést povrchové odvodnění do hloubky 15-30 cm v závislosti na výšce hladiny podzemní vody, aby v důsledku zamokření nedocházelo k vývoji vlhkomilnějších společenstev. Nevhodné jsou chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravidelně kosit před dobou letu imág, tedy v době normální červnové senoseče, nikoli však později. Absolutně nepřípustná je druhá seč (otava). Sečení, nejlépe ruční, musí být prováděno nikoli celoplošně, ale mozaikovitě, v pruzích, šachovnicově, případně s ponechanými širokými lemy (kosené části střídat obrok). Konflikt mezi managementem stanovišť a managementem koniklece otevřeného neexistuje. Management vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad je nutné podřídit managementu modráska bahenního. Tedy kosit pouze 1x ročně v červnu (před dobou letu imág).
Péče:
Malebná krajina s množstvím zajímavých květin, hub a zvířat, malá vzdálenost lokality od města Chomutov a snadná dostupnost láká jak cyklisty, motoristy, tak i pěší návštěvníky v každé roční době. Jedinečnost přírodní scenérie však ohrožují negativní projevy turistiky, ať už to jsou bezohlední lidé, vandalové, nebo motoristé. Krom toho se negativně na krajině podílí také přírodní sukcese – zarůstání luk náletovými dřevinami a expanze konkurenčně zdatných plevelů. V současné době probíhají v údolí rekonstrukce řečiště a břehů a připravuje se realizace projektu příměstského rekreačního areálu města Chomutova. Značné škody podél toku Chomutovky napáchala činnost s. p. Povodí Ohře, jedná se hlavně o devastaci lužních porostů a hrubé zásahy do původně přirozeného koryta toku. Významným nebezpečím je také nevhodné lesní hospodaření spojené s výsadbou plantáží geograficky nepůvodních druhů dřevin. Na lokalitě koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) u Krásné Lípy se po upuštění od pastvy projevila přirozená sukcese - zarůstání keři a stromovým náletem. Populace byla v minulosti vystavena negativním tlakům veřejnosti - docházelo k přímé likvidaci rostlin sběrem. Tento negativní faktor byl eliminován instalací vysokého drátěného pletiva se zámkem. V současné době se na celé ploše s výskytem konikleců šíří metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Obecně dochází k eutrofizaci půdy. Potenciální ohrožení lokality modráska bahenního (Maculinea nausithous) je možno vidět v případné aplikaci insekticidů, podmínky na lokalitě mohou být v budoucnu zhoršeny rovněž zarůstáním kvůli absenci managementu.
