Charakteristika lokality:
Území tvoří komplex hadcových výchozů, lučních a mokřadních společenstev a lesních porostů rozkládající se mezi obcemi Nová ves, Prameny, Mnichov asi 9-12 km severně od Mariánských Lázní.
Neživá příroda:
Geologie: V oblasti Pluhova boru se uplatňuje především serpentinit spolu s termolitickými břidlicemi, severněji pak biotitický granit a drobnozrnný amfibolit s menšími výchozy serpentinitu. Geomorfologie: Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Krásenská vrchovina. Reliéf: Lokalita má v severní vyšší části charakter náhorní roviny s častými podmáčenými depresemi, z ní pak vyčnívají výchozy tvrdších hadcových skalek. V jihovýchodní části pak padá zalesněnými svahy Pluhova boru (převýšení až 106 m) do údolí Pramenského potoka. Menší vodoteče vytváří ze severní a jižní strany Pluhova boru vlhká, zaříznutá údolí. Nejvyšší výšky dosahuje území v kótě Křížky (817 m n. m.), nejníže položené je údolí Pramenského potoka pod Pluhovým borem (663 m n. m.). Výraznými kótami v území jsou další serpentinitové výchozy (V boru, Dominova skalka, Vřesovec, Jalovcový lom), celá soustava výchozů leží ve vrcholových partiích Pluhova boru. Pedologie: Údolí potoků vyplňují sedimentární horniny (písky a hlíny), kolem rybníka Kyselka a na Upolínové louce najdeme menší ložiska slatiny. Krajinná charakteristika: Území tvoří převážně jehličnatý lesní celek s řadou drobných i rozsáhlejších hadcových výchozů se skalkami, plató, zazemněnými osypy, drobnými suťovými kužely. Mozaikovitou krajinu doplňují mokřady, rybníky a louky hlavně na severním okraji lesního komplexu. Výraznou krajinnou dominantou je nejvyšší vrchol území Křížky (817 m n. m.) s vynikajícími rozhledovými poměry na oblast Lesného a Tepelskou vrchovinu.
Kvalita a význam:
Území je mezinárodně významným komplexem druhově bohaté mozaiky různých typů stanovišť vázaných na serpentinit. V území se vyskytují naturové a prioritní druhy rostlin a živočichů, endemit rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), dále svízel sudetský (Galium sudeticum), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a je i teritoriem rysa ostrovida (Lynx lynx). Z celé řady zvláště chráněných druhů rostlin jmenujme např. kriticky ohrožené druhy vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides), kostřava ametystová (Festuca amethystina), silně ohrožené druhy všivec lesní (Pedicularis sylvatica), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), vratička měsíční (Botrychium lunaria), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice stinná (Carex umbrosa), tolije bahenní (Parnassia palustris), zdrojovka potoční (Montia hallii) a druhy ohrožené vřesovec pleťový (Erica carnea), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum), prha chlumní (Arnica montana), prstnatec dlouholistenatý (Dactylorhiza longibracteata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus). Z živočichů se zde hojně vyskytuje zmije obecná (Vipera berus), dále pak užovka hladká (Coronella austriaca), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a čolek horský (Triturus alpestris). Území bývalo významným tokaništěm tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který se zde stále ve zbytcích populace vyskytuje. V území hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius). Luční enklávy osídlují bekasina otavní (Gallinago gallinago), chřástal polní (Crex crex) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Z bezobratlých lze uvést silně ohroženého žluťáska borůvkového (Colias palaeno) a batolce duhového (Apatura iris). Velký význam má i perspektivní populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia). Mezinárodní význam tedy spočívá především ve výskytu endemitů vázaných na hadce. Národní význam je doložen výskytem několika kriticky a silně ohrožených druhů rostlin.
Omezení:
V lokalitě Jalovcový lom, Pluhův Bor-Kájínek nahradit smrk borovicí. Na lokalitě Křížky - sleziník nepravý (Asplenium adulterinum): Pastva ovcí a koz. rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium): Pastva ovcí a koz. svízel sudetský (Galium sudeticum): Pastva ovcí a koz. Spásání biomasy ovcemi a kozami potlačuje výše zmíněné zarůstání území klonálními trávami, které vytlačují především rožec kuřičkolistý a svízel sudetský, slabší kladný vliv však má pastva pravděpodobně i na populaci sleziníku nepravého (menší zastínění a menší množství stařiny rozkládající se ve skalních štěrbinách u země – především ve východní části území). Vyřezávání dřevin. Znepřístupnění veřejnosti. Pluhův Bor - Dominova skalka - sleziník nepravý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů rožec kuřičkolistý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů. svízel sudetský: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů. Upolínová louka - Vřesovec - sleziník nepravý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů. rožec kuřičkolistý: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. Na některých místech proředění lesních porostů. svízel sudetský: Vyřezávat smrkové nálety. Na nelesních skalkách pást ovce a kozy. hnědásek chrastavcový: Mozaikovité kosení, prořezávání náletových křovin a smrků. Na některých místech proředění lesních porostů.
Péče:
Nynější luční porosty byly původně podmáčeným lesnatým územím a jako takové byly v dávné historii postupně odlesněny a přeměněny na mokré louky a pastviny. V nejmokřejších částech byly zbudovány i drobné vodní nádrže, dnes již opět téměř zaniklé. Po druhé světové válce bylo území opuštěno a od padesátých let se zde již intenzivně nehospodařilo, proto také nebyly plochy razantněji odvodněny, i když se některé z nich nevyhnuly drobným odvodňovacím zásahům a vlivům ze sousedních, výrazněji odvodňovaných zemědělských pozemků. Absence zemědělského využívání (pastvy a lukařství) ovšem způsobuje jednak postupnou pomalou degradaci lučních cenných rostlinných společenstev a také poměrně rychlé zarůstání dřevinami. V lesních společenstvech můžeme v současné době za největší problémy označit nepříliš vhodné celkové složení porostů s nadměrným množstvím smrku oproti borovici a potíže s přirozenou obnovou borovice. V lokalitě Jalovcový lom a Pluhův Bor-Kájínek je bohaté zmlazování smrku, chybí zmlazování borovice. Výsadba nevhodných lesních dřevin – opad smrkového jehličí se snáze hromadí ve skalních štěrbinách (oproti jehličí z borovice, kterou zde lze považovat za původní) a mění tak charakteristický vliv hadcové horniny na vegetaci. Působení tohoto faktoru je nejvíce patrné v okrajových částech lokality, samotný hadcový hřebínek již patrně přežívání smrku neumožňuje a rostou zde spíše borovice lesní (Pinus sylvestris). Na lokalitě Úpolínová louka - Vřesovec dochází k zarůstání smrky z náletu (bohaté zmlazení smrku oproti borovici), zarůstání klonálními trávami – na nelesních skalkách chybí pastva. Na lokalitě Pluhův Bor - Dominova skalka je výsadba nevhodných lesních dřevin mimo hranice MZCHÚ a nešetrný způsob lesního hospodaření – řada menších skalních výchozů je často při těžbě dřeva překrývána vrstvou větví, která většině skalních druhů (tedy především sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a sleziník hadcový (A. cuneifolium)) zcela znemožňuje přežívání ve skalních štěrbinách. V lokalitě Křížky dochází k zarůstání klonálními druhy trav - třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Chybí nebo je nedostatečné narušování povrchu pastvou.
