Krušnohorské plató

Charakteristika lokality: Jedná se o rozsáhlé území převážně lesních a luční komplexů a rašelinišť ve vrcholové části pohoří Krušné hory. Vymezený přírodní komplex má dvě části, obě jsou protáhlé v rovnoběžkovém směru. Severní hranici západní části tvoří až na výjimky státní hranice od Bublavských palouků po Jelení hřbet nad Novými Hamry, jižní hranice přibližně odpovídá spojnici od Bublavských palouků k obci Přebuz a dále údolím Rolavy až ke Slatinnému potoku. Součástí území je také pramenná oblast přítoků Svatavy na úpatí Komářího vrchu východně od Kraslic. Severní hranici východní části tvoří opět státní hranice od Potůčků po Boží Dar. Jižní hranice je vedena po silnici Boží Dar - Jáchymov k Abertamské zatáčce, odtud lesy směrem k osadě Hřebečná a dále k Horní Blatné, pak se stáčí na sever k Podlesí u Potůčků.

Neživá příroda: Základní charakteristika: Obě části PK jsou značně lesnaté, převažují zde jehličnaté lesy, většinou se jedná o podmáčené a rašelinné smrčiny, místy v nejvyšších polohách se uplatňují i třtinové smrčiny. Mozaiku s lesními společenstvy tvoří rozsáhlá rašeliniště většinou s dominantní borovicí bažinnou. Největší komplexy rašelinišť najdeme v oblasti Pramenů Rolavy a kolem Božídarského Špičáku, menší ložiska jsou roztroušena po celé oblasti. Mozaikovitě se v lokalitě vyskytují kvalitní až velmi kvalitní horské louky s prameništi a vřesovišti. Většina území je poměrně odlehlá, využívána je zejména lesnicky nebo turisticky, zemědělství má charakter pouhé údržby krajiny. Na mnoha místech jsou pro ráz území typická historická důlní díla, mnohde obohacující diverzitu území o vodní plochy nebo zajímavé morfologické tvary. Klíčovým faktorem pro formování vegetace území je velké množství vodních srážek, celý PK je pramennou oblastí řady vodních toků. Součástí tohoto PK jsou tři rozsáhlé NPR (Velký močál, Božídarské rašeliniště, Velké jeřábí jezero), dvě PR (Rýžovna, Malé Jeřábí jezero) a PP Vlčí jámy a Přebuzské vřesoviště. Komplex rašelinišť u pramenů Rolavy je k vyhlášení velké NPR Rolavská vrchoviště připravován.Geologie: Západní část území je tvořena především silně kyselou biotitickou žulou Karlovarského plutonu, často autometamorfovanou, dále pak rulou s občasnými výchozy břidlice. Ve východní části převládají ruly a fylity s četnými výchozy fylitické břidlice až kvarcitů. Najdeme zde několik bazaltových elevací, čedičová kupa Božídarský Špičák (1115 m) je nejvyšší čedičový výchoz ve střední Evropě. Z čtvrtohorních pokryvů se uplatňují v území např. štěrkovité a písčito-štěrkovité sedimenty podél potoků, nebo humolity. V minulosti zde byla těžena zejména cínová ložiska se sekundárními nerosty (wolfram, kobalt, stříbro), v novější době pak do území zasahovala těžba uranu. Lokálně byl těžen i bazalt.Geomorfologie: Jedná se o celek Krušné hory, podcelek Klínovecká hornatina, okrsky Jáchymovská hornatina a Přebuzská hornatina. Jde o zvlněný starý zarovnaný povrch převážně v nadmořské výšce 940-1000 m, zřídka výše. Na rozsáhlých plošinách a mírných svazích, vzácně i na plochých vrcholech se vyvinula vrchoviště a přechodová rašeliniště. Zejména okrajové části území jsou naopak velmi členité, často mají podobu strží a kaňonů zahloubených údolí potoků (Rájecké údolí, údolí Slatinného potoka, údolí Černé a Zlatého potoka). Nad okolní rovinný terén vystupuje několik výraznějších vrcholů, je to zejména Božídarský Špičák (1115 m), Blatenský vrch (1046 m), Rolavský vrch (950 m). V zahloubených údolích jsou občasné skalní výchozy a mrazové sruby, vzácně mají až charakter skalních měst. Čedičové výchozy se nachází na Božídarském Špičáku a na Rýžovně, kde najdeme ukázku sloupcovité odlučnosti ve starém lomu. Protože území bylo v minulosti hornicky silně využívané, jsou v něm roztroušeny četné antropogenní montánní tvary jako sejpy, vodní příkopy (Blatenský příkop, Přebuzský příkop), pinky, výsypky, propadliny a mnoho dalších. Území je na mnoha místech poddolováno, časté jsou lomy.Pedologie: Půdy jsou hnědé podzolované nebo zrašelinělé. Na plochém terénu vznikla významná ložiska vrchovištní rašeliny, na jejíž území probíhalo v minulosti lokálně borkování, nejvíce kolem Božího Daru a Přebuze. V současnosti aktivní těžba v území neprobíhá.Krajinná charakteristika: Území pokrývají z větší části rozsáhle lesy, často silně podmáčené a střídající se s neprostupnými vrchovišti s typickými porosty bažinné borovice. Luční enklávy, často silně zamokřené vyplňují širší údolí potoků a enklávy s historickým osídlením. Celá příhraniční oblast je nejzachovalejší částí Krušných hor s výrazně horským charakterem, vytváří dojem jen mírně narušeného a klidného prostředí, bez nežádoucích vlivů lidské činnosti. Luční enklávy mají díky zaniklému osídlení specifický ráz pošmourné sudetské krajiny s řadou solitérních dřevin.

Kvalita a význam: Z hlediska výskytu vrchovištních společenstev všech typů, přechodových rašelinišť a rašelinných lesů má území mezinárodní význam. Jedná se spolu s Šumavou a Krkonošemi o nejzachovalejší, dobře vyvinutý a plošně rozsáhlý komplex ve střední Evropě. Význam v rámci ČR mají zejména kvalitní společenstva slatinišť, pramenišť a horských luk s řadou kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Řada zvláště chráněných druhů se vyskytuje rovněž na vlhkých a zrašelinělých místech vřesovišť a smilkových trávníků a v rašelinných smrčinách.

Omezení: Na Božídarském rašeliništi zabránění dalšímu odvodnění rašelinných ložisek a současně některé odvodněné části zamokřit hrazením odvodňovacích příkopů. Upravit návštěvnost zavedením návštěvního řádu a kontrolou jeho dodržování. Upravit lesní hospodářství a myslivost přírodě bližším způsobem za použití finančních stimulů. Zabránit další devastaci přirozeného prostředí živočišných druhů (tetřívek obecný, netopýři), především výstavbou objektů, dopravní sítě apod. Dále pak pokračovat v obhospodařování luk a pastvin, případně je rozšiřovat na jiné plochy. Neprovádět letecké hnojení a vápnění lesních porostů. Neumisťovat stavby v rozporu s vysokou hodnotou stávajícího krajinného rázu (větr. elektrárny, vodní nádrže). Nerozšiřovat současnou síť hraničních přechodů.

Péče: Zásadně jako nejvýznamnější nebezpečí ohrožující kvalitu území se jeví možnost a na mnoha místech neustále prováděné meliorační zásahy převážně v rašelinných smrčinách (ty se po zásahu přeměňují v podmáčené smrčiny) a v menších přechodových rašeliništích, a to vlastníky lesů. Meliorace jsou hrozícím problémem i na dalších vlhkých stanovištích. Nutno podotknout, že odvodňovací kanály byly v dlouhé minulosti velmi často používány právě v rašelinných a podmáčených smrčinách. Dnešní lesníci na toto velice rádi navazují, zvlášť za vhodných dotačních titulů. Nepřípustný je jakýkoliv zásah do vodního režimu! V posledních letech se pro údajné zkvalitnění smrkových porostů a jejich výživu používá dotační letecké vápnění dolomitickým vápencem, negativní vliv na kyselá rašeliniště je zřejmý. Dalším faktorem, hrajícím podstatnou roli v dalším vývoji ekosystému je vnos cizorodých látek, především dusíku z ovzduší (provedená měření zjistila i vliv automobilového provozu po komunikaci při východním okraji lokality) a vlivem vysoké návštěvnosti území turisty, kde je kromě rušení některých druhů obratlovců patrný vliv i sešlapem vegetace. Ve vrchovištích (především v otevřeném vrchovišti Velký močál) je výrazná destrukce šlenků zvýšeným pohybem jelení zvěře. Nadměrné stavy jelení zvěře, také způsobují likvidaci některých mikrostanovišť a zamezují přirozené obnově lesních porostů. Na několika místech se neustále pro zalesňování používá smrk ztepilý (Picea pungens). Pro neporušenost a jakousi pannenskost krajiny se toto území stává lákadlem pro investory rozsáhlé obytné výstavby, která by velice narušila krajinný ráz a zvýšila by se její exploatace. S rozsáhlejší výstavbou souvisí i rozšiřování inženýrských sítí a komunikací. Na některých vřesovištích může docházet k sukcesi dřevin (i když ta je omezena přemnoženou zvěří). Transport a skladování vytěžené dřevní hmoty v květnatých štěrkových lemech cest likviduje významné populace vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium), prhy arniky (Arnica montana), vítodu mateřídouškolistého (Polygala serpyllifolia). Územím se každoročně přehání po malé trase velké stádo ovcí. Hrozí nejen soustředěná eutrofizace, ale i narušení vlhkých stanovišť.