Kladské rašeliny

Charakteristika lokality: Přírodní komplex Kladské rašeliny se rozkládá v centrální části CHKO Slavkovský les na náhorní planině mezi Lázněmi Kynžvart (1,3 km na JZ), Mariánskými Lázněmi (4 km na J) a obcí Prameny (1,7 km na V). Jádro území tvoří NPR Kladské rašeliny (části Lysina, Paterák, Tajga, Malé rašeliniště, Husí filc).

Neživá příroda: Základní charakteristika: Jedná se o centrální nejcennější část CHKO Slavkovský les s pěti velkými vrchovišti v NPR Kladské rašeliny (Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště, Husí filc). Území mezi nimi vyplňují menší vrchoviště a přechodová rašeliniště, rašelinné a podmáčené smrčiny a na svazích Lysiny i zbytky bučin horského charakteru. Do území patří i několik mezotrofních až oligotrofních vodních nádrží. Maloplošně vyvinutá bezlesí pokrývají hodnotné mokřadní typy luk. Geologie: Území je z geologického hlediska tvořeno především žulorulami a migmatity, oblast Lysiny obsahuje výchozy amfibolitů a směrem k Pramenům se objevují drobné výchozy serpentinitů. Geomorfologie: Území má charakter hornatiny s nejvyšším výrazným vrcholem Lysinou (982 m n. m.). Směrem na východ od Lysiny převažuje mírně zvlněná krajina s pánvemi s převážně východní orientací. Směrem na západ a jihozápad od Lysiny je území prudce svažité. Nevýrazné vrcholy v území nebo na jeho hranici jsou Ztracená (849 m n. m.), Lovecký pahorek (843 m n. m.), Za rozcestím (877 m n. m.), Hvězdice (844 m n. m.). Reliéf: Území je rozčleněno různě zahloubenými údolíčky severně, jižně a východně orientovaných potoků, které v území pramení. Oblast Tajgy je pramennou oblastí potoka Rota a začíná zde i umělé koryto vodního kanálu Dlouhá stoka, který byl vybudován za účelem přivedení vody do důlního revíru kolem Horního Slavkova. Na svazích Lysiny pramení na sever tekoucí Velká Libava a na jih tekoucí Lipoltovský potok a řada drobných vodotečí (např. Rašelinný potok). Územím prochází rozvodí Berounky a Ohře. Na lokalitě je zbudována řada vodních nádrží, jsou to zejména vodní díla v oblasti Kladské. Ostatní vodní nádrže jsou drobné. Pedologie: Převládajícím půdním typem jsou zde pseudogleje modální. Kvartérního původu jsou mocná ložiska rašeliny (Tajga, Paterák, Malé rašeliniště, Husí filc, Lysina), které (mimo Lysiny) leží na význačných zlomových liniích s hlubokými vývěry podzemní vody. Krajinná charakteristika: Jedná se o téměř zcela zalesněné kompaktní území v centrální části CHKO Slavkovský les. Určujícím znakem území je výskyt rozsáhlých vrchovišť s blatkovými porosty. Vrchoviště doprovázejí podmáčené a rašelinné lesní porosty i drobnější přechodová rašeliniště (filc). Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Kynžvartská vrchovina, okrsku Lysinská hornatina. Výrazným vrcholem v území je Lysina, druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa. Krajinářsky vysoce hodnotná je soustava vodních nádrží, luk a srubové architektury osady Kladská a jejího okolí. Dalšími prvky zpestřujícími kompaktní lesní porosty jsou lesní louky a zachovalé meandrující potoky (Rota, Velká Libava). Lidské osídlení je v území sporadické (Horní Lazy, Kladská), nedaleko lokality leží Lázně Kynžvart a obec Prameny.

Kvalita a význam: Území je mezinárodně významné především plošně rozsáhlými blatkovými vrchovišti té nejvyšší kvality. Zachovalost vegetace je dána již historickým využitím území jako císařské obory. Vysoké reprezentativnosti dosahují i plošně rozsáhlé rašelinné a podmáčené smrčiny, místy se zachovalou pralesní dynamikou porostů. V území se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, jmenujme druhy: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), prha arnika (Arnica montana), prstnatec Braunův (Dactylorhiza x Braunii), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), zdrojovka bahenní (Montia hallii), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), borovice blatka (Pinus rotundata), upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Nelze pominout ani vzácné druhy mechorostů a lišejníků - Bryoria fuscescens, Usnea filipendula, Sphagnum fuscum, Splachnum ampulaceum. Ze zvláště chráněných druhů živočichů v oblasti žijí jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud velký (Dendrocopos major), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), bekasina otavní (Gallinago gallinago), rys ostrovid (Lynx lynx), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), čolek horský (Triturus alpestris).

Omezení: Pralesovité porosty ponechat v přirozeném stavu, v ostatních částech nepřipustit další odvodňování, postupná přeměna na přirozenou druhovou a prostorovou skladbu lesa. Odvodněné části stabilizovat zvýšením hladiny spodní vody hrazením odvodňovacích příkopů. V lučních ekosystémech provádět kosení s následným vyklizením travní hmoty v rozsáhlejším měřítku než dosud.

Péče: Hlavním ovlivňujícím faktorem v území je lesnické obhospodařování. Oproti minulosti se lesnická činnost radikálně pozitivně změnila. Prakticky nedochází k odvodňování rašelinných biotopů, podmáčených smrčin a olšin, smrkové kulticenózy jsou zpestřovány vnášením buku a jedle jak v individuálních chráničkách tak v drobných oplocenkách. Přesto je podíl zejména bučin oproti kulturním smrčinám dosud nedostatečný. Stále dochází k přeměně starých porostů buku na směsné porosty se smrkem, holosečné těžbě v podmáčených smrčinách a preferenci smrku v prořezávkách v borech i bučinách. Místy je patrný vliv imisí (Lysina). Napadení porostů kůrovcem (Tajga) je vlivem spíše pozitivním, umožňujícím bohaté zmlazení. Z minulosti přetrvává vliv zejména hlubokých odvodnění v lesních i lučních biotopech, ta pochází až ze 16. století (Dlouhá stoka, kanály ve vrchovištích). Jen na nejcennějších lokalitách se daří stará odvodnění přehrazovat. Velmi negativním faktorem je přetrvávající vysoký stav zvěře, zejména vysoké, srnčí a siky, a to i přes osídlení území rysem a značné snaze lesníků stavy redukovat. Negativním faktorem je i absence základního obhospodařování lučních biotopů kosením (T1.1, T1.5, T1.6, R2.2) nebo pastvou (T2.3B, T8.2B). Kosení se daří zajišťovat jen na nejcennějších plochách z managementových prostředků správy CHKO Slavkovský les.