Charakteristika lokality:
Přírodní komplex Kaňon Ohře tvoří řeka Ohře a strmé svahy na jejích obou březích mezí Loktem a Karlovými Vary – Doubím. Celý přírodní komplex je orientován od Z na SV, přibližně ve středu území leží NPP Svatošské skály.
Neživá příroda:
Geologie: Území je tvořeno porfyrickým hrubo- až střednězrnným biotitickým granitem a středně zrnitým dvojslídným granitem. V okolí Vysokého hřbetu vystupují drobné elevace olivinického nefelinitu, u Tašovic území vstupuje do pásma miocénního vulkanodetritického souvrství. Podél Ohře se uplatňují sedimentární horniny, písky a aluviální hlíny. Geomorfologie: Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Loketská vrchovina. Reliéf: Pestrá geomorfologická stavba území byla modelována erozní činností Ohře. Tok Ohře zde vytvořil průlomové údolí, hluboce se zařezává do dna kaňonu a vytváří v území dva výrazné meandry. Na prudkých svazích vodní a větrná eroze vypreparovala rozsáhlá žulová skalní města (Svatošské skály, Kovářka, Vysoký hřbet). Kromě nich v území najdeme řadu izolovaných skalních věží (Loketská věž, Muzikant, Strážce) a skal různých tvarů a velikosti. Zejména v oblasti Vysokého hřbetu se mrazovými pochody vytvořila rozsáhlá kamenné moře. Svahy jsou na mnoha místech zpestřeny roklemi prudce klesajících potoků (Cínový potok). Převýšení svahů dosahuje ode dna nivy až 270 m (na vzdálenosti 470 m). Skalní útvary (kamenná stáda) najdeme i v toku řeky Ohře. Ta se do dna údolí pomalu zařezává neregulovanými břehy. Výška území se pohybuje od 374 po 648 m n. m. Antropogenní tvary představují především cesty, najdeme zde i zbytky historických středověkých stezek. V území jsou i dvě menší štoly. Pedologie: Z půdních typů zde převládají kambizemě dystrické a modální. Krajinná charakteristika: Území je uceleným, krajinářsky výjimečným útvarem. Velká většina plochy je pokryta přirozenými nepřístupnými lesními porosty, místy až pralesního charakteru. Lesy jsou většinou listnaté nebo smíšené, čistě jehličnaté porosty najdeme jen ve formě reliktních borů na skalách. Spojujícím prvkem je meandrující tok Ohře s doprovodnými jasanovo-olšovými porosty. Území je turisticky intenzivně využívané, na dně údolí vedou turistické trasy pro pěší a cykloturisty. Přímo v území není osídlení, na jeho okrajích jsou samoty u Svatošských skal a Vildenavy, navazuje také na okrajové části Lokte a Karlových varů.
Kvalita a význam:
Území je regionálně vysoce významné jako ucelená část průlomového údolí Ohře charakteru kaňonu s odpovídající vegetací. Diverzita a množství žulových skalních stanovišť, množství kvalitních suťových lesů a navazujících bučin vyzdvihuje území na národní úroveň. V území roste řada zvláště chráněných druhů rostlin: nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), vřesovec pleťový (Erica carnea), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), rybíz alpský (Ribes alpinum), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka trojbarevná skalní (Viola tricolor ssp. saxatilis), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia).
Omezení:
Ponechání území v přírodním stavu, lesní hospodářství by mělo respektovat přirozenou druhovou a prostorovou skladbu a v méně přístupných místech je jej třeba zcela vyloučit. Soustředění turistického ruchu pouze po vymezených cestách.
Péče:
Přírodní komplex může být ohrožen nevhodným lesnickým hospodařením. Území nebude výrazněji zasaženo turistickým ruchem, podaří-li se ho soustředit kolem historické stezky podél Ohře. Je nutné vyřešit dopravní obsluhu u Svatošských skal, současná situace s intenzivním motoristickým provozem je nevyhovující.
