Charakteristika lokality:
Území se nachází v nejzápadnější části České republiky, v Ašském výběžku. Tvoří jej spodní úsek vodního toku Rokytnice, spolu s celými povodími jejích přítoků Bystřina, tvořící česko - saskou hranici a Lužní potok, tvořící česko - bavorskou hranici, západně od měst Aš a Hranice, na severním okraji Smrčin, ve výšce od 540 po téměř 700 m n. m.
Neživá příroda:
Ekotop
Geologie: Území je budováno slabě metamorfovanými mladoproterozoickými a staropaleozoickými horninami. Prakticky celé je tvořeno kyselými přeměněnými horninami s převahou fylitů a břidlic a s příměsí křemene. V největší části území tvoří geologické podloží nepravidelně páskovaný chloritickosericitický fylit s hojným křemenem, v pramenné oblasti chloriticko-sericitický fylit s hojným albitem. Před ústím do Rokytnice se vyskytují nepravidelně páskované fylitické břidlice a rovnoploše břidličnatý chloritickosericitický fylit, místy slabě grafitický. Podél vlastních toků se vyskytují kvartérní fluviální písčitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a deluviální usazeniny všech typů. Místy se kolem toků vytváří slatiny a rašeliny.
Pedologie: V území se jako nejčastější vyskytují hnědé půdy silně kyselé a podzolované, podél vlastních toků se objevuje glej na nivních nekarbonátových uloženinách, který je částečně vystřídán v pramenné oblasti pseudoglejem na deluviofluviálních nekarbonátových uloženinách a polygenetických kyselých hlínách.
Geomorfologie: Lokalita je součástí celku Smrčiny, podcelku Ašská vrchovina, okrsků Hranická pahorkatina a Studánecká vrchovina.
Reliéf: Nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 540-690 m. Vodní toky tvoří v území výrazné údolnice s místy mírnými, ale především okolo Lužního potoka, až prudkými svahy.
Krajinná charakteristika: Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast. Horní část povodí Lužního potoka je téměř celá zalesněná, rovněž jeho údolí ve spodní části z české strany. V povodí Bystřiny je zalesněna rovněž spíše česká strana, ale méně než u Lužního potoka.
Kvalita a význam:
Lokalita je významná především výskytem jedné z největších populací perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) ve střední Evropě. Všechna povodí tvoří společenstva oligotrofních vod, v minulosti poměrně značně zemědělsky využívané, po 2. světové válce opuštěné, s pokračující sukcesí. V době kolektivizace byla část zemědělských pozemků odvodněna meliorační sítí a přeměněna na ornou půdu, v 70. letech byly provedeny lesnické meliorace, které podstatným způsobem narušily ekosystém horního toku Lužního potoka.
Omezení:
Základem managementu je revitalizace celých povodí s cílem vytvoření ekologické stability jednotlivých částí povodí. Současně s revitalizací drobných lučních přítoků je předpoklad vnosu potravně příznivého detritu do toku s populací perlorodky. Na zemědělských pozemcích je vhodné pokračovat v extenzivní pastvě (za předpokladu zamezení vnosu nevhodných látek do toku) a kosení travních porostů; v lesních částech postupná přeměna smrkových monokultur na druhově bohaté smíšené lesy. Populaci perlorodky se v posledním období podařilo rozmnožit vysazením odchovaných juvenilních perlorodek do odchovného prvku na Lužním potoce, který tvoří boční rameno s kontrolovaným průtokem a managementem. V místech s výskytem čertkusu provádět extenzivní pastvu či kosení travních porostů dle pokynů pro management hnědáska chrastavcového (dodržení termínu seče, ponechání trsů čertkusu, nepravidelné okraje, posun seče v jednotlivých letech, omezení počtu kusů dobytka na jednotku plochy, zamezení vstupu dobytka do podmáčených míst).
Péče:
V současné době je z hlediska populace perlorodky nejzávažnějším problémem nedostatek výživy (detrit vhodného složení), způsobený změnami v povodí. Kromě neočekávaných havárií hrozí nebezpečí další degradace ekosystému např. nevhodným lesnickým či zemědělským hospodařením a okyselováním vody v horní části povodí Lužního potoka narušením rašelinišť. V roce 2003 se projevil suchý rok snížením průtoku a úplným vyschnutím Bystřiny, což při absenci záchranného přenosu ze strany člověka znamená zánik populace perlorodky i dalších vodních živočichů.
