Charakteristika lokality:
Lokalitu tvoří nejvýznamnější vodní tok centrální části Českého lesa - Kateřinský potok, téměř od svých pramenů 2 km JV od obce Lesná, spolu s přítokem Žebráckého potoka od obce Žebráky, po státní hranici 3 km JZ od obce Diana, v délce cca 16 km, tekoucí ve směru S-J. Dále jsou do lokality zahrnuty přítoky Kateřinského potoka Václavský potok od obce Přimda, tekoucí západním směrem a Nivní (posléze Farský a Železný) potok od obce Železná, tekoucí SZ směrem.
Neživá příroda:
Geologie: Vlastní tok a údolní niva jsou tvořeny fluviálními písčitohlinitými a deluviálními hlinitopísčitými sedimenty, v okolí toku je rovněž výskyt rašelin, ojediněle žula a pararuly.
Geomorfologie: Šumavská soustava, Českoleská oblast, celek Český les, podcelky Čerchovský les s okrskem Nemanická vrchovina (Nivní potok), Kateřinská kotlina (jižní část Kateřinského potoka) a Přimdský les s okrskem Rozvadovská pahorkatina (horní část Kateřinského potoka).
Reliéf: Všechny toky, zahrnuté do lokality, jsou původně pstruhového charakteru s tvrdým dnem, tvořeným pískem až štěrkem. V minulosti došlo v některých úsecích k jejich napřímení a regulaci, což znamená především zahloubení pod terén a zkrácení toku. Nejvíce postižen je zřejmě Nivní potok, jehož podstatná část je opevněna dlážděním, ale i samotný Kateřinský potok byl v minulosti narovnán, ale naštěstí zpevněn pouze dřevěnou kulatinou. V důsledku úprav došlo ke změně splaveninového režimu a změně charakteru v některých úsecích. V místech s klidnější vodou, především za bobřími hrázemi, dochází k ukládání sedimentu, způsobujícího zabahňování některých úseků. Nedaleko státní hranice byl na popud německé strany zřízen lapač štěrku. Vlastní niva je v horních částech toků poměrně úzká, ve spodní části však značně široká, s minimálními výškovými rozdíly, což způsobuje značné zaplavení území při nadržení vody za bobřími hrázemi. V některých (především zalesněných) částech je povrch nivy podmáčený až zrašeliňující.
Pedologie: V toku a jeho okolí se vyskytují půdy na říčních sedimentech, dále se vyskytují gleje a přechodové rašeliny, na horninách krystalinika kyselé hnědé půdy.
Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází v příhraniční části Českého lesa, v lesnaté a málo osídlené oblasti. Okolí Nivního potoka je zemědělsky využíváno, především jako pastvinys chovem hovězího dobytka, část nivy byla zalesněna, především jehličnatými dřevinami. V původně kdysi zřejmě zemědělsky využívané nivě se rozšířily některé druhy dřevin, sloužící jako potrava či stavební materiál bobra (vrby, osiky, bříza, olše), v lidmi využívaných částech je tato nabídka nižší. V horních úsecích Žebráckého a Farského potoka jsou vybudované větší rybníky, které částečně ovlivňují režim toků pod jejich hrázemi.
Kvalita a význam:
Nejvýznamnější lokalita z hlediska populace bobra evropského v západních Čechách. Bobří migrace probíhala proti proudu Kateřinského potoka z německého území, počátkem 90. let 20. století byl zjištěn výskyt jednotlivých rodin, především v okolí obce Kateřina, v současnosti je výskyt bobrů limitován vhodnými biotopy k jejich trvalému usídlení a jejich početnost mnohonásobně vzrostla.
Předmět ochrany (PO) 6430 Vlhkomilná vyskobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada, jsou v současnosti úzce vázána na činnost bobra evropského, který je též PO, na jedné straně spoluvytváří stanovištní podmínky pro existenci vhlkých tužebníkových lad, ale na druhé straně jejich výskyt ohrožuje zaplavováním, jehož míra je závislá na geomorfologii území EVL.
Omezení:
Ve vhodných úsecích ponechat tok přirozenému vývoji (včetně změn způsobených bobry), v regulovaných úsecích je vhodná jejich revitalizace, včetně výsadby měkkých listnáčů a vrácení údolní nivy do její přirozené podoby.
Péče:
Z hlediska výskytu bobra (kromě havarijního znečištění vody) je konfliktní především zaplavování lidmi využívaných ploch a snaha vracet některé pozemky do podoby, kdy byly intenzivně využívány.
