Charakteristika lokality:
Úsek řeky Berounky od jezu u obce Zvíkovec při hranici CHKO Křivoklátsko proti proudu až k jezu Libštejnského mlýna pod obcí Robčice, v délce necelých 30 km.
Neživá příroda:
Geologie: Geologickým podkladem jsou proterozoické břidlice s vložkami buližníků a spilitů, pouze místy jsou vytvořeny nivní polohy, vzniklé z říčních teras.
Geomorfologie: Území leží v celku Třebovická plošina, která je západní částí Říčanské plošiny.
Reliéf: Tok řeky Berounky v délce 25 km. Údolí Berounky je z převážné části tvořeno prudkými svahy se skalními výchozy. Z tohoto důvodu dochází ve vybraném úseku Berounky k silnému meandrování, s hluboce zaklesnutými meandry i s mělkým údolím; je zde množství různých stanovišť.
Krajinná charakteristika: Nebýt několika jezů, které svým vzdutím mění podstatně charakter přirozeného biotopu místy až na charakter přehradní nádrže, představuje lokalita převážně parmové pásmo vodních toků s přechodem k cejnovému, se stojatou vodou. V proudných úsecích je dno převážně štěrkovité, v nadjezích a zákrutech se vyskytuje různě silná vrstva bahna, zvyšující eutrofní zátěž prostředí.
Kvalita a význam:
Vzhledem k malému počtu sídel je tento úsek Berounky v poměrně přirozeném stavu, větší narušení je několika jezy, u kterých je umístěna malá vodní elektrárna, a které tvoří zcela zásadní překážku pro migraci vodních živočichů. S tím je spojený další průvodní jev, a to nedostatečný průtok korytem Berounky mimo objekt MVE v suchém období, zabraňující i poproudové migraci.
Omezení:
Kromě aktivního přístupu k zachování populace bolena vysazováním mladých jedinců místní populace je třeba vyřešit zajištění migrační průchodnosti přes příčné stavby oběma směry po celý rok (rybí přechody apod.), především nepovolením dalších úprav, které budou situaci zhoršovat a zkvalitnit čistotu vody dle možností v rámci platné legislativy.
Péče:
Největším nebezpečím pro funkci ekosystému jsou lidské aktivity, směřující k využívání vodní energie, dále úpravy toků za účelem tzv. protipovodňové ochrany (především těžba štěrkových náplavů, která je prostředím pro rozmnožování některých druhů ryb a opevňování břehů, které snižuje množství úkrytů při průchodu velkých vod). Nezanedbatelným jevem je i znečišťování vody, které v posledním období spočívá především ve zvýšeném vnosu biogenních prvků a tím změně charakteru prostředí. Jako méně závažné se jeví sportovní rybolov a rekreace obyvatel (vodáctví, chatová zástavba).
