Charakteristika lokality:
Asi desetikilometrový úsek meandrujícího toku říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u Olešnice, jihovýchodně od Borovan. Větší část území tvoří národní přírodní rezervace Brouskův mlýn.
Neživá příroda:
Geologie: Geologickým podkladem jsou svrchnokřídové pískovce, slepence a jílovce klikovského souvrství, které jsou na většině plochy lokality ještě převrstveny terciérními písky, jíly, rozpadavými pískovci a slepenci mydlovarského souvrství. Říční niva je vyplněna kvartérními fluviálními sedimenty.
Geomorfologie: Území je součástí tzv. Stropnického příkopu v jihozápadní části Třeboňské pánve.
Reliéf: Široká a plochá niva Stropnice, jen velmi mírně se na okrajích zdvíhající k okolním plochým terénním elevacím. Od plochého terénu říční nivy se odlišuje oblast rybniční soustavy západně od Petříkova poměrně vysokými hrázemi rybníků, výraznými tvary antropicky pozměněného reliéfu.
Pedologie: Lokalita se nachází v širokém pásmu pseudogleje na pánevních sedimentech; ve vlastní říční nivě a v okolí rybníků je vyvinut glej typický, na úpatních nivních prameništích s přechody ke gleji organozemnímu a na několika menších plochách k organozemi (slatina, přechodová rašelina).
Krajinná charakteristika: Tok říčky Stropnice meandrující v nivních sedimentech, široká, občas zaplavovaná říční niva s kosenými i nekosenými loukami a mokřady a soustava středně velkých, víceméně lesních rybníků na levobřežní říční terase.
Kvalita a význam:
Celé území má význam především jako lokalita s početnou populací vydry říční (Lutra lutra). Vydra využívá především bohatě zarybněný tok řeky Stropnice i rybníky v rybniční soustavě u Olešnice a stoky mezi nimi, resp. stoky mezi rybníky a řekou. Severozápadní část lokality má značný význam rovněž jako stanoviště populace modráska očkovaného (Maculinea teleius). Na rašelinné louce v blízkosti Brouskova mlýna byl zjištěn neobvykle hojný výskyt živné rostliny - krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), což dává dobré předpoklady pro výskyt silné stabilní populace tohoto druhu. O zachovalosti prostředí svědčí mj. i výskyt řady význačných mokřadních druhů hmyzu.
Omezení:
Aktivní management biotopu v souvislosti s ochranou vydry říční není třeba provádět. Je nutno zdržet se regulace toku, stavby příčných neprůchodných stupňů v korytě, a zabránit znečištění vody. Pro zamezení nepříznivých vlivů obhospodařování luk na modráska bahenního je třeba provádět ruční sečení travních porostů jednou ročně (dvouetapově v první polovině června) s odstraněním posečené hmoty. Je třeba se vyvarovat plošných meliorací. Vhodné by bylo stanovení ochranného pásma s vyloučením intenzívní zemědělské výroby, které by zahrnovalo okolí rybníčku Strouhovec. Porost kopřiv podél vodoteče odvodňující Strouhovec je třeba nejméně dvakrát ročně kosit.
Péče:
Na výskyt vydry má nepříznivý vliv znečištění vody v řece a přímé pronásledování vydry. Pro výskyt modráska očkovaného je rizikovým faktorem zejména sečení v nevhodném termínu (červenec-srpen) a používání pesticidů. Eutrofizace některých ploch, zejména kolem vodoteče odvodňující rybníček Strouhovec, způsobuje zarůstání dosti značných ploch kopřivou dvoudomou a zmenšuje plochy krvavce totenu, který je živnou rostlinou modráska očkovaného.
