Charakteristika lokality:
Rašeliniště na jihovýchodním okraji Horusického rybníka mezi obcemi Ponědrážka a Bošilec, 4 km JJZ od Veselí nad Lužnicí.
Neživá příroda:
Komplex převážně přechodového a slatinného rašeliniště s četnými rašelinnými prameništi, mokřadními vrbinami, rašelinnými loukami a náletovými porosty, ležící v nadmořské výšce 415-417 m n. m. Na rašelinných prameništích se kontinuálně zachovala velmi cenná reliktní (časně postglaciální) rostlinná společenstva s řadou silně a kriticky ohrožených rostlinných druhů. Část lokality je tvořena NPR Ruda. Geologie: Horninové podloží tvoří převážně různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokřídového stáří o mocnosti 50-100 m náležející k svrchnímu oddílu klikovského souvrství (santon). V západní části lokality se nacházejí terciérní sedimenty mydlovarského souvrství (neogén). Svrchnokřídové a terciérní uloženiny jsou překryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny. Slatiniště je syceno především vývěry podzemní vody hlubinného oběhu na dislokacích křídových a terciérních sedimentů. Charakteristická je přítomnost rezavohnědých železitých sraženin v pomalu protékající i stagnující vodě (centrální příkop Červená stoka). S vysokým obsahem železa v pramenných vývěrech souvisí zdejší sedimentární organogenní bahenní rudy železa, vytvářející v rašelině čočkovitá tělesa o průměru až 10-20 cm. Až do poloviny 20. století se v rašeliništi různě intenzívně těžil humolit. Geomorfologie: Lokalita je součástí Třeboňské pánve (její části Lomnická pánev). Reliéf: Terén lokality je plochý, silně zvodnělý, s četnými tůňkami a jezírky vzniklými těžbou rašeliny a zavodněnými příkopy. Pedologie: Půdní pokryv zastupuje převážně organozem typická až glejová (převážně Hypnum-fen a Carex-fen) a glej organozemní. Krajinná charakteristika: Plochá krajina severní části Třeboňska s četnými velkými i menšími rybníky, málo zalesněná, s převažujícím poměrně intenzivním zemědělským využitím. Tradiční osídlení je reprezentováno spíše většími vesnicemi a pomístně rozptýlenými samotami (jednotami).
Kvalita a význam:
Z důvodu výskytu cenných rašeliništních společenstev a mnoha velmi vzácných a ohrožených rostlinných druhů se jedná o jednu z nejcennějších rašeliništních lokalit v celém jihočeském regionu. Dále jde o jedinou lokalitu hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) v jižních Čechách.
Omezení:
Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením. Je nutné monitorovat případný nálet dřevin, zejména na lokalitách srpnatky fermežové a hlízovce Loeselova. V případě ručního kosení těchto lokalit je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou. Vyřezávání náletových dřevin je nutné provádět ručně, zejména v průběhu zimního období, kdy bude lokalita zpevněná ledem, aby nedošlo k přílišnému rozdupání lokality. Je žádoucí rovněž občasné ruční kosení travin a ostřic za současného odstraňování pokosené biomasy. Jednoznačným imperativem je zachovat hydrologický režim lokality, zamezit vysušování a drénování lokality.
Péče:
Biotop s hlízovcem Liparis loeselii je značně ohrožen invazí náletových druhů dřevin - krušiny olšové (Frangula alnus), borovicí lesní (Pinus sylvestris), vrbami Salix sp. div, které rovněž přispívají k vysušování stanoviště. V případě ručního kosení lokality je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou. Celé rašeliniště je v důsledku suchých let koncem 20. století pod silným tlakem sukcese dřevin. Tomuto tlaku odolávají jen prameniště a jámy po těžbě, které jsou dnes zality vodou, nebo pokryty nezpevněnou vrstvou rašeliníků. Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením. Je nutné monitorovat případný nálet dřevin. V případě ručního kosení lokality je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou. Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) - v současné době nebyly, kromě zarůstání náletovými dřevinami, na lokalitě pozorovány žádné vlivy, jež by nějakým způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci tohoto mechu. Náletové dřeviny je třeba pravidelně vyřezávat.
