Charakteristika lokality:
Polná na Šumavě, bývalá louka a dna malých svahových zářezů (býv. okopů pro obrněná vozidla) na jz. orientované stráni cca 550-600 m JJV od kostela v obci Polná.
Neživá příroda:
Lokalita zahrnuje dna malých svahových zářezů do nízkého terénního stupně (cca 6 m široké a 10 m dlouhé) a navazující bývalé louky (pravděpodobně v minulosti i orané) na mírně ukloněných jihozápadně orientovaných svazích. Geologie: Horninový podklad tvoří biotitické a sillimanit biotitické pararuly pestré série moldanubického krystalinika s paralelními liniovými vložkami krystalického vápence (v místě terénních zářezů) a amfibolitu západovýchodního směru. Geomorfologie: Území leží v Českokrumlovské vrchovině (v její části Boletická vrchovina). Reliéf: Terén se mírně svažuje k západu až jihozápadu, na části plochy je poměrně členitý z důvodu existence zmíněných terénních zářezů do svahu. Pedologie: Půdním podkladem je kambizem typická s přechody ke kambizemi dystrické a na malé části plochy i kambizemní rendzině. Krajinná charakteristika: Středně členitá podhorská krajina s mozaikou menších lesních komplexů a částečně obhospodařovaného bezlesí (louky, pastviny, neobhospodařovaná lada) v okrajové části vojenského újezdu Boletice. Dřívější poměrně hustá síť vesnických sídel zanikla, s výjimkou blízkých obcí Polná a Květušín.
Kvalita a význam:
Bohatá populace hořečku mnohotvarého českého (G. praecox ssp. bohemica) byla nalezena A. Pavlíčkem v roce 2002, kdy zde kvetlo cca 500 exemplářů. V suchém roce 2003 bylo zaznamenáno 103 kvetoucích exemplářů, v roce 2004 pak 151 exemplářů. Populace se zdá být poměrně stabilní, na jiných lokalitách v letech 2003-2004 byl pokles početnosti populací mnohem výraznější. Zásadní zvýšení početnosti populace nastalo v r. 2005, kdy zde bylo zjištěno cca 7750 kvetoucích ex. a zdejší populace se tak jednoznačně stala nejpočetnější v rámci ČR.
Omezení:
Historie obhospodařování není přesně známa. Část lokality sloužila v minulosti pro cvičení vojska (vykopání svahových zářezů jako obranných postavení těžké techniky, možná předtím započato jako vápencové lomečky), část fungovala zcela určitě též jako příjezdová cesta a část snad jako sečená louka. V současné době je lokalita, kromě vytrhání náletu na dně zářezů v roce 2002, zcela bez obhospodařování. Návrh managementu: Vzhledem k tomu, že populace druhu patří k největším v areálu je potřebné zavést co nejrychleji pravidelné obhospodařování. V malých terénních zářezech a okolí je nezbytné vyřezat náletové dřeviny a pravidelně sledovat vývoj a zapojování vegetace. V případě většího zapojování drnu a/nebo nárůstu mechorostů doporučuji dno vyhrabat železnými hráběmi (nejlépe po odkvětu hořečků). Zároveň by bylo vhodné postupně odstranit ze dna zářezů drobné kameny, aby bylo možné po zapojení vegetace začít s pravidelným kosením. Na neobhospodařovaných loukách v okolí je žádoucí zavést pravidelnou seč jedenkrát v roce (v termínu nejpozději do konce června) doplněnou v prvních dvou letech a následně pak zhruba jedenkrát za dva až tři roky podzimní sečí (po odkvětu hořečků) spojenou s převláčením branami (či pečlivým vyhrabáním lokality).
Péče:
Zarůstání lokality náletem dřevin, zapojování drnu v důsledku neobhospodařování.
