Charakteristika lokality:
Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Zahrnuje PR Dráchovské tůně (39,57 ha) a hraničí s několika dalšími maloplošnými chráněnými územími (PP Doubí u Žíšova, PP Vlásenický potok a PP Židova strouha).
Neživá příroda:
Geologie: Podloží lokality je tvořeno převážně pleistocénními fluviálními štěrky a písky risského stáří, které tvoří dno říčního údolí Nežárky a Lužnice. Z okrajů do lokality místně zasahují žuly moldanubického plutonu, pararuly moldanubika, svrchnokřídové sedimenty klikovského souvrství a terciérní sedimenty. Z holocénních sedimentů jsou zde zastoupeny fluviální písčité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží, rašelina a slatina. Geomorfologie: Území zasahuje do geomorfologických jednotek Veselská pahorkatina, Sezimoústecká pahorkatina, Malšická pahorkatina a Bechyňská pahorkatina. Reliéf: Lokalita má liniový charakter a je tvořena toky Nežárkou a navazující Lužnicí a jejich říční nivou, která je vymezena svahy říční terasy. Reliéf širšího území, kterým řeky protékají je mírně zvlněný až rovinatý, v severozápadní části území je údolí Lužnice užší, místy se strmými svahy (Přiběnická skála). Toky byly v minulosti regulovány, místy jsou zachovány zbytky meandrů, odstavená říční ramena a tůně v inundaci řeky. Na Nežárce se objevují místy skalní prahy a peřeje, časté jsou břehové nátrže a písečné výspy. Dno je smíšené - písčito-bahnité až kamenité. Nadmořská výška 440-355 m n. m. Krajinná charakteristika: Nežárka a úsek Lužnice nad Táborem: Jedná se o převážně ploché říční údolí, s vodním tokem nížinného charakteru, s dobře vymezenou nivou, na kterou jsou vázána pestrá mokřadní stanoviště. Vodní tok má bohatou břehovou zeleň a prochází z větší části lesnatou krajinou s lučními, méně často polními enklávami. Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lučními porosty s občasným výskytem dřevin a s množstvím různě rozlehlých stálých i periodických tůní a slepých říčních ramen. Tůně jsou hluboké s poměrně velkou vrstvou bahna bez výraznější vegetace i mělké zarůstající po celé ploše vodní a litorální vegetací. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací.
Kvalita a význam:
Pro velevruba tupého (Unio crassus) jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v ČR. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což svědčí o rozmnožování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální v několika solitérních stromech a v alejích. Pro vydru říční (Lutra lutra) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce důležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozšiřování. Tůně poblíž PR Dráchovské tůně představují biotop velice významné a početné populace piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) se stěžejním významem pro ochranu druhu na našem území.
Omezení:
Pro velevruba tupého (Unio crassus) je vhodné postupně zprůchodnit migrační překážky na toku (výstavba rybích přechodů - bypassů) a dokončit soustavu funkčních čistíren odpadních vod v povodí obou toků. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je třeba ponechávat torza odumírajících starých stromů (zejména dubů) k dokončení vývoje brouků. V bezprostřední blízkosti tůní s výskytem piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) je třeba vyloučit použití všech biocidů a ponechat zde erozní a ukládací činnost řeky Lužnice bez korekcí.
Péče:
Pro vydru říční (Lutra lutra) je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a křížení vodních toků s komunikacemi, která ohrožují migrující jedince. Mokřadní ekosystém může místy ohrozit výstavba dálnice. Pro velevruba tupého (Unio crassus) je rizikem znečistění vody a příčné objekty neprůchodné pro rybí hostitele. Pro piskoře pruhového (Misgurnus fossilis) zazemňování či naopak odbahňování tůní a jejich znečištění. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je rizikem odstraňování nemocných a padlých stromů.
