Kvalita a význam:
Velmi kvalitní je střední část údolí Malše, pod enklávou Dolní Příbraní až ke starému mostu 1,6 km jihovýchodně od Cetvin, které má charakter horského zaříznutého údolí s vyvinutou vegetací Alnetum incanae. Významné jsou zde i horské druhy vysokobylinných niv. Z floristického hlediska k pozoruhodným druhům patří např. kýchavice bílá (Veratrum album), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) a ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Vegetace podmáčených smrčin se v lepším stavu zachovala jen v PP Úval Dolní Příbraní, ostatní plochy byly z větší či menší části ovlivněny lesním hospodařením, zejména výsadbou smrku. Horské a květnaté bučiny jsou jen lépe zachovány v PP Ulrichov a v přilehlých lesních porostech. Významnou roli hraje i pestrá mozaika biotopů nelesní vegetace s nejzachovalejším komplexem rašelinných luk v enklávě Dolního Příbraní. Kvalitní je vodní vegetace v řece Malši, a to v celém úseku. Území Natura 2000 a ptačí území bylo navrženo na rakouské straně řeky Malše od Sandlu téměř až k obci Wulowitz. Pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) jedna z nejvýznamnějších lokalit v České republice (dle Záchranného programu pro perlorodku říční v ČR). Po drobných úpravách toku Malše bylo na jaře 2005 reintrodukováno asi 430 juvenilních (sedmiletých) perlorodek z polopřirozeného chovu (přičemž rodičovskou generací byly perlorodky původem z Malše, jde tedy o zachována autochtonní populace). Pro vydru říční (Lutra lutra) jde o středně významnou lokalitu. Její význam však spočívá také v predačním tlaku na populaci pstruha potočního (Salmo trutta morpha fario), který je hostitelskou rybou larev perlorodky říční. Vydra tak působí plynulou obměnu rybí obsádky a zabraňuje převládnutí imunních pstruhů v populaci (pstruzi, kteří již byli invadováni glochidiemi perlorodek, jsou vůči další invadaci imunní a nemohou být znovu jejich hostiteli).
Charakteristika lokality:
V území jsou hojné acidofilní bučiny (L5.4, Luzulo-Fagetum, Callamagrostio villosae-Fagetum, Dryopterido dilatatae-Fagetum) s větším zastoupením smrku a ojediněle s jedlí. Bylinné patro je velmi chudé. Roztroušeně jsou zde zastoupeny i květnaté bučiny (L5.1, Dentario enneaphylli-Fagetum) se svízelem vonným (Galium odoratum), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kostřavou nejvyšší (Festuca altissima), pitulníkem horským (Galeobdolon montanum) a řeřišnicí trojlistou (Cardamine trifolia). V depresích a sníženinách se roztroušeně vyskytují podmáčené smrčiny (L9.2B, Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Piceetum) s bohatě vyvinutým mechovým patrem - rašeliník (Sphagnum sp.), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Velmi významné a charakteristické jsou horské olšiny (L2.1, Alnetum incanae) s olší šedou (Alnus incana) podél řeky Malše. Kromě olše šedé je zde přimíšen i smrk (Picea abies), ojediněle javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném patře jsou zastoupeny např. kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), lýkovec vonný (Daphne mezereum). Typické jsou i horské prvky, např. kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia). Z nelesní vegetace jsou zde trojštětové louky (T1.2, Polygono-Trisetion), jejichž druhová skladba byla pozměněna pravděpodobně přiséváním a eutrofizací. V potoční nivě, která byla dlouhou dobu nekosena, dominují vlhká tužebníková lada (T1.6, Filipendulenion). Roztroušeně jsou zde zastoupeny i ovsíkové louky (T1.1, Arrhenatherion), střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9, Molinion), podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3B, Violion caninae) a sekundární podhorská a horská vřesoviště (T8.2B, Genistion). V enklávě Dolní Příbraní se vyskytují na malých plochách přechodová rašeliniště (R2.3, Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Na lokalitě je význmná bentická vegetace parožnatek (V5). Na lokalitě byla zaznamenána i skalní vegetace (S1.2) a v řece Malši makrofytní vegetace vodních toků (V4A) s hvězdošem háčkovitým (Callitriche hamulata). Většinu plochy povodí horní Malše nad Cetvinami však pokrývají kulturní hospodářské lesní porosty s převahou smrku (84%) a se zastoupením borovice (6%), buku (6%), břízy, olše, vrby, osiky a jasanu (souhrnně 2%). Podíl jedle bělokoré dosahuje asi 0,5%. Značná část bývalých extenzivně obhospodařovaných luk a pastvin byla zalesněna smrkovými monokulturami po druhé světové válce v souvislosti s vysídlením pohraničních obcí.
