Charakteristika lokality:
Asi čtyřicetikilometrový úsek horního toku Malše od místa, kde přitéká na české území jihojihovýchodně od bývalé obce Dolní Příbraní až po Kaplici, včetně celého hraničního česko-rakouského úseku Malše s drobnými přítoky na české straně v úseku od Dolního Dvořiště po Cetviny. Součástí lokality je také celá česká část povodí horní Malše východně od bývalé obce Cetviny, vytvářející až 2 km široký pás území při česko-rakouské hranici.
Neživá příroda:
Geologie: Geologické podloží tvoří granity nebo granodiority weinsberského typu, západně od Cetvin pak granodiority freistadtského typu. V nivě Malše se nacházejí kvartérní sedimenty. Ojediněle se v území nacházejí nevelké čočky humolitů (Úval Dolní Příbraní a jižně Ulrichova).
Geomorfologie: Celé povodí horního toku Malše nad Cetvinami leží v Novohradských horách (v Žofínské hornatině a Leopoldovské vrchovině), Malše od Cetvin ke Kaplici protéká Novohradským podhůřím (Kaplickou brázdou).
Pedologie: Z půdních typů převažují kambizemní podzoly, resp. pseudoglejové kambizemě. V nivě Malše a v kotlině Příbraní se vyskytují typické gleje. Velmi malé plochy na humolitech pokrývají organozemně.
Reliéf: Členité území s nejvyššími vrcholy dosahujícími výšky kolem 1000 m n. m. Nad bývalou obcí Dolní Příbraní meandruje řeka Malše v mírně zvlněném terénu. Dále mezi Dolním Příbraním a Cetvinami se hlouběji zařezává do horniny a vytváří úzkou soutěsku se strmými svahy, kde se také vyskytují skalní výchozy a balvanité sutě. Pod Cetvinami až k Rychnovu nad Malší protéká Malše širokou, periodicky zaplavovanou nivou, pod Rychnovem opět vytváří sevřenější, hlouběji zaříznuté údolí.
Krajinná charakteristika: Horní část povodí má charakter lesnaté hornatiny s několika lučními enklávami na bezlesí (největší z nich v oblasti Horního a Dolního Příbraní). V dolní části protéká meandrující tok řeky kulturní krajinou Novohradského podhůří, místy je vyvinuta širší říční niva.
Kvalita a význam:
Velmi kvalitní je střední část údolí Malše, pod enklávou Dolní Příbraní až ke starému mostu 1,6 km jihovýchodně od Cetvin, které má charakter horského zaříznutého údolí s vyvinutou vegetací Alnetum incanae. Významné jsou zde i horské druhy vysokobylinných niv. Z floristického hlediska k pozoruhodným druhům patří např. kýchavice bílá (Veratrum album), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) a ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Vegetace podmáčených smrčin se v lepším stavu zachovala jen v PP Úval Dolní Příbraní, ostatní plochy byly z větší či menší části ovlivněny lesním hospodařením, zejména výsadbou smrku. Horské a květnaté bučiny jsou jen lépe zachovány v PP Ulrichov a v přilehlých lesních porostech. Významnou roli hraje i pestrá mozaika biotopů nelesní vegetace s nejzachovalejším komplexem rašelinných luk v enklávě Dolního Příbraní. Kvalitní je vodní vegetace v řece Malši, a to v celém úseku. Území Natura 2000 a ptačí území bylo navrženo na rakouské straně řeky Malše od Sandlu téměř až k obci Wulowitz. Pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) jedna z nejvýznamnějších lokalit v České republice (dle Záchranného programu pro perlorodku říční v ČR). Po drobných úpravách toku Malše bylo na jaře 2005 reintrodukováno asi 430 juvenilních (sedmiletých) perlorodek z polopřirozeného chovu (přičemž rodičovskou generací byly perlorodky původem z Malše, jde tedy o zachována autochtonní populace). Pro vydru říční (Lutra lutra) jde o středně významnou lokalitu. Její význam však spočívá také v predačním tlaku na populaci pstruha potočního (Salmo trutta morpha fario), který je hostitelskou rybou larev perlorodky říční. Vydra tak působí plynulou obměnu rybí obsádky a zabraňuje převládnutí imunních pstruhů v populaci (pstruzi, kteří již byli invadováni glochidiemi perlorodek, jsou vůči další invadaci imunní a nemohou být znovu jejich hostiteli).
Omezení:
Z hlediska ochrany populace perlorodky říční je prioritní zabránit antropogenně podmíněné erozi, tj. asanovat existující erozní strže, neobnovovat a nevytvářet nové systémy otevřených odvodňovacích stok v lesích. Podél vodotečí a na prameništích v lesích zachování nebo obnova přirozené stromové vegetace s převahou olše šedé, zabránit změnám hydrologického režimu pramenišť. Zabránit rozšlapávání břehů vodotečí na pastvinách dobytkem. Zabránit znečištění vody živinami (eutrofizaci) a rezidui biocidů.
Péče:
Území prošlo v 2. polovině 20. století velmi podstatnými změnami. Zásadní změnou byla likvidace osídlení po odsunu německého obyvatelstva. Od té doby bylo území špatně dostupné a intenzita ovlivňování biotopů poklesla. V 70. letech proběhla v enklávě Dolní Příbraní rozsáhlá plošná meliorace, která změnila vodní režim a zlikvidovala velmi kvalitní vlhké a rašelinné louky. V současné době zde v enklávě Dolní Příbraní probíhá středně intenzivní pastva, zbytek luk je využíván pícninářsky. Travinobylinné plochy podél Malše jsou částečně poškozeny eutrofizací, což se projevuje šířením chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Lesní plochy byly přeměněny na větších plochách na smrkové monokultury, v menší míře se vysazovala borovice. V současnosti jsou lesní porosty ohroženy hlavně vysokým stavem zvěře, a proto zde neodrůstá jedle, pokud není individuálně chráněna. Populace perlorodky říční citlivě reaguje na znečištění vody (zhoršení chemických parametrů), zhoršení potravní situace v toku (změna kvality a kvantity detritu, který je potravou perlorodky, což je způsobeno nežádoucími změnami lesního a zemědělského hospodaření v povodí) a na antropogenně podmíněnou erozi v povodí, která způsobuje zanášení toku jemnými splaveninami.
