Charakteristika lokality:
Lokalita (PP Háje) sestává ze dvou vzájemně izolovaných vrchů v polích na k. ú. obce Onšovice. Vrchy jsou situovány SV a V od obce Onšovice, asi 20 km JJZ od Strakonic.
Neživá příroda:
Obecná charakteristika: Čtyři izolované vršky na plošině nad hluboce zaříznutým údolím říčky Spůlka. Severní vršek nacházející se v polích cca 450 m SV od kapličky v obci Onšovice je bez stromové vegetace. Tři jižní vršky se nachází cca 250 až 450 m VJV od kapličky v obci Onšovice.
Geologie: Všechny vrchy jsou tvořeny čočkami krystalického vápence s příměsí grafitického kvarcitu, uloženého v okolních injikovaných rulách krystalinika.
Geomorfologie: Území je součástí Vimperské vrchoviny (její části Vacovická vrchovina).
Reliéf: Kupovitě vyklenuté nízké vrchy (výsledek selektivní eroze a denudace) převyšují asi o 20-30 m okolní mírně zvlněný terén, ležící nad zaříznutým údolím Spůlky.
Pedologie: Půdním pokryvem je převážně rendzina kambizemní, místy s přechody ke kambizemi dystrické.
Krajinná charakteristika: Malebná, zemědělsky yužívaná krajina Šumavského podhůří s poměrně hustou sítí drobných vesnic a roztroušených samot.
Kvalita a význam:
Severní vršek: Jde o jednu z nejbohatších a nejstabilnějších populací hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) nejen v celé ČR, ale též v celém areálu.
Omezení:
Historický a současný management lokality: Tyto vršky sloužily v minulosti (stejně jako ostatní v okolí) jako obecní pastviny. Následně byly dlouhou dobu víceméně bez obhospodařování. Teprve v posledních cca 10 letech na nich probíhá nepravidelný ochranářský management sestávající z různě plošně rozsáhlé seče a následného vyhrabání biomasy jedenkrát ročně (v různých termínech, nejčastěji během léta), případně přepasení malým stádem ovcí. V létě 2003 zůstala lokalita bez obhospodařování, v září se však jižní vršek společně s okolními strništi (jeteloviny apod.) stal součástí podzimní pastviny skotu. Vegetace byla v místě populace zcela spasena. Na první pohled se však toto obhospodařování zdá být přínosné (zejména vzhledem k absenci jiného). Severní vršek zůstal v roce 2003 zcela bez managementu. Návrh dalšího managementu: Severní vršek: Na dosud obhospodařované ploše (cca 4 ary na SSV orientovaném svahu) zavést pravidelné obhospodařování jedenkrát ročně (seč nebo vypasení v termínu do začátku července). Podzimní obhospodařování (kosení, vyhrabání) provádět v těchto místech s frekvencí 1 krát za 3 roky (lze též rozdělit na třetiny a střídat). Žádoucí je rozšíření obhospodařování i na ostatní části vršku s bylinnou vegetací. V těchto místech nejprve jedenkrát důkladně posekat, vyhrabat a odstranit biomasu a následně obhospodařovat shodně jako severní stráně. Jižní vršek: Místa bez keřové vegetace jedenkrát ročně kosit (seč nejpozději do začátku července nebo až po vysemenění hořečků cca koncem října). Posečenou biomasu pečlivě vyhrabat a odstranit z lokality. Alespoň jedenkrát za tři roky provést podzimní seč a výrazný výhrab s narušením drnu. V případě možnosti nebránit pastvě ovcí a koz nebo kombinaci pastvy a seče. Pastva (či jiné obhospodařování) v době květu hořečků (tj. srpen až říjen) je možná v případě, že na lokalitě nebudou toho roku žádné kvetoucí exempláře.
Péče:
Absence nebo nedostatečné obhospodařování a s tím spojené zapojování drnu, hromadění stařiny a nárůst keřového patra.
