Charakteristika lokality:
Úzké deprese při křižovatce železničních tratí jihozápadně od nádraží ve Všetatech.
Neživá příroda:
Geologie: Horninové podloží území tvoří křídové (spodní turon) slínovce, které jsou překryty pleistocénními písčitými usazeninami risského stáří a slatinami. V depresích sedimentují recentně hnilokaly. Geomorfologie: Lokalita je součástí Středolabská tabule; leží v ploché Mělnické kotlině, průměrná výška okolí je 170 m n. m. Reliéf: Ploché území, které se nachází mezi křížením náspů dvou železničních tratí. Pedologie: Na podloží je vyvinuta saprická organozem s vysokým podílem organické hmoty. Krajinná charakteristika: Lokalita leží v ploché nivě Košáteckého potoka, kde se v minulosti rozkládaly rozlehlé slatinné louky, z nichž dodnes zbyly pouze nepatrné relikty. Podle prvního mapování stabilního katastru ze 40. let 19. století ležela na území dnešních depresí pole. Okolní matečné slatinné plochy, které kolonizovaly deprese, byly od té doby bezezbytku odvodněny a přeměněny na pole.
Kvalita a význam:
Jedná se o zcela unikátní dobře prozkoumanou lokalitu s výskytem mnoha ohrožených druhů, mimo zmíněných byly např. nalezeny: kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), vstavač bahenní (Orchis palustris) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Významná je především silná a životaschopná populace mařice pilovité (Cladium mariscus).
Omezení:
U bezkolencových luk a slatin - pravidelné kosení. Dobu seče je nutné přizpůsobit zralosti semen přítomných chráněných druhů rostlin. Optimální je kosení v suché periodě v pozdním létě. Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou - stabilizovat vodní režim a zamezit eutrofizaci. Periodicky odstraňovat nálety vrbin.
Péče:
Díky své poloze a uspořádání je lokalita bohužel silně ohrožována mnohými vlivy. Relativně zanedbatelný vliv má hustý provoz na mělnické železnici. Klíčový význam mají naproti tomu přirozené změny hydrologického režimu, při kterých dochází k snižování hladiny podzemní vody. Mokřadní porosty vysychají, šíří se rákos a ruderální vegetace. Za degradaci bezkolencových luk a suchých trávníků je odpovědná absence kosení, hojně nalétávají břízy a vrby. Svůj podíl na devastaci mají dusíkaté splachy z těsně přilehlých polí. Potenciální nebezpečí přestavují stavební úpravy železničního svršku a lidová myslivost.
