Polabská černava

Polabská černava na podloží sladkovodní křídy a vápnitého slatinného ložiska s mokřadními a lučními společenstvy vzácných mokřadních makrofyt, zejména vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou asociace Cladietum marisci, slatinná společenstva svazu Caricion davallianae, střídavě vlhké bezkolencové louky, vegetace polopřirozených suchých trávníků a facie křovin na vápnitých podložích, slatinná společenstva asociace Juncetum subnodulosi na přechodu k pcháčovým a bezkolencovým loukám, vegetace vysokých ostřic nebo tužebníkových lad a jasanovo-olšové lužní porosty; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace kriticky a silně ohrožených druhů hořečku nahořklého jazykovitého (Gentianella amarella subsp. lingulata), pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora), mařice pilovité (Cladium mariscus), sítiny slatinné (Juncus subnodulosus), šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus), šášiny načernalé (Schoenus nigricans), třtiny pestré (Calamagrostis varia), tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a vstavače vojenského (Orchis militaris), včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu vrkoč útlý, včetně jeho biotopu

Velkým zásahem do hydrologických poměrů území byla stavba skupinového vodovodu v r. 1964 pro města Mělník, Kralupy n. Vltavou, Slaný, Kladno a Neratovice. Jímání podzemní vody pravděpodobně způsobuje občasné vysychání části koryta Pšovky a negativně tak ovlivňuje hydrologické poměry oblasti.

Flóra: Nejcennějšími společenstvy slatinných luk jsou porosty s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), porosty šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus) a š. černavé (S. nigricans) a porosty se sítinou uzlíkatou (Juncus subnodulosus). Z vstavačovitých jsou to prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bahení (O. palustris). Zajímavý je i výskyt masožravé rostliny tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), která tu vykvétá v počtu až několika set jedinců. Významným společenstvem vysokých ostřic je porost s kriticky ohroženým druhem mařicí pilovitou (Cladium mariscus). Toto společenstvo je vázáno převážně na zatopené jámy po vytěžené slatině. Na těchto vlhkých místech je historicky udáván další z kriticky ohrožených druhů, hlízovec Loeselův (Liparis loeselii).

Fauna: Na území Polabské černavy bylo v posledních letech prováděno hned několik zoologických inventarizačních průzkumů. Průzkumy bezobratlých prokázaly přítomnost reliktního druhu potápníka Dytiscus semisulcatus a dvou velmi vzácných druhů pavouků mysmeny Jobovy (Mysmenella jobi) a pavučenky nosaté (Troxochrus nasutus). Významný je i výskyt dvou silně ohrožených druhů motýlů modráska bahenního (Maculinea nausithous) a m. očkovaného (M. teleius).

Neživá příroda: Polabská černava se rozkládá na zbytku mohutného slatinného ložiska na západním okraji obce Mělnická Vrutice v údolní nivě Pšovky. Profil slatiny je silně zvodnělý s hladinou podzemní vody 50 – 60 cm pod povrchem. Území je syceno vodou z Pšovky a z pramenů ležících mimo území NPR