Charakteristika lokality:
Částečně zalesněné návrší, místně zvané Vinice, asi 250 severně od okraje obce Lounín.
Neživá příroda:
Geologie: Území je položeno v lokální synklinále na jihozápadním okraji výskytu barrandienského siluru a devonu. Dominujícími horninami jsou šedé deskovité vápence a vápnité břidlice, řazené ke svrchnímu siluru, na jižním svahu převažují vápence, severní svah budují spíše břidlice. Geomorfologie: Hořovická pahorkatina. Reliéf: Vrch s kótou 436 m n. m. je součástí rozsáhlé Hořovické pahorkatiny. Pedologie: Na jižním svahu se vyvinuly mělké rendziny, na severním svahu pod kontinuálním lesem typy s přechody k bohatým hnědozemím. Krajinná charakteristika: Menší komplex s převažujícími zachovalými hercynskými dubohabřinami, které na jižním svahu střídají širokolisté suché trávníky s ojedinělým výskytem jalovce v mozaice s extenzivními sady. Asymetrické návrší s kratším jižním svahem se sklání do malé plošiny mezi masivem Lejškova a Koukolovy hory, mohutnější severní svah omezuje krátké údolíčko ústící do údolí Litavky. Okolní charakter krajiny zákonitě odráží složitou geologickou stavbu, která se vyznačuje paralelními synklinálami jejichž jádra tvoří většinou odolné svrchnosilurské vápence a okraje měkčí vápnité břidlice siluru spodního, stavbu zpestřují výskyty pevných svrchnoordovických pískovců a silurských diabasů, jednotlivé hřbety jsou porušeny četnými příčnými poruchami SSZ směru.
Kvalita a význam:
Pěkný porost hercynských dubohabřin se zachovalým stromovým a pestrým bylinným patrem. Jedna z nejzachovalejších lokalit širokolistých suchých trávníků v okolí, místy snížený zápoj bylinného patra podmiňuje výskyt ohrožených rostlinných druhů jako např.: bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Celý komplex včetně extenzivního sadu a zatravněných lad představuje harmonickou ukázku kulturní krajiny málo pozměněné negativními vlivy posledních desetiletí.
Omezení:
Širokolisté suché trávníky - ponechání bez zásahů, doporučitelná je pastva, méně hodnotné porosty na místech bývalých úhorů je třeba pravidelně alespoň jednou ročně kosit. Hercynské dubohabřiny - ponechání bez zásahů, na části plochy možná extenzivní výběrná těžba, vždy upřednostňovat přirozenou obnovu či pařezové zmlazení. Plochy jehličnatých kultur postupně převádět na přírodě blízké porosty.
Péče:
Lesní celek je na několika místech porušen výsadbami nepůvodních dřevin, ne vždy je lesní obnova prováděna v souladu s ekologickou stabilitou porostů. Krajinný ráz je silně porušen výstavbou převaděče mobilního signálu. Suché trávníky se nacházejí v uspokojivém stavu, lokálně se vyskytují drobné skládky komunálního odpadu, stará polní lada a sad jsou koseny, což dává naději příznivému vývoji.
