Kvalita a význam:
Malou část území (8 ha) zaujímá rezervace Svatá Alžběta, která se nalézá uvnitř obory, ale proti zvěři je oddělena plotem. Díky němu se zde zachovaly pěkné suťové habřiny (Aceri-Carpinetum) a květnaté bučiny (Tilio-Fagetum) s bohatým bylinným podrostem s druhy řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 14 ks). Severozápadní výběžek komplexu vně oborního plotu tvoří údolí potoka Klíčavy. Střídají se zde olšiny s velmi zachovalými vlhkými loukami s druhy rdesno hadí kořen (Bistorta major), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) (§3), kosatec sibiřský (Iris sibirica) (§2), bledule jarní (Leucojum vernum) (§3, 4200 ks), vstavač kukačka (Orchis morio) (§2), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) (§2), tolije bahenní (Parnassia palustris) (§3), všivec bahenní (Pedicularis palustris) (§2), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) (§2) a kozlík dvoudomí (Valeriana dioica). Na pravém svahu potoka přežívá jedna ze dvou existujících populací hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) (§1) v ČR! Spolu s ním se na lokalitě vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 48 ks). V Lánské oboře jsou místy staré stromy, na nichž se mohou uchytit lišejníky a houby. Vyskytuje se zde lichenikolní houba Polycoccum minutulum, která odsud byla popsána a je známa v ČR na 10 lokalitách, dále Cornutispora lichenicola, ve světě s pouze 6 lokalitami včetně ČR. Z lišejníků tu je Chaenotheca phaeocephala, která je známa v ČR jen z jižních Čech a kališenka dřevní (Calicium trabinellum) – ve stř. Čechách jen v Lánské oboře, jinak vzácně v jižních Čechách. Z mnoha vodních ploch v území je nejvýznamnější Kouglův rybník na levém přítoku potoka Klíčavy s druhy bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) (C2), r. vláskovitý (P. trichoides) (C2), bublinatka jižní (Utricularia australis). Na břehu se vyskytují porosty vysokých ostřic, nízkých ostřic a zrašelinělý pruh se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium). Klíčavský potok patří k jedné z cca 10 nejvýznamnějších lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v ČR, jedná se o lokalitu s největší známou hustotou v ČR. Solitérní duby v Lánské oboře slouží k vývoji silné populace tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita), území je také významnou lokalitou kovaříka Limoniscus violaceus. Lánská obora je vysoce významné refugium xylofágního hmyzu.
Charakteristika lokality:
Zachovalá společenstva bučin, dubohabřin i suťových lesů v mozaice s ploškami poháňkových pastvin a mnoha dalších biotopů. Území vévodí květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum) spolu s dubohabřinami. Velmi často se jedná o staré porosty, ale díky vysokým stavům zvěře v oboře jsou druhově chudé, výrazně nitrifikované a prakticky bez keřového patra. Na prudkých svazích dominují suťové lesy, které zde často hostí diagnostické druhy bučin a dubohabřin: kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Roztroušeně se nalézají kyselé bučiny, vlhké acidofilní doubravy a luhy. Vlivem zvěře a následnou erozí se ve spodních partiích svahů častěji vytvářejí pohyblivé sutě. Při horních hranách svahů se na několika výslunných stanovištích vytvořily suché trávníky mělkých i hlubších půd. Bývají zachovalé, udržovány volnou pastvou. Teplomilná keřová společenstva v nich většinou chybí, jen ojediněle se nalézá např. růže vinná (Rosa rubiginosa). Větší luční komplexy jsou většinou pastviny, méně ovsíkové louky. Na místě bývalých bezkolencových doubrav se ojediněle vyskytují zbytky vlhkých bezkolencových luk, ale jen na jediném místě hostí kapradinu hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) (§3). V oblasti je mnoho pramenných lesních stanovišť. Nejzachovalejší jsou v suťových lesích, jinde často slouží jako kaliště. Potoky tečou většinou lesními porosty suťových lesů, nebo olšin. Vodní nádrže a rybníčky na vodotečích jsou bez vegetace vlivem chovu ryb, nebo vypouštění a vyhrnování bahna. V celé oboře je masově vysazován jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) pro krmení zvěře a v porostech se ze stejného důvodu objevují skupiny dubu červeného (Quercus rubra). Lesní porosty s dostatečným zastoupením starších stromů a odumřelé dřevní hmoty hostí bohatá společenstva lesních druhů. Potoky mají bystřinný charakter, toky jsou obývány druhy a skupinami náročnějšími na přísun kyslíku. Lokalita potok Klíčava obývána početnou populací raka říčního (Astacus astacus) a méně početnou populací mlže hrachovky říční (Pisidium amnicum), významný je výskyt velevruba tupého (Unio crassus). Ichtyofauna je zastoupena významnými druhy: mihulí potoční (Lampetra planeri) a vrankou obecnou (Cottus gobio), dále pstruhem obecným (Salmo trutta), mřenkou mramorovanou (Barbatula barbatula), jelcem tlouštěm (Leuciscus cephalus) a druhy pocházejícími z nádrží na toku, zejména okoun říční (Perca fluviatilis). Louky a výslunné stráně jsou z velké části eutrofizovány, významným fenoménem mnoha bezlesých ploch jsou ponechané solitérní staré stromy, které jsou společně s rozvolněným charakterem stromových porostů velmi významné pro prioritní druhy dřevních a dutinových brouků: tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Limoniscus violaceus. Klíčavský potok je neregulovaný, přirozeného charakteru, v loukách meandrující, solitérní přestárlé duby a buky opět s tesaříkem velkým, zachovalé lesní porosty pro kovaříka a páchníka hnědého.
