Lánská obora

Charakteristika lokality: Zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny, JZ od obce Lány a SZ od vodní nádrže Klíčava, v severní části CHKO Křivoklátsko, potok Klíčava nad přehradní nádrží Klíčava a SZ cíp vodní nádrže Klíčava (5949, okres Beroun). Území zahrnuje celou Lánskou oboru (rozkládající se jižně od Lán směrem ke Zbečnu) a její „výběžek“ (severozápadně proti toku Klíčavy pod Pilský rybník). Zahrnuje PR Svatá Alžběta (8 ha).

Neživá příroda: Geologie: Dominují proterozoické břidlice a droby spolu se spility a horninami se skluzovými závalky. Místy se vyskytují žilné ryolity, svahové (hlinité a hlinitokamenité), splachové (hlinité) i potoční (písčitohlinité) uloženiny. Na severním okraji zasahují arkózovité pískovce a slepence kladenského souvrství. Geomorfologie: Lánská pahorkatina, okrsek Klíčavská pahorkatina. Nadmořská výška 240–470m. Pedologie: Převažují kambizemě, kolem potoků fluvizemě s vložkami glejů. Reliéf: Jedná se o mírně zvlněné území, rozbrázděné hluboce zaříznutými údolími potoků. Pahorkatina v okolí nádrže Klíčava s údolími vytvářenými přítoky – Klíčavou a Lánským potokem. Krajinná charakteristika: Oblast je převážně lesnatá, bezlesí je omezeno na lesní paseky, exponované stráně a louky podél potoků. Bezlesí je částečně uměle udržováno. Vodní toky jsou drobné, rychle proudící potoky, na některých jsou vybudovány rybníky. Největší vodní tok – Klíčavský potok – tvoří západní hranici oblasti. Režim Lánské obory je podřízen chovu zvěře, některé plochy mají téměř parkový charakter s řídce rozmístěnými starými stromy. I v ostatních lesních porostech je patrný silný vliv vysokých stavů zvěře, lesy za hranicemi obory mají druhovou a věkovou strukturu silně pozměněnou.

Kvalita a význam: Malou část území (8 ha) zaujímá rezervace Svatá Alžběta, která se nalézá uvnitř obory, ale proti zvěři je oddělena plotem. Díky němu se zde zachovaly pěkné suťové habřiny (Aceri-Carpinetum) a květnaté bučiny (Tilio-Fagetum) s bohatým bylinným podrostem s druhy řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 14 ks). Severozápadní výběžek komplexu vně oborního plotu tvoří údolí potoka Klíčavy. Střídají se zde olšiny s velmi zachovalými vlhkými loukami s druhy rdesno hadí kořen (Bistorta major), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) (§3), kosatec sibiřský (Iris sibirica) (§2), bledule jarní (Leucojum vernum) (§3, 4200 ks), vstavač kukačka (Orchis morio) (§2), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) (§2), tolije bahenní (Parnassia palustris) (§3), všivec bahenní (Pedicularis palustris) (§2), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) (§2) a kozlík dvoudomí (Valeriana dioica). Na pravém svahu potoka přežívá jedna ze dvou existujících populací hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) (§1) v ČR! Spolu s ním se na lokalitě vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 48 ks). V Lánské oboře jsou místy staré stromy, na nichž se mohou uchytit lišejníky a houby. Vyskytuje se zde lichenikolní houba Polycoccum minutulum, která odsud byla popsána a je známa v ČR na 10 lokalitách, dále Cornutispora lichenicola, ve světě s pouze 6 lokalitami včetně ČR. Z lišejníků tu je Chaenotheca phaeocephala, která je známa v ČR jen z jižních Čech a kališenka dřevní (Calicium trabinellum) – ve stř. Čechách jen v Lánské oboře, jinak vzácně v jižních Čechách. Z mnoha vodních ploch v území je nejvýznamnější Kouglův rybník na levém přítoku potoka Klíčavy s druhy bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) (C2), r. vláskovitý (P. trichoides) (C2), bublinatka jižní (Utricularia australis). Na břehu se vyskytují porosty vysokých ostřic, nízkých ostřic a zrašelinělý pruh se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium). Klíčavský potok patří k jedné z cca 10 nejvýznamnějších lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v ČR, jedná se o lokalitu s největší známou hustotou v ČR. Solitérní duby v Lánské oboře slouží k vývoji silné populace tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita), území je také významnou lokalitou kovaříka Limoniscus violaceus. Lánská obora je vysoce významné refugium xylofágního hmyzu.

Omezení: Porosty jsou často předržené pařeziny. Dřevinná skladba byla upravena výchovou a v současné době jsou porosty těžko obnovitelné vzhledem k suchým polohám, malé plodivosti matečných porostů a především pro vysoký tlak spárkaté zvěře. Pro zachování těchto stanovišť bude nutné v některých případech přistoupit k řízeným obnovám částí porostů. Lokality jsou, a především byly pro Křivoklátsko typickým stanovištěm pro jedli. V rámci přírodních komplexů bude pěstování jedle podpořeno a současně také vytvářen prostor pro celou škálu původních dřevin, včetně keřového patra, které je technologiemi pěstování hospodářského lesa potlačováno. Tento záměr nebude možné realizovat v porostech oborního hospodářství, kde je pěstování jedle utopií. Je však nutné věnovat se dalším dřevinám stromového patra, především buku, klenu, mleči, jilmu, habru, dubu, lípě atd. Z hlediska prioritních druhů brouků je třeba zachovat dostatek starých stromů s dutinami, nejlépe v rozvolněném porostu či solitérně rostoucích. Pro velevruba tupého je důležité zachování přirozeného charakteru toku (bez regulací, migračních bariér pro ryby). Manipulace s vodní hladinou na výše položených rybnících by měla být prováděna tak, aby nedocházelo k vyplavování jemných sedimentů do koryta. Zároveň je třeba zamezit případnému rozorávání nebo plošnému odlesňování ploch v povodí, které by vedlo k erozi a zanášení toku.

Péče: Většina území navrhovaného komplexu se nachází v Lánské oboře (veřejnosti nepřístupná). Tlak zvěře na přírodu je zde obrovský. Na druhé straně právě statut lesa zvláštního určení a speciální režim hospodaření v porostech obory je předpokladem pro zachování přestárlých porostů s nízkým zakmeněním a vysokým podílem stromů odumírajících a mrtvých. Naopak údolí potoka Klíčavy mimo oboru je navrženo k vyhlášení MCHÚ. V současnosti je přímo ohrožován hlavní předmět navržení – populace hořečku ladního pobaltského a kruštíku modrofialového lesním hospodařením (výsadbou smrku). Protože vodní nádrž Klíčava je využívána jako zdroj pitné vody, nepředpokládá se znečištění vodní sítě v oblasti. Celkový význam a kvalitu současného stavu by mohla ohrozit změna způsobu hospodaření ve smyslu zvýšení zakmenění, zalesnění bezlesí a obnova přestárlých porostů, což jsou v současné době významné atributy biotopů Lánské obory. Populace velevruba je zranitelná případným znečištěním a regulací Klíčavy (ale i jejich přítoků). Lokalita výskytu velevruba je izolována přehradní nádrží a sedimentační nádrží. Možným ohrožením úseku pod sedimentační nádrží může být změna struktury sedimentů. Většina solitérně stojících starých stromů už dožívá, hrozí jejich rychlý úhyn. Torza stromů jsou však většinou ponechána až do rozpadu a na území obory se nacházejí i náhradní stanoviště. Způsob lesního hospodaření zde vybraným druhům xylofágního hmyzu vyhovuje, vysoké stavy zvěře sice zamezují přirozenému zmlazování, to je ale řešeno oplocením a individuální ochranou stromů. Území za hranicí Lánské obory je běžnými postupy lesnicky obhospodařováno.