Charakteristika lokality:
Lesem porostlý prudký skalnatý svah levého břehu potoka Švarcavy s plošinkami mezi Třebotovem a Solopysky.
Neživá příroda:
Geologie: Geologický poklad území je v celém svém rozsahu tvořen vápenci spodního devonu. Jejich vrstvy leží v generelním směru SV-JZ a uklánějí se k SZ. V jižní části leží nejmladší lochkovské souvrství s šedými vrstevnatými vápenci. Nad nimi spočívají již pevnější deskovité vápence dvorecko-prokopské, které tvoří na svazích údolí kamenitou suť. Severní část území tvoří rozpadavé uzlovité vápence zlíchovského souvrství s obsahem černých rohovců. Svah údolí Švarcavy je v centrální části proříznut mladou roklí, která vznikla zpětnou erozí. Při údolní nivě je jímáno několik pramenů. Geomorfologie: JZ část Pražské plošiny. Reliéf: Prudký svah na levém břehu potoka Švarcavy, orientovaný k jihu, proříznutý dvěma postranními přítoky. Pedologie: Převažují rendziny s velmi mělkým silně skeletovitým profilem. Na skalních výchozech a sutích se vyskytují nevyvinuté půdy a okrajově do území zasahují i hnědozemě. Krajinná charakteristika: Údolí je tvořeno velice členitým reliéfem s množstvím skalních výchozů, prudkých i mírných svahů a podmáčených stanovišť, které mají pozitivní vliv na soustředěný výskyt mnoha přírodních biotopů na plošně nevelkém území.
Kvalita a význam:
Většina segmentů dosahuje nejvyššího stupně zachovalosti, i když jen výjimečně jsou i maximálně reprezentativní. Z botanického hlediska jsou nejcennější společenstva úzkolistých suchých trávníků a skalní vegetace s kostřavou sivou na jihozápadně ukloněných svazích, kde se vyskytuje např. řebříček panonský (Achillea pannonica), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), locika vytrvalá (Lactuca perennis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), rozrazil časný (Veronica praecox), vzácně kavyl vláskatý (Stipa capillata), roztroušeně kavyl Ivanův (Stipa pennata), z jednoletých druhů huseník ouškatý (Arabis auriculata) nebo ožanka hroznatá (Teucrium botrys). Tato společenstva přecházejí nad skalními ostrohy v jižní části území do lesostepní bazifilní teplomilné doubravy s hrachorem Lathyrus lacteus. Hercynské dubohabřiny ve střední části území mají bohatý bylinný podrost. Byly tu zaznamenány druhy okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), tomkovice jižní (Hierochloë australis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a vstavač nachový (Orchis purpurea). Potok Švarcavu doprovázejí fragmenty lužního lesa v podrostu s plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura). V podrostu nepůvodních jehličnatých kultur a dubu červeného (Quercus rubra) uveden pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). Lokalita teplomilných hub listnatých lesů, jako např. z lupenatých dnes velmi vzácné mykorizní muchomůrky císařky (Amanita caesarea) a vzácné vláknice tmavonohé (Inocybe atripes); z řady vzácných mykorizních hřibovitých je odtud znám např. hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), h. bronzový (B. aereus), h. medotrpký (B. radicans), drobný hřib pružný (Aureoboletus gentilis) aj. Žije zde sedm druhů obojživelníků, z nichž nejvýznamnější je výskyt mloka skvrnitého (Salamandr salamandr) v přítoku Švarcavy a výskyt skokana štíhlého (Rana dalmatina). Ve stromových dutinách u nedalekého rybníka Trousílek žije několik druhů netopýrů. V poslední době se v území zdržuje asi patnáctihlavé stádo muflonů. Z bohaté fauny bezobratlých byli prozkoumáni hlavně motýli. Z chráněných druhů tu byl nalezen otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Z několika zdejších zástupců vřetenuškovitých je zajímavá vřetenuška čičorečková (Zygaena ephialtes), která se tu vyskytuje ve dvou barevných formách. Pro území je charakteristický především výskyt stepních a lesostepních xerotermních druhů. Ze sarančat mezi ně patří zejména reliktní Stenobothrus crassipes a vzácný druh Chorthippus vagans, z mandelinkovitých brouků Timarcha goettingensis, Labidostomis humeralis a L. lucida.
Omezení:
V lesních porostech je nutná postupná přeměna zbytků smrkových kultur stanovištně odpovídajícími druhy dřevin. Je zapotřebí bránit zarůstání cenných přirozených společenstev, zvláště stepí a skalních společenstev, a odstraňovat invazní druhy dřevin. Při vyřezávání křovin je třeba dát pozor na odlišení plevelné slivoně trnité (Prunus spinosa) od podobné kriticky ohrožené třešně křovité (Cerasus fruticosa), která tu také roste. Žádoucí je zachování světlin v lesních porostech, zejména v místě výskytu hrachoru chlumního severozápadně od skalních ostrohů v jižní části rezervace. Dále je třeba postupně eliminovat smetiště při severovýchodním okraji rezervace a zabránit šíření zplanělých zahradních druhů v této části.
Péče:
Maloplošné „černé“ skládky v blízkosti lidských sídel - eutrofizace, znečištění vody. Elektrické vedení - příležitostné prořezávky dřevin. Pěší turistika - frekventovaná výhledová místa. Při hraničních cestách a podél potoka do území pronikají nitrofilní a ruderální vlhkomilné druhy rostlin. Na dvou místech se vyskytuje křídlatka - Reynoutria japonica. Od roku 1998 se provádějí zásahy proti jejímu šíření a její výskyt se monitoruje. Vyskytuje se i trnovník akát (Robinia pseudacacia). Velmi negativně lze hodnotit úpravu koryta levostranného přítoku Švarcavy (z obce Třebotov). Jedná se o naprosto nevhodné opevnění koryta a napřímení toku. Na hranici, na soutoku přítoku z Třebotova a Švarcavy byl zbudován stacionární vodní zdroj pro obec Třebotov, vodovod je veden přes území Kulivé hory. Hospodařením v lesích byla hlavně na přelomu 19. a 20. století pozměněna druhová skladba ve prospěch dřevin geograficky nepůvodních, a to borovice černá (Pinus nigra), b. lesní (P. sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua), dub červený (Quercus rubra) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). Tvoří monokultury s výrazně pozměněným porostním prostředím v porovnání s porosty dřevin geograficky původních. Sutě bývalého lomu a odkryvy na něj navazující jsou společně s biotopy suché trávní a skalní vegetace ohroženy zarůstáním náletovými dřevinami, v hercynských dubohabřinách se pak jako nový fenomén objevuje masivní zmlazení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Ohrožení též způsobuje přítomnost vysokého počtu zvěře (včetně muflona). Škody způsobují též zaběhnuvší se vietnamská prasata. Cesty na hranicích území jsou v poslední době využívány pro potřeby motoristických nadšenců, stále častěji se zde též objevují jezdci na koních. Především za vlhkého počasí tak po nich zůstávají na cestách (a někdy také v porostech) dlouhodobé stopy. Zlepšení stavu lze očekávat po instalaci dvou navrhovaných závor na přístupových cestách.
