Kvalita a význam:
Tok Liběchovky spolu s tokem Pšovky jsou nejvýznamnějším nalezištěm druhů Vertigo moulinsiana a Vertigo angustior v ČR. Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). V EVL se v Pšovce a některých nádržích vyskytují diploidní jedinci sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) a polyploidní jedinci s částí genomu i sekavce písečného (Cobitis taenia). Z dolního toku Pšovky je znám výskyt piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).
Charakteristika lokality:
Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), a částečně dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Lesní porosty spadají převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy, které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou charakteristické vysokým zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea), místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus petraea, Q. robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí. Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytují smrčiny se svou specifickou flórou – např. s vrancem jedlovým (Huperzia selago) či sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), většinou se však jedná o kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření.
