Charakteristika lokality:
Lužní komplex na obou stranách Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem. Tůně na levém břehu Labe mezi Přerovem nad Labem a Sedlčánkami.
Neživá příroda:
Geologie: Geologické podloží tvoří opuky a a slínovce sv. křídy. Převážná část plochy komplexu leží v holocénní nivě vyplněné říčními hlinitopísčitými sedimenty, které nasedají na starší pleistocénní uloženiny, pouze na vyvýšeninách v západní části území vystupují přímo plestocénní štěrkopísky würmského stáří. Geomorfologie: Území je součástí Středolabské tabule. Reliéf: Území je součástí ploché Mělnické kotliny, průměrná nadmořská výška dosahuje 174 m. Pedologie: Převažujícím půdním typem jsou nivní půdy (fluvizemě), okrajově půdy slatinné a na písčitých pahorcích chudé arenické kambizemě. V depresích v odstavených říčních ramenech sedimentují slatinné sedimenty. Krajinná charakteristika: Mozaika přírodovědně velmi cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev vyvinutých v široké říční nivě. Přirozenou osou území je tok řeky Labe, který byl na počátku 20. století regulován. Charakteristické a přírodovědně cenné jsou odstavené meandry, částečně vzniklé při regulaci, částečně přirozené starší, právě na tato místa je vázána hodnotná vodní a mokřadní vegetace. V jinak silně odlesněné oblasti se dochovalo několik lužních lesních celků, mezi největší patří Lipovka a větší les Netušil, menší plochu zaujímají louky, jejichž velká část byla po regulaci Labe rozorána.
Kvalita a význam:
Soubor unikátních lokalit výskytu biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Lokalita je všeobecně známa díky hydrobiologickým průzkumům. Za pozornost stojí zejména kontinentální zaplavované louky, na druhově nejbohatší louce u Sedlčánek kromě zmíněných rostou: kostival český (Symphytum bohemicum), komoráč oleškový (Silaum silaus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum) a ostřice rusá (Carex flava s.s.). Velkou ekologickou hodnotu mají zachovalé plošné výskyty luhů. V těsném sousedství komplexu na písčité pláži tůně Grádo roste vzácné spol. s tomkovice vonná (Hierochloe odorata) a jitrocel přímořský (Plantago maritima). Kromě rostlinstva se vyskytuje velký počet ohrožených zástupců obojživelníků (čolek velký), ptáků a zejména hmyzu. Refugium xylofágního hmyzu, zejména roháče obecného (Lucanus cervus), v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině.
Omezení:
Šetrný lesní management, dosažení přirozeného složení a struktury stromového patra, ponechání odumírajících stromů a mrtvého dřeva. Po detailním zhodnocení je možné přistoupit k obnovení některých tůní. Z hlediska obojživelníků se u některých vodních ploch jeví jako vhodné prosvětlení okolních porostů. Luční porosty je nutné pravidelně kosit.
Péče:
Nejvýznamnějším činitelem, který zasáhl do zdejších biotopů, byla regulace Labe, kromě jednoznačně negativních jevů přinesla i drobná pozitiva spočívající ve vytvoření tůní. V lesích je negativním činitelem lesní hospodaření, které nerespektuje přirozenou druhovou skladbu, vznikají kultury jasanu, olše, vysazován byl topol kanadský (Populus canadensis). Pro vodní společenstva a populace obojživelníků je nebezpečím eutrofizace z blízkých polí a přirozené zazemňování tůní. Luční společenstva jsou z velké části pravidelně kosena a dobře prosperují, výjimkou je již několik let neudržovaná unikátní louka u Sedlčánek. Poměrně velkým problémem je hustá chatová zástavba v těsném okolí komplexu. Lodní doprava na Labi má na biotu celkem zanedbatelný vliv. Kladně na luční a lesní vegetaci působí periodické zaplavování vodou při zvýšených stavech hladiny Labe, ke kterému dochází především v jarním období tání. Lokalita je ohrožena případnou aplikací pesticidů, populace roháče odstraňováním starého dřeva a populace čolků nevhodnou rybí obsádkou.
