Kvalita a význam:
Jedná se o plošně nejrozsáhlejší dochovaný komplex druhově bohatých slatinných luk Polabí zvaných „černavy“ v České republice. Vegetace území má do značné míry reliktní charakter. Z floristického hlediska se jedná o naleziště celé řady druhů, které se v českých zemích vyskytovaly jen na několika málo místech obdobného charakteru, z nichž většina se do současnosti nedochovala. Z kriticky ohrožených druhů dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) jsou to například mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), šášina načernalá (Schoenus nigricans), třtina přehlížená (Calamagrostis stricta), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), vstavač bahenní (Orchis palustris), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), od roku 2009 opět rdest zbarvený (Potamogeton coloratus). Aktuálně je z území známo 30 druhů rostlin chráněných dle vyhlášky 395/1992 Sb. Řada historicky udáváných vzácných druhů ale z lokality v důsledku absence tradičního hospodaření a odvodnění lokality vymizela.
Charakteristika lokality:
Vegetace území EVL zahrnuje více méně ucelenou hydroserickou sukcesní řadu. V otevřených vodních plochách plošně převládá vegetace parožnatek třídy Charetea Fukarek ex Krausch 1964. Menší pokryvnost má vegetace vodních makrofyt zastoupená asociací Lemno-Utricularietum Soó 1947 s dominantní bublinatkou obecnou (Utricularia vulgaris), od roku 2010 se uplatňuje také asociace Potametum colorati Allorge 1921 s dominantním rdestem zbarveným (Potamogeton coloratus). Z litorálních porostů je unikátní především plošně rozsáhlý výskyt mařice pilovité (Cladium mariscus) v asociaci Cladietum marisci Allorge 1921 v litorálu velké tůně v západní části. Po zatopení lokality v letech 2011 až 2013 došlo k obnažení půdního povrchu na větších plochách, které byly následně kolonizovány slanomilnými rákosinami s dominantním skřípincem Tabernaemontanovým (Schoenoplectus tabernaemontanii) asociace Schoenoplectetum tabernaemontani von Soó 1947. Porosty vysokých ostřic se vyskytují tam, kde voda po většinu roku vystupuje nad půdní povrch, a to i několik desítek centimetrů, a v nejsušších obdobích roku klesá na jeho úroveň nebo mírně pod něj, vzácnější asociace Caricetum elatae Koch 1926 s domninantní ostřicí vyvýšenou (Carex elata) se vyskytuje na rozsáhlých plochách, zejména v centrální nejvodnatější části, kde je ale zasažena silnou expanzí rákosu obecného (Phragmites australis). Jedním z nejcennějších typů vegetace v území jsou porosty svazu Caricion davallianae Klika 1934, zejména rozsáhlé porosty asociace Junco subnodulosi-Schoenetum nigricantis Allorge 1921 s dominantní šášinou rezavou (Schoenus ferrugineus). Na rozsáhlých plochách se jako dominanta uplatňuje ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hojněji také sítina slatinná (Juncus subnosdulosus), méně ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), jako subdominanta ostřice Hostova (Carex hostiana). Kromě dominant, které vesměs patří mezi kriticky a silně ohrožené druhy naší květeny, zde leží těžiště výskytu dalších vzácných druhů, jakými jsou prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vstavač bahenní (Orchis palustris), vstavač vojenský (Orchis militaris), tolije bahenní (Parnassia palustris), třtina přehlížená (Calamagrostis stricta) nebo zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum). Tam, kde se hladina vody pohybuje v nejvlhčích částech roku v okolí půdního povrchu a v letním období zaklesává hlouběji pod jeho úroveň navazující na slatinné porosty bezkolencové louky. Ve vyhraněných případech se jedná o asociaci Molinietum coeruleae Koch 1926, běžnější jsou ale přechodné typy ke slatinným loukám nebo naopak xerotermním trávníkům. Svým výskytem je na ně vázána řada zvláště chráněných druhů rostlin jako například vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) nebo kruštík bahenní (Epipactis palustris). Rozsáhlé jsou také porosty mokřadních vrbin s vrbou popelavou (Salix cinerea). Na nejsušších místech najdeme společenstva xerotermních trávníků svazu Bromion erecti Koch 1926, jedná se zejména o vyvýšené partie v oblasti překryté písečné duny. Zde v úzkém pásu podél borového lesíka se nacházejí také fragmenty vegetace písčin a kostřavových trávníků, které dominuje kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola) a místy psineček obecný (Agrostis capillaris). Dále se vyskytují například kolenec Morisonův (Spergula morisonii), silenka ušnice (Silene otites), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) a trávnička prodloužená (Armeria elongata). V okrajích je porost eutrofizován a expanduje ovsík vyvýšený a třtina křovištní. Nejvyšší část písečné duny je pokryta kulturním borem.
