Charakteristika lokality:
Dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů (6152, 6153, 6154, 6155, okres Praha-západ, Kutná Hora).
Neživá příroda:
Geologie: V této oblasti se uplatňují především granodiority středočeského plutonu a moldanubické horniny. Geomorfologie: Jedná se o Benešovskou pahorkatinu, která tvoří sz. okraj Středočeské pahorkatiny, na v. zasahuje území do Vlašimské pahorkatiny. Reliéf: Je silně rozčleněný erozně denudační s výraznými tvary odnosu a zvětrávání. Pedologie: V údolí Sázavy se nachází převážně fluvizem, v okolí kambizemě a v údolích přítoků gleje. Krajinná charakteristika: Větší řeka tekoucí často v hluboce zaříznutém údolí je jen málo regulovaná s větším množstvím jezů. Tok nabízí velké množství typů mikrohabitatů, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí. Fytogeografický okres Střední Povltaví, do těsné blízkosti zasahují okresy Říčanská plošina a Hornosázavská pahorkatina.
Kvalita a význam:
Jedna z nejrozsáhlejších lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v ČR. V nadjezí Sázavy u Týnce nad Sázavou (ř.km 16,9-20,9) žije početná populace hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus).
Omezení:
Zajistit průchodnost jezů, omezit výstavbu nových jezů, těžba štěrkovitých a písčitých náplavů (biotop mlžů) a úprava příbřežních partií (tišiny, litorální porosty - biotop hořavky) pouze s výjimkou.
Péče:
Znečistění vody a příčné objekty (jezy) neprůchodné pro ryby, nešetrné rybářské obhospodařování (skladba a početnost násady).
